Slovensko dokládá, že přijetí eura má na rating dané země převážně negativní vliv

Názor
Páteční zhoršení ratingu Slovenska agenturou Fitch na nejhorší úroveň za posledních více než 18 let dokládá, že přijetí eura má na rating dlouhodobě převážně negativní vliv. Vždyť z 20 zemí eurozóny se v době, po kterou eurem platí, zhoršil rating dle Fitche hned 11 z nich (tedy 55 %).
Páteční zhoršení ratingu Slovenska agenturou Fitch na nejhorší úroveň za posledních více než 18 let dokládá, že přijetí eura má na rating dlouhodobě převážně negativní vliv. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Přitom ze sedmi zemí EU, které eurem naopak neplatí, se rating nezhoršil žádné (tedy 0 %). Alespoň tedy v období od vzniku eura, čili od 1. 1. 1999. Hned šesti z těchto sedmi zemí (Dánsku, Švédsku, Česku, Polsku, Bulharsku a Rumunsku) se rating zlepšil, v případě jedné – Maďarska – je nyní shodný jako právě 1. 1. 1999.

Stěžejním důvodem dlouhodobě převážně negativního vlivu přijetí eura na rating je to, že po vstupu dané země do eurozóny se zhusta zhoršuje její rozpočtová kázeň, čehož příkladem je právě Slovensko.

PSALI JSME:
Nová slovenská vláda zřejmě stát zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat

Dochází totiž poměrně často k nárůstu morálního hazardu, kdy země eurozóny, jako je Slovensko, sází s více či méně zastíraným cynismem na to, že ji před rozvratem veřejných financí uchrání rozpočtově (zatím) poměrně ještě ukázněné země v čele s Německem či „tisk“ miliard a bilionů eur v režii Evropské centrální banky, a tedy umělé stlačování úroků na státním dluhu.

Dluh napříč eurozónou se proto i v důsledku tohoto morálního hazardu neustále trendově prohlubuje a rating soustavně zhoršuje. Jde o dlouhodobě neudržitelnou situaci, jež může skončit rozpadem eurozóny.

PSALI JSME:
Slováci mají nižší inflaci i úroky. Máme chtít euro?

Zamezit tomuto neudržitelnému vývoji měl Pakt růstu a stability a jeho pravidla rozpočtové kázně. Ta však od 90. let, kdy Pakt vznikl, byla a jsou porušována doslova ve stovkách případů prakticky všemi zeměmi eurozóny, resp. EU. Stal se z nich trhací kalendář. Žádná měnová unie nemůže dlouhodobě přežít, tím méně vzkvétat, jsou-li její základní pravidla trhacím kalendářem.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Co musí Česko udělat, pokud chce mít euro před rokem 2030

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Inflační tsunami je za námi, ale koruna trpí

Hádanka, jak dopadla lednová inflace, přeceňování zboží nebo zdražení elektřiny, je vyřešena. V lednu se totiž spotřebitelské ceny zvýšily pouze o 1,5 procenta. Meziroční inflace se tak dostává po téměř třech letech …

Na dohled od inflačního cíle centrální banky

Meziroční inflace klesla v lednu výrazněji, než se čekalo: Na úrovni 2,3 procenta je již na dohled dvouprocentního inflačního cíle. K tomu, že meziroční inflace v lednu klesla z prosincových 6,9 procenta na úroveň …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB