Ratingová agentura Fitch Ratings koncem minulého týdne zhoršila rating Slovensku, a to ze stupně A na A-. Hodnotí tak slovenskou úvěruschopnost nejhůře za celé období od října 2005. Právě v říjnu 2005, kdy mělo Slovensko zhruba měsíc před vstupem do „předpokoje eura“, systému ERM II, mu Fitch Ratings zlepšila rating ze stupně A- na A. Nyní se hodnocení vrací tam, kde bylo.
V očích agentury Fitch Slovensko aktuálně vykazuje nejhorší rating za celou dobu, po niž platí eurem, a dokonce i po kterou bylo zapojeno do předvstupního mechanismu pro přijímání eura, zmíněného ERM II.
To je zvláště varovné, neboť dopad narůstajícího slovenského veřejného zadlužení a vysokých deficitů nyní není s to kompenzovat ani účast země v eurozóně, a tedy kredibilita Evropské centrální banky (ECB) a její široké možnosti Slovensku ulevovat od nepříznivých efektů vysokého zadlužení, jako jsou relativně vysoké úrokové sazby a relativně vysoké náklady obsluhy dluhu.
Tato kredibilita a rovněž možnosti ECB ulevovat Slovensku od nákladů dluhu jsou neskonale vyšší, než by byly ty, jimiž disponuje Národná banka Slovenska, tedy centrální banka našich východních sousedů. Přesto nyní má Slovensko stejný, ba horší rating, než když ještě platilo svojí korunou.
Slovensko rovněž nyní po zhoršení ratingu zaostává nejvýrazněji za hodnocením České republiky agenturou Fitch, a to za celé období od října 2002, tedy za posledních více než 21 let. Slovensko má nyní o celé tři stupně horší hodnocení než Česko, což se nikdy od října 2002 nepřihodilo.
Slovenské veřejné finance spějí k rozvratu mnohem spíše než ty české. Ostatně ještě v září 2018 měli naši východní sousedé u agentury Fitch stejný rating jako Česko. Nynější o tři stupně horší hodnocení už připomíná situaci z éry mečiarismu 90. let či z doby, kdy se z něj Slovensko vzpamatovávalo.
Zhoršení slovenského ratingu na nejhorší úroveň za posledních více než osmnáct let je navíc dalším dokladem toho, že jednotná měna euro není automatem na solidní rating. Naopak, může k celkem rychle postupujícímu zhoršování ratingu – a samozřejmě nejen Slovenska – přispívat, takže akt přijetí jednotné evropské měny má pak na rating dané členské země dlouhodobě převážně negativní vliv.
Uvažme, že z dvaceti zemí eurozóny se v době, po kterou eurem platí, zhoršil rating dle Fitche hned jedenácti z nich (což odpovídá 55 % zemí, pozn. aut.). Přitom ze sedmi zemí EU, které eurem naopak neplatí, se rating téže agentury nezhoršil žádné (tedy 0 %).
A to prosím bereme v potaz celé období od vzniku eura čili od 1. ledna 1999. Hned šesti z těchto sedmi zemí (Dánsku, Švédsku, Česku, Polsku, Bulharsku a Rumunsku) se rating zlepšil, v případě jedné – Maďarska – je nyní shodný jako 1. ledna 1999.
Stěžejním důvodem dlouhodobě převážně negativního vlivu eura na rating je to, že po vstupu dané země do eurozóny se často zhoršuje její rozpočtová kázeň, přičemž příkladem je právě Slovensko.
Dochází totiž k nárůstu morálního hazardu, kdy země eurozóny, jako je Slovensko, cynicky, v duchu jednání černého pasažéra, sázejí na to, že ji před rozvratem veřejných financí uchrání rozpočtově (zatím) poměrně ještě ukázněné země v čele s Německem či „tisk“ miliard a bilionů eur v režii ECB, a tedy umělé stlačování úroků na státním dluhu.
Německo patří k menšině zemí eurozóny, které si od vzniku eura své ratingové hodnocení stále drží a nezhoršuje se jim. Německo si jej navíc drží na nejlepší možné úrovni, tedy dle Fitche na stupni AAA.
Dluh zemí eurozóny se v důsledku zmíněného morálního hazardu neustále trendově prohlubuje. Když Slovensko začátkem roku 2009 do eurozóny vstupovalo, činil dluh zemí eurozóny 69,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Loni koncem roku už to bylo 91 procent HDP. Rating zemí eurozóny se přitom v té souvislosti v průměru soustavně zhoršuje. Jde o dlouhodobě neudržitelnou situaci, jež může skončit rozpadem eurozóny.
Zamezit tomuto neudržitelnému vývoji měl Pakt růstu a stability a jeho pravidla rozpočtové kázně. Ta však od 90. let, kdy pakt vznikl, byla a jsou porušována doslova ve stovkách případů prakticky všemi zeměmi eurozóny, resp. EU. Stal se z nich trhací kalendář. Žádná měnová unie nemůže dlouhodobě přežít, tím méně vzkvétat, jsou-li její základní pravidla trhacím kalendářem.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Slovensko je vzorem pro Bureše.
Eurozóna se rozpadá už od její vzniku ,alespoň u bankeřů v ČR .