Sex na pracovišti je tedy celkem běžná věc, u nás navíc dost tolerovaná. Jenže úplně beztrestná není. Záleží totiž na tom, jak často, kde, kdy a s kým se sexuálním úkonům, harašení, nebo „jen“ studiu pornografie, abychom pojmenovali nejčastější jevy, v průběhu plnění pracovních povinností věnujete.
1. Zákoník práce sice intimní vztahy v zaměstnání neřeší, můžete se však v různé intenzitě dopustit porušení pracovních povinností, protože jste placeni výhradně za plnění pracovních úkolů. Hrozí až okamžitá výpověď.
2. Sexuální obtěžování, které vy možná berete jen jako drsnější zábavu, může být posuzováno jako diskriminace kolegů. Za tento jev se však bude zpovídat zaměstnavatel, který musí dokazovat, že k obtěžování nedošlo, a hrozí mu citelná pokuta. Není pochyb, že vzápětí se jeho pozornost obrátí na viníka.
3. Psaní milostné korespondence na služebním počítači je zakázáno, zaměstnavatel však bez závažného důvodu nesmí zaměstnanci kontrolovat elektronickou poštu.
Nezůstává to utajeno
Je celkem přirozené, že si lidé najdou partnera v prostředí, v němž se pohybují mnoho hodin a kde společně zvládají stres.
Počáteční sympatie mnohdy přerostou v tělesnou přitažlivost i projevy, které nezůstanou tajemstvím pro kolegy a často ani pro rodiny milenců.
Když si odmyslíme tuto osobní rovinu, pak z hlediska zákoníku práce teoreticky velký problém nenastává, protože pracovní legislativa a většinou ani firemní předpisy osobní či dokonce intimní záležitosti zaměstnanců neřeší. S jedním, zato však významným ALE – intimnosti nesmějí vyvolávat negativní dopady na plnění pracovních úkolů.
Záleží na intenzitě i následcích
Každý zaměstnanec či manažer je totiž placený výhradně za plnění pracovních úkolů během pracovní doby, tedy v zaměstnání, na služební cestě či při aktivitách, jež mu uložil zaměstnavatel.
Souložení s kolegyní nebo s kolegou však mezi pracovní úkoly nepochybně nepatří a firma nás za tyto výkony neplatí, takže už nejde jen o citové vzplanutí, ale porušení pracovních povinností. Navíc lze dovodit, že zaměstnavateli mohla při vašem mimopracovním, a přesto jím hrazeném, úsilí vzniknout škoda.
Co hrozí? Záleží na posouzení konkrétní situace, protože škála postihů je pestrá. Nejjemnější variantou je méně závažné porušení pracovních povinností, při němž by však neměla zaměstnavateli nastat škoda, nebo by neměla být ztížena jeho činnost, což v tomto případě není vyloučeno. Při třech provinění a naplnění dalších okolností následuje výpověď s výpovědní lhůtou.
Až okamžitý vyhazov
Naopak nejtvrdším postihem je okamžitý vyhazov za porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Ani ten není v rámci milostných hrátek mezi kolegy vyloučený, protože tak se trestá např. falšování docházky, zneužití firemní platební karty apod.
Střední možností je závažné porušení pracovní povinnosti, které zaměstnavatele opravňuje k tomu, aby zaměstnanci předložil výpověď s následnou výpovědní lhůtou. Klasickým příkladem je odskočení si v průběhu pracovní doby na delší vyřešení osobních záležitostí namísto plnění přidělených úkolů.
V klidu hlavně doma
Neznamená to však, že by každý pohlavní styk v pracovní době automaticky hrozil vyhazovem. Zcela bezpečným prostředím je např. home office, kde zaměstnanec sice také plní úkoly, ale pracovní dobu si může rozvrhnout sám. Tedy včetně potřebných přestávek.
A jak je to v zaměstnání, nebo na služební cestě? Kde není žalobce, není ani soudce. Když vás ale v prostorách firmy nachytá nadřízený, není řešením jej nazvat šmírákem, protože chyba není na jeho straně. K základům konspirace patří vyhnout se místům s kamerami a častým provozem.
Nabízí se paralela – jsou místa a situace, kde zranění zaměstnance není uznáno jako pracovní úraz. A tam a tehdy je možné se beztrestně vybouřit i v průběhu pracovního dne. Tedy např. o přestávce na oběd mimo firmu, na služební cestě nebo teambuildingu po skončení jednání či předepsaných aktivit…
Nejapné vtípky a vylepené nahotinky
Časté jsou na pracovišti projevy sexuálního charakteru, které však některým ze zúčastněných vadí, tedy tzv. sexuální obtěžování. Možná budete překvapeni, co všechno podle definice sociologického ústavu toto obtěžování obnáší – nejen milostné a sexuální vztahy na pracovišti, ale také posílání vtipů a vylepování obrázků, sježdění internetu, vtípky, urážky a narážky, flirtování a fyzické doteky, včetně jejich vynucování. Vše samozřejmě se sexuálním obsahem.
Zákon o zaměstnanosti i zákoník práce považují sexuální obtěžování za diskriminaci a je povinností zaměstnavatele, aby sjednal nápravu. Jinak mu hrozí pokuta až 400 000 Kč.
Dokazovat musí hlavně zaměstnavatel
Důkazní břemeno nese zaměstnavatel, který musí prokazovat, že k obtěžování nedošlo. To je samozřejmě až nesplnitelné, zvláště za situace, kdy by musel zpětně dokazovat něco, o čem v té době neměl tušení. I proto se v praxi část dokazování žádá i po zaměstnanci, který by také měl všechny neblahé jevy kolegů včas hlásit.
Trest samozřejmě hrozí i osobě, která se sexuálního obtěžování dopustila. Pokus či dokonce spáchání násilného trestného činu (obvykle znásilnění – pozn. aut.) samozřejmě posuzuje soud.
Psaníčka i porno s otazníkem
Úplně jasno není kolem dalšího jevu v kancelářích – psaní milostné či soukromé korespondence, nebo dokonce prohlížení pornografického obsahu v pracovní době na služebním počítači. Jak to? Existuje totiž několik úhlů pohledu.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v roce 2018 vynesl verdikt, podle kterého francouzský zaměstnavatel může prohledat i soukromá data ve služebním počítači zaměstnance, pokud ten vysloveně neoznačí příslušné složky jako soukromé. Podle rozsudku to však neznamená, že by zaměstnavatelé i v jiných zemích měli automaticky právo prohledávat firemní počítače.
U nás kontrola zakázaná
Náš zákoník práce výslovně stanoví, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu narušovat soukromí zaměstnance tím, že odposlouchává jeho telefonické hovory nebo kontroluje elektronickou poštu.
Zaměstnanci na druhou stranu nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat jeho výpočetní techniku ani telekomunikační zařízení pro svou osobní potřebu. A prohlížení si porna v zaměstnání v řádu stovek hodin je dokonce uváděno jako příklad porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem.
Ale jak to zaměstnavatel bez možnosti kontroly zjistí?
Co na to advokát?
Známý advokát Tomáš Sokol se k tomu před deseti lety v blogu vyjádřil: „Pokud bez souhlasu zaměstnavatele nesmí zaměstnanec používat jeho počítač pro osobní potřebu, včetně osobní elektronické korespondence, pak to taky smí zaměstnavatel kontrolovat. Což zákoník práce připouští. V tom případě ale nelze brát ohled na soukromou korespondenci, neboť zaměstnavatel má zákonný důvod předpokládat, že v jeho počítači žádná taková není…“
