Statistiky ukazují, že podnikatelů do třiceti let v Česku je jen desetina a v posledních třech letech se jejich počet snížil o bezmála osm tisíc. Úbytek je patrný především mezi dvacátníky. Přibývá ovšem podnikavých středoškoláků mezi 18 a 20 lety.
„Aktivní a podnikaví mladí lidé jsou motorem každého hospodářství,“ řekl Martin Smrž, ředitel nevládní organizace JA Czech, která pomáhá rozvíjet podnikavost mladých lidí v Česku. Dodal, že na evropské úrovni podporuje „podnikavost, iniciativu a kreativitu“ studentů vzdělávací organizace Junior Achievement Worldwide a její program JA Studentská Firma, který v současnosti využívá také třináct procent českých středních škol.
„Zájem ze strany ředitelů i studentů rychle roste a cílem v následujících dvou letech je alespoň polovina českých škol zapojených do tohoto projektu,“ dodal Smrž. Vzdělávacím programem JA Studentská Firma prošli v minulosti například zakladatel agentury Socialsharks Petr Andrýsek, primátor Prahy Zdeněk Hřib nebo spolumajitel společnosti Skladon Patrik Babinec.
Internetové prostředí
Středoškoláci se v podnikání zaměřují především na jednoduché spotřební zboží, které je dobře prodejné na školních akcích a veletrzích, jako je například kosmetika nebo malé občerstvení. Snaží se ale rovněž hledat inovativní řešení společenských problémů, zaměřují se také na vývoj nových technologií.
„Dnešní generace studentů daleko více využívá pro svoje podnikání on-line prostředí internetu a sociálních sítí, jako je Instagram, Facebook nebo YouTube. V technologické oblasti jsou velmi zdatní a pružní. Mají rychlý přístup ke všem potřebným a důležitým informacím a mohou na ně rychle reagovat. Neřeší jazykovou bariéru a nejsou limitováni pouze českým trhem,“ tvrdí Smrž.
Oproti starším ročníkům také více hledí na společenský dopad svého podnikání – sociální či environmentální. „V letošním programu se nám například sešly produkty jako karetní hra, která rozvíjí logické myšlení malých dětí, aplikace, která informuje o bezbariérových přístupech na veřejných místech, nebo dekorativní předměty z recyklovaných sklenic,“ uvedl Martin Smrž.
Obava ze selhání
Bez zkušeností a praktických znalostí se ale mladí lidé do vlastního byznysu příliš nehrnou. Obecným trendem je spíše úbytek mladých podnikatelů.
„Bojí se především selhání, vysoké konkurence a stresu. Na druhou stranu naše výzkumy ukazují, že zájem o vlastní podnikání mezi absolventy programu JA Studentská Firma je zhruba dvakrát větší než v celkové populaci,“ popsal Martin Smrž z nevládní organizace JA Czech, která pomáhá rozvíjet podnikavost mladých lidí.
„Už na střední škole mají studenti možnost založit pod mentorským vedením vlastní firmu, poznají chod opravdové společnosti, vyzkouší si, co obnáší skutečný byznys plán, realizace produktu či služby, proniknou do financování, propagace a kompletního vedení firmy včetně zpracování výroční zprávy,“ dodal Smrž.
Nespokojení studenti
Podle několik let starého šetření Asociace malých a středních podniků si jen 17 procent mladých lidí myslí, že je školy o podnikání informují dostatečně, naopak téměř polovině studentů chybí jakékoli informace o možnostech podnikání v oboru. Celkově mají studenti pocit, že klima v Česku začínajícím podnikatelům nepřeje.
Jistotu práce a pravidelné mzdy coby zaměstnance vyzdvihlo v průzkumu 82 procent dotázaných studentů. Výjimkou jsou pouze studenti IT oborů, kteří mívají živnostenský list už v době studia na střední škole.
„Od 18 let podniká zhruba patnáct procent našich studentů ve třetím a čtvrtém ročníku. Společně zakládají i menší firmy, které se dál rozrůstají. Často takto spolupracujeme s našimi absolventy, kteří do svých firem poptávají na praxi a stáže současné studenty,“ sdělil ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky Martin Vodička.
Uznal, že ne všechny podnikatelské záměry se studentům na střední škole povedou. „V každém případě je to ale skvělá zkušenost, která je v tak mladém věku k nezaplacení. Kritické myšlení, samostatnost a inovativní řešení jsou přesně ty dovednosti, které potřebuje jak podnikatel, tak kvalitní IT pracovník,“ dodal Vodička.
V Baťových stopách
Příkladem velmi úspěšného mladého podnikatele je dvaadvacetiletý Václav Staněk, který vlastní obuvnickou firmu Vasky a netají se svým podnikatelským vzorem Tomášem Baťou.
„Mám přání, aby ve Zlíně opět ožila obuvnická tradice. Abychom se nebáli poznávat neznámé, cestovat a objevovat. Chceme světu ukázat, že poctivá ševcovina má na trhu své místo,“ tvrdí Staněk, který rozjel svůj byznys v osmnácti letech.
A podnikatelská cesta v Baťových stopách se mu zatím hodně daří. Zatímco Baťa vyrobil ve svých čtyřiadvaceti asi 240 tisíc párů obuvi, jeho následovník Staněk letos pokoří metu 50 tisíc párů, což je více než dvojnásobek loňské produkce. I proto věří, že do dvou let se dostane na 250 tisíc. Jedním z hesel jeho firmy je „Boty, které vypadají dobře a zároveň něco vydrží“.
Rozšiřuje prodejní síť a míří rovněž do zahraničí. „Na každém páru Vasek se podílí dvanáct zkušených zlínských ševců a šiček, kteří mu věnují svou péči a mnohaleté zkušenosti,“ uvedl Staněk.
„Tradiční střihy jsme oprostili od přebytečných detailů a upravili podle vlastního vkusu,“ řekl. Výsledkem jsou podle něj jednoduché a ostré linie, minimalistický vzhled a neokoukané barevné kombinace.
