Průzkum, kterého se zúčastnilo 1,5 tisíce dotazovaných, ukázal, že nejspokojenější zaměstnanci v Česku jsou v IT a podnikových službách. Je to proto, že mají práci, která je baví, a pracují v přátelském kolektivu.
Nejmenší spokojenost naopak vládne ve výrobě, kde si lidé často stěžují na nedostatečné finanční ohodnocení, a v obchodu a marketingu, kde pracovníci ve velké míře cítí únavu a stres. Právě finance a stres nutí nemalou část zaměstnanců, aby se poohlíželi po nových pracovních nabídkách.
Dobrý kolektiv je základ
Vedle finančního ohodnocení dnes k nejdůležitějším požadavkům českých zaměstnanců patří dobrý kolektiv, práce, která baví, a také zaměstnavatel, kterému na nich záleží. Jde o aspekty, které považuje za důležité více 90 procent respondentů průzkumu.
Rostoucí počet zaměstnanců (85 %) pak touží i po práci, která je různorodá a která jim poskytne výzvy a možnosti pro rozvoj jejich dovedností a schopností.
„Bohužel, ne všichni mají tyto potřeby naplněné. Například práci, která baví, nemá 30 procent modrých límečků, 25 procent bílých límečků a 12 procent lidí v IT. Zejména modrým límečkům pak výrazně chybí zaměstnavatel, kterému na nich záleží, a nenaplněná u nich také zůstává potřeba inspirativního šéfa,“ uvedl Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group.
Dodal, že právě nenaplnění těchto pracovních potřeb je pak v kombinaci s nedostatečným ohodnocením nejčastějším důvodem, proč zaměstnanci přemýšlí o změně.
Pokles reálné mzdy
Tomu, že je významná část zaměstnanců nespokojená se svým platem, se nelze divit. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 procenta na 41 265 korun.
Při započtení inflace se tak výdělky zaměstnanců snížily o 6,7 procenta. Reálná kupní síla se meziročně propadla ve všech krajích.
Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů 2,2 procenta. Vývoj mezd byl ale podle odvětví velmi různorodý. Pouze v energetice mzdový růst překonal hodnotu inflace, když platy v tomto odvětví vzrostly v průměru o 23,1 procenta na 79 221 korun.
„Tento vývoj souvisel s výplatou nadstandardně vysokých mimořádných odměn,“ uvedl statistický úřad. V ostatních odvětvích ovšem mzdy reálně klesaly. Největší meziroční pokles statistici zaznamenali ve vzdělávání, kde se kupní síla snížila o 10,7 procenta. Přesně o desetinu reálně klesla průměrná mzda v peněžnictví a pojišťovnictví.
Dobrý pocit sám ze sebe
Zajímavostí z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment ovšem je, že pro výraznou část zaměstnanců není nejsilnější hnací silou k lepšímu výkonu finanční odměna, ale dobrý pocit sám ze sebe.
Za nejdůležitější ho označilo 62 procent dotázaných, přičemž nejčastěji šlo o pracovníky z financí a IT. Na druhém místě tohoto žebříčku se spolu s financemi probojovala i práce, která baví (v obou případech 52 %). Zatímco mzda nejvíce motivuje pracovníky z financí (67 %) a z obchodu a marketingu (59 %), práce, která baví, je nejdůležitější pro lidi z IT.
Plných 36 procent účastníků průzkumu pak motivuje i touha nezklamat svého zaměstnavatele a 34 procent pochvala od zaměstnavatele.
„Pochvala od zaměstnavatele, jeho uznání a zájem, jsou dnes, v době rostoucího tlaku na výkon a efektivitu, stále důležitější. Chápající a lidský zaměstnavatel, který své lidi vyslechne, pochválí a podpoří, je klíčový pro budování spokojených a loajálních týmů,“ vysvětlil Martin Malo.
