Cílem novely je totiž nastavení konkrétních podmínek a pravidel pro zavedení práce z domova (home office), a to především v reakci na dosavadní poměrně skoupou zákonnou regulaci v této oblasti. Návrh zákona v zásadě přináší zevrubný popis povinných náležitostí dohody o práci z domova, která musí být mezi stranami pracovního poměru při zavedení home office uzavřena.

Nadto se snaží taktéž řešit v praxi neutěšenou situaci náhrady nákladů zaměstnance vzniknuvších v souvislosti s výkonem práce z domova, a to prostřednictvím zavedení hodinového tarifu, když tuto možnost doposud zaměstnavatelé z daňových důvodů používali pouze zřídkakdy.

Vedle toho návrh zákona plánuje upravit pravidla pro doručování písemností zaměstnancům, a to větším zpřístupněním a usnadněním doručování prostřednictvím e-mailu, nebo přináší přísnější pravidla do systému dohod o práci konané mimo pracovní poměr (DPP, DPČ, pozn. aut.).

PSALI JSME:
Firmy chtějí šetřit na energiích zavedením povinné práce z domu. Nemusí se jim to ale vyplatit

Návrh také cílí na povinnou implementaci dvou unijních směrnic, a to tzv. směrnice o work-life balance a směrnice o předvídatelných pracovních podmínkách.

Dosavadní podoba návrhu novely zákoníku práce vzbuzuje v odborné i podnikatelské obci značně rozporuplné reakce. Lze tak při jejím projednávání očekávat obtížnou diskuzi, která pravděpodobně oddálí i plánované datum účinnosti změny prozatím stanovené na 1. ledna 2023.

V každém případě však lze očekávat, že si novela v jakékoliv finální podobě vyžádá úpravy pracovněprávní dokumentace zaměstnavatelů a bude mít na některé jejich interní procesy zásadní vliv.

Autor je advokát mezinárodní právní kanceláře Dentons
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Obývák se změní v kancl jen s vaším souhlasem