Základním poznatkem průzkumu, který se pravidelně opakuje už od roku 2009, ale je, že povědomí Čechů o zdravém stravování se zlepšuje – byť za evropským průměrem stále zaostáváme. Češi se rovněž domnívají, že dokážou rozeznat zdravé jídlo od nezdravého a mají rovněž přehled o zásadách zdravého stravování. Jenže mnohdy je pro ně obtížné se jimi řídit.
Rozsáhlý evropský průzkum Barometr FOOD, který se uskutečnil v létě pod záštitou Evropské komise a zúčastnily se ho více než 4,5 tisíce osob, také ukázal, že Češi „zdravotní prospěšnost“ pokrmu hodnotí zejména na základě čerstvosti ingrediencí (85 %) a množství salátů či zeleniny (72 %).
V mnohem menší míře jako zdravé vnímají menší porce (25 %) nebo vegetariánskou a veganskou stravu (23 %). Oproti zbytku Evropy se navíc při rozhodování, kde a co jíst, mnohem méně řídí výživovou hodnotou jídel.
Strávníci se odbývají
Mezinárodním koordinátorem průzkumu FOOD je společnost Edenred. Podle Anety Martiškové z vedení firmy se čeští strávníci vlivem různých sociálních a ekonomických faktorů často odbývají a volí snadno dostupná, avšak nezdravá jídla.
„Důvody, které rozhodují, jsou především čas a cena. Podle průzkumu by 59 procent lidí při pokračujícím růstu cen přistoupilo ke snížení výdajů na nákup jídla a 92 procent by omezilo návštěvy v restauracích. To by samozřejmě bylo na úkor kvality surovin. Čtyři z pěti Čechů se přitom obávají, že dojde k dalšímu zdražování,“ upozornila Martišková.
Podle výsledků průzkumu je nabídka zdravých pokrmů vůbec nejméně častým kritériem, podle něhož si čeští strávníci obvykle vybírají restauraci. Mnohem důležitější je poměr ceny a kvality, nebo jak je podnik daleko.
„Ačkoli jsou stravovací návyky každého z nás hodně ovlivněny našimi osobními preferencemi, nejsou tato osobní rozhodnutí jediným významným faktorem. Věda uznává také aspekt, že stravovací návyky významnou měrou utváří i prostředí, které nás obklopuje,“ zdůraznila ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Připomněla, že například v práci trávíme významnou část svého života. „To, zda máme možnost si i v pracovním prostředí zakoupit zdravé a nutričně vyvážené jídlo za dostupnou cenu, je důležitým faktorem, který rozhoduje o našem dlouhodobém zdraví,“ konstatovala Macková.
Mnoho lidí nesnídá
Jedním z nejvíce alarmujících zjištění Barometru FOOD je nepravidelnost každodenního stravování Čechů. Snídani si například každý den dopřeje jen 68 procent z nich. Pouze necelá třetina pak denně svačí. Stěžejním jídlem dne tak zůstává oběd, který Češi preferují zásadně teplý. Naopak k večeři si 56 procent alespoň občas dá spíše studený pokrm.
„Ovoce a zelenina by měly tvořit základ našeho jídelníčku, protože jsou nenahraditelným zdrojem nejen vlákniny, ale i vitamínů a minerálů. Nízká konzumace ovoce a zeleniny je prokazatelně spjata s vyšším rizikem rozvoje mnoha nemocí, včetně některých druhů rakoviny nebo diabetu,“ uvedla Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.
Dodala, že z tohoto pohledu je problematické, že se v jídelníčku Čechů ovoce a zelenina vyskytují ve vyšší míře pouze u snídaně a svačiny – což jsou zároveň chody, které velká část lidí vynechává. „Řešením může být nejen větší čas vyhrazený na jídlo, ale i úprava složení pokrmů nabízených v době oběda tak, aby jejich nabídka odrážela současná výživová doporučení,“ doporučila Selinger.
Naopak pozitivním zjištěním je, že Češi ke všem pokrmům preferují jako nápoj vodu. Jedinou výjimkou je snídaně, k níž si 56 procent z nich dává kávu. Jedno procento dotázaných dokonce pije k snídani pivo, půl procenta víno.
Mnohem rozšířenější je alkohol k večeři. Vínu tu a tam neodolá 49 procent Čechů, pivu dvě pětiny. „V porovnání s předchozími lety stoupla popularita nealkoholických nápojů, především nealko piva. To si alespoň občas dopřeje až třetina z nás,“ uvedla Aneta Martišková ze společnosti Edenred.
Dodala, že stejný trend platí pro celé stravování. „Ačkoliv situace je stále daleko od ideálu, jednoznačně je vidět posun ke zdravějším preferencím. A také to, že strávníci o tom, co mají na talíři, důsledněji přemýšlí,“ poznamenala Martišková. I tak Češi stále zaostávají za evropským průměrem.
Dostupnost zdravého jídla
Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza připomněl, že špatná strava je příčinou bezmála čtvrtiny všech úmrtí: „Nejdůležitějším předpokladem zdravého stravování – v práci i mimo ni – je jeho dostupnost. Do té se totiž promítají nejen ceny samotné, ale například i to, kolik má člověk času během obědové pauzy, případně jaké možnosti stravování jsou mu dostupné v jeho okolí.“
Uvedl, že zaměstnavatelé se snaží, aby podpořili zdravé stravování zaměstnanců – ať už jde o úpravy nabídky jídel v kantýnách, dovážku jídel z okolních restaurací nebo finanční podporu stravování. „Celkem 66 procent firem potvrzuje, že pravidelné stravování vede k vyšší spokojenosti zaměstnanců,“ dodal Prouza.
A co nás podle Barometru FOOD naopak pozitivně motivuje k tomu, abychom na zdravou stravu více dbali? Až 87 procent respondentů uvedlo, že je k úpravě jídelníčku a zařazení zdravějších pokrmů přiměje jejich zdravotní stav. Pro 70 procent dotazovaných by byla dostatečným motivátorem chuť a rozmanitost zdravé stravy. Zdravěji Češi naopak zřídkakdy začnou jíst kvůli trendům a etickým či ekologickým důvodům.
Daň na sladké nápoje
S nápadem, jak snížit obezitu a ušetřit miliardy v nákladech na zdravotní a sociální služby, přišla společnost PAQ Research, která navrhla zavést spotřební daň ze slazených nápojů – což by rovněž zvýšilo rozpočtové příjmy o 2,7 miliardy korun.
Odborníci, kteří jsou rovněž členy Národní ekonomické radě vlády (NERV), doporučily takzvaný polský model, podle něhož se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje. Studie připomněla, že Česko má třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí v Evropské unii, a že nadváha více než 58 procent populace má výrazně negativní dopady na zdravotní a sociální systém a ekonomickou produktivitu.
Jedním z hlavních zdrojů konzumace cukru představují právě slazené nápoje. V USA z nich podle analýzy pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů, v Česku data chybí, experti ale předpokládají, že to bude podobné. Ve světě zavedlo daň v různých podobách více než 50 zemí, z čehož 12 je evropských – naposledy v roce 2021 právě Polsko.
Svaz výrobců nealkoholických nápojů ovšem nesouhlasí s tvrzením, že by vyšší zdanění slazených nápojů snížilo obezitu. Konstatoval, že země, jako Finsko nebo Spojené království, které tyto nápoje více zdanily, se stále potýkají s rostoucí obezitou a neposkytly důkazy o přínosech pro zdraví obyvatel. Vyšší zdanění nealkoholických nápojů navíc pokládá za diskriminační.
