„Při porcování dědictví se často odhalí letitá tajemství,“ říká prezident notářů Neubauer

Rozhovor
Jak a s kým sepsat závěť, aby se neztratila a nikdo ji nemohl formálně zpochybnit, a jak to například udělat, aby doslova podle zákona „zhýralý a marnotratný potomek“ nic nedostal? Jak se vyvarovat tomu, aby babička nepřišla o byt, který neprozřetelně darovala sousedce? Odpovědi a zejména vysvětlení, jak velký rozdíl je mezi termíny vydědění a opomenutí či mezi odkazem a povoláním dědice, čtěte v rozhovoru FAEI.cz s prezidentem Notářské komory Radimem Neubauerem.
Prezident Notářské komory Radim Neubauer. Foto: Archív

Jak se dozvím, že jsem povolán za dědice a že se mám zúčastnit pozůstalostního řízení?
Vždy, když někdo zemře, zahájí soud pozůstalostní řízení a pověří notáře, aby úkony v řízení jako soudní komisař provedl. Toto je jediný případ, kdy si sami svého notáře vybrat nemůžete. Jde o soudní řízení, a to má daná pravidla.
U běžných životních situací, jako je sepsání smlouvy či třeba založení společnosti s ručením omezeným si notáře vybíráte podle své vůle. Pokud jste jako dědic uveden v závěti, kterou sepsal notář a která je evidována v Evidenci právních jednání pro případ smrti, pak nic aktivně činit nemusíte, notář vás bude informovat.
Pokud však máte v držení závěť zůstavitele, jste povinen ji předložit soudu, respektive notáři. Který notář byl pověřen provedením řízení, zjistíte z pravidel, která jsou na webových stránkách Notářské komory, případně vám jméno pověřeného notáře sdělí soud, jenž je příslušný podle posledního trvalého pobytu zemřelého.
Jste-li dědic ze zákona, pak je pravděpodobné, že vás notář vyhledá v základních registrech. Údaje o příbuzenských vztazích však v nich nejsou úplně spolehlivé a nemůže uškodit, zejména pokud jste vzdálenější příbuzný, když notáři svůj příbuzenský vztah k zůstaviteli doložíte například rodnými listy.

PSALI JSME:
Dědictví? Naběháte se

Jak notář postupuje, aby mě jako dědice označil?
Notář provede lustrace v evidencích a zavolá vypravitele pohřbu k předběžnému šetření. Může zavolat i manžela nebo jiné příbuzné, které zjistí. V rámci předběžného šetření zjišťuje okruh dědiců, rozsah zůstavitelova majetku, a zda dotyčný pořídil závěť.
Závěť sepsaná u notáře by se nacházela v centrální evidenci bez ohledu na místo bydliště zůstavitele. Následně notář na základě toho, co mu sdělí vypravitel pohřbu či dědicové prověřuje zůstavitelův majetek a případné dluhy.
Ocenění majetku se zpravidla provádí souhlasným prohlášením dědiců. Pokud se neshodnou nebo je-li cena zjevně nepřiměřená, může notář ustanovit i znalce. Když má informace pohromadě, podle případné existence či neexistence závěti se majetek dělí. Jestliže závěť nebyla pořízena notářem a ani se žádná nenašla v pozůstalosti, postupuje se podle šesti zákonných dědických tříd.

Co ty dědické třídy přesně znamenají?
Tyto třídy stanoví podíly dědiců, konkrétní rozdělení jednotlivých věci tvořících pozůstalost, je věcí dohody dědiců. Jednotlivé třídy jsou pak stanoveny podle blízkosti příbuzenských vazeb. V první třídě dědí stejný díl pozůstalosti zůstavitelovi děti a manžel nebo manželka. A pokud některé z dětí nedědí, jeho podíl přejde na jeho potomky, tedy vnoučata, případně pravnoučata zůstavitele.

PSALI JSME:
Zemřít bez závěti by měl být „trestný čin“

Když žádného potomka zůstavitel neměl, nebo takový příbuzný není způsobilý dědit, přijde na řadu druhá třída. Ta popisuje další příbuzné, kteří mohou majetek dědit. Postupně tedy dochází na sourozence, tety a strýčky, bratrance a sestřenice. V případě, že opravdu nenalezneme dědice ani v šesté třídě, se z dědictví stává odúmrť náležící státu.

Na přátele, ke kterým máme často bližší vztah než k příbuzným, tedy dědické třídy nepamatují?
Na ně můžeme pomatovat závětí, která je těmto třídám nadřazená. S výjimkou nepominutelných dědiců, tedy vlastních dětí, případně vnoučat.
Do závěti tak můžeme uvést své kamarády či různé instituce. V závěti sepsané notářem, se kterou má člověk největší jistotu, že podle ní bude postupováno, protože nebude obsahovat nějaké formální či věcné chyby, bude vždy pamatováno na povinnost zanechat dětem povinný díl.
Existují ale i případy, kdy se zůstavitel rozhodl naprosto vše odkázat v závěti svému kamarádovi a tento kamarád se pak musí s potomky zůstavitele – nebyli-li vyděděni – vyrovnat. Někteří lidé také odkazují majetek institucím, například galeriím a muzeím. Obvykle v domnění, že vlastní něco cenného.

PSALI JSME:
Vydědění: Při čtení závěti se potomkům protáhne obličej

Jak lze vydědit potomky, když s nimi nejsem zadobře, nebo nežijí takzvaně správně?
Zákon k vydědění říká, že je možné v případech, kdy dotyčný neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi, o zůstavitele neprojevoval opravdový zájem, jaký by projevovat měl, byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, anebo vede trvale nezřízený život.
Navíc může zůstavitel vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, případně je natolik zadlužený nebo si počíná tak marnotratně, že hrozí, že by se pro jeho potomky nezachoval povinný díl.
Pozor ale na případy, kdy třeba jeden rodič z rozvedeného manželství neumožňuje, aby potomek druhého rodiče vůbec vídal. Takový „zakazovaný“ rodič pak během života může sice nabýt dojmu, že o něj jeho vlastní dítě nejeví zájem, ale skutečnost je jiná. Pak se tedy přistupuje k dokazování.
V jiném případu se zůstavitel mylně domníval, že jeho děti z prvního manželství, se kterými už léta nebyl v kontaktu, automaticky nedědí. A předpokládal, že po něm vše zdědí současná manželka a děti. Po jeho smrti se ale u notáře sešly dvě generace dětí, všechny s oprávněným nárokem na svůj podíl.

PSALI JSME:
Manželku vydědíte snadno, s dětmi je to složitější

Stává se často, že pozůstalostní řízení svede dohromady, nebo i proti sobě, do té doby cizí lidi?
Ano, v tomto případě ale i v dalších se stalo, že notář musel příbuzné, které v rámci zjišťování najde, osloví a pozve, navzájem seznámit.
Sourozenci o své existenci nemusí vědět – například rodič svému mladšímu dítěti mohl své první manželství, které mu nevyšlo, zatajit, a se starším dítětem se po odchodu od rozpadlé rodiny nevídal. Tato rodinná tajemství vyjdou obvykle na povrch po smrti člena rodiny právě v notářské kanceláři.

V závětích a vůbec v pozůstalostním řízení je důležitá přesnost právnických termínů, které jsou laikům nesrozumitelná. Například „uplatňuji výhradu soupisu majetku“. To je, jak už jsme dříve psali, vlastně odmítnutí celého dědictví, což se používá zejména u zemřelých dlužníků. Na jaké další „termínové chytáky“ by si lidé měli dávat pozor?
Lidé často zamění tzv. opomenutí a vydědění. Jak opomenutý, tak vyděděný mají jedno společné – a sice to, že nic nedědí. Ale zásadní rozdíl je v tom, koho se to týká. Vydědit lze jen potomka, a to jen a pouze z důvodů, které stanoví zákon.

PSALI JSME:
„Dědictví může skončit bankrotem,“ varuje předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal

Opomenout lze naopak kohokoli, kdo by jinak dědil podle zákonné posloupnosti, tedy tehdy, když neexistuje závěť. Opomenout můžete i potomka, pak ale má právo na povinný díl. Opomenutí provedete tak, že závěť pořídíte a dotyčného v ní vůbec nezmíníte.
Nicméně notářská praxe pamatuje situaci, že zůstavitel do závěti nenapsal svého syna, který propadl závislosti na hracích automatech, a předpokládal, že veškerý majetek tak připadne manželce a dceři. Jenže syn je jako potomek nepominutelný dědic a aby na dědictví nedosáhl, musí být výslovně vyděděn. V tomto případě mu náležel povinný díl.

Lidé často ještě za života majetek darují…
Jiná situace je rozdíl mezi darováním za života a závětí. Starší paní se po úrazu ocitla v léčebně dlouhodobě nemocných a zdálo se, že tam i dožije. Její příbuzná, která se jí zatím starala o psa i byt, přišla jednoho dne s návrhem, aby na ní nemocná paní přepsala byt, protože to prý vyjde levněji než to řešit v rámci pozůstalostního řízení.
Paní tedy podepsala darovací smlouvu. Její stav se ale zlepšil natolik, že se mohla vrátit domů. Jenže už žádný domov neměla. V tomto případě měla použít institut služebnosti, dříve známý jako věcné břemeno, a mohla i v již darovaném bytě dožít. Takto skončila v domově důchodců.

PSALI JSME:
„Věřitelé mrtvých potápějí dědice,“ říká místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala

Je možné majetek odkázat, až když je splněno nějaké naše přání?
Ano, nový občanský zákoník umožňuje podmíněné dědictví. To znamená, že majetek na dědice přejde, až když dědic naplní stanovenou podmínku. Třeba že se ožení.
Důležité je ale u takové podmínky pamatovat na okolnosti, aby mohla být vůbec realizovaná. Tedy zejména co bude s majetkem do splnění podmínky, například kdo se o něj postará a bude jej udržovat, platit související poplatky. A také co s majetkem bude, když na naplnění podmínky vůbec nedojde. Proto je také nutné stanovit, do kdy přesně musí být podmínka splněna.

Proč je lepší sepsat závěť u notáře než doma a schovat si ji do šuplíku?
Doma se závěť nemusí vůbec najít. Příbuzní ji mohou také úmyslně zatajit. Když například má dědit auto nějaký kamarád zemřelého, ale bez existence závěti by došlo, na již zmíněné dědění podle dědických tříd a vůz by připadl příbuzným, kteří doma závěť najdou, mohou ji tito příbuzní schválně zničit a notáři zatajit.
Se závětí uloženou u notáře se toto stát nemůže, protože je uložená do centrální evidence vedené Notářskou komorou. Navíc je u ní jistota, že neobsahuje věcné či formální chyby, pro které by mohla být z řízení vyřazena. Máme s ní tedy největší jistotu toho, že podle ní bude postupováno.

PSALI JSME:
„Závěť sepsaná doma? Žádná jistota,“ varuje prezident Notářské komory Radim Neubauer

Setkal jste se s neplatnou doma sepsanou závětí?
Příbuzná jedné mé klientky neměla chuť cokoliv v tomto ohledu řešit, ale chtěla jí – své neteři – odkázat svou cennou sbírku obrazů. Rozhodla se tedy sepsat závěť. A chtěla, aby to vypadalo úhledně a profesionálně, takže ji sepsala na počítači, vytiskla a připojila podpis.
Jenže bohužel, taková závěť je neplatná, protože pokud není sepsaná vlastní rukou, musí připojit své podpisy také dva současně přítomní svědci, před kterými musí zůstavitel výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
Další velký rozdíl je mezi odkazem a povoláním za dědice. Pokud někomu odkážu určitou věc, tak ji po mně nedědí. Dědí ji můj dědic, ať už ze zákona nebo ze závěti, který tuto věc vydává tomu, komu jsem ji odkázal (tzv. odkazovníkovi – pozn. red.). Pokud lidé budou ve vlastnoručních závětech stále používat termín „odkazuji“, namísto „povolávám za dědice“, tak to může v praxi přinést problémy.

PSALI JSME:
Češi stále více řeší dědictví, pozůstalostní řízení se komplikují

×
  1. Kecy,kecy.kecy,po 11 letech jsme se dověděly že fotr natáhl brka,byly jsme 3 bratři z 1 manželství,byly jsme pozvání do Olomouce k notářce protože ti další dědicové chtěli prodat barák ve Vítkově a my o tom ani nevěděly,notářka provedla zápis,špatně protože nejstarší bratr zemřél,dědily synové stéjným dílem jak my a ještě chtěla prachy,notáři jsou darmožrouti,proč to musí projednávat když se rodina dohodne!!!

  2. Bohužel musím potvrdit, že notáři jsou daleko „nebezpečnější“, než exekutoři. Pomiňme, že někdy jsou v případě spravedlivého rozdělení dědictví potřební. Když se ale pozůstalí dohodnou sami mezi sebou, tak přece k tomu nikoho nepotřebují! Vyřídit zápis na katastru dokáže průměrně způsobilý občan. Mám s notářem bohužel zkušenost, no, darmo mluvit. V jedné nemocnici mi udělali z manželky totálního mrzáka a ona po více jak dvou letech trápení zemřela. Nemocnici jsem s pomocí advokáta zažaloval o určitou částku. A přestože soud není doposud uzavřený, tak notář si tu částku zahrnul do dědictví a pochopitelně, teda pro notáře :-), jsem z toho zaplatil nemalý poplatek … Tak bezpracný zisk, podle mého názoru absolutně nemorální, se jen tak nevidí. Exekutor alespoň vymáhá nějakou dlužnou částku, pomiňme úroky …, ale zahrnovat do dědictví něco, co vůbec nemusím výhledově zdědit, je proti zdravému rozumu !!! A už je to nevratné. Jestli Vám to pane prezidente připadá normální, tak mně v žádném případě !!!

  3. je jasné , že úřad notáře je zlodějna posvěcená a chráněná státem , peníze které vydělají za měsíc kolikrát někdo nevydělá tvrdou prací za celej život a nepoměr je tak velký ,že argument , že na to museli studovat nemůže obstát.

  4. Kecy. V první tride manzel/ka a deti rozhodně nededi rovnym dilem!!!! Manzel/ka dostane polovinu a deti si mezi sebe delinzbytek, tedy napr.4 deti mezi sebe kazde 1/4 z te poloviny, tedy manzel/ka 1/2 a dite kazde 1/8. Rozhodně ne rovným dilem!

Napsat komentář: Jar Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Plná moc není jen cár papíru

Nechcete, nebo se nemůžete nějakého jednání zúčastnit osobně? Stačí pověřit svého zástupce a nemusí to být pouze advokát, protože vybrat si můžete prakticky kohokoli. Vybavíte jej plnou mocí, která často nemusí být …

Po chodníku by neměli jezdit ani ti nejmenší

Vypadněte, nemáte tu co dělat! To vy se tady pletete! Cyklisté versus chodci je citlivé jarní téma, které letos posílilo lockdownem zahuštěný pohyb lidí na ulicích i v parcích. Chodci a cyklisté se vzájemně považují …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Máte důchodový věk, ale stát vám odpírá penzi?

Poradna
O výši starobního důchodu si můžeme myslet, co chceme, ale nějaké přilepšení od státu to je. Někdo to má vypočítáno přesně, jiný spíše tuší, že k odchodu do starobního důvodu je nutné splnit dvě základní podmínky – věk a počet odpracovaných let. Ta první se dá uspíšit předčasným odchodem do penze, obejít druhou je však mnohem složitější.
Rolovat nahoru