Počet odvolání proti výsledkům pozůstalostních řízení u notářů narůstázdroj: Pixabay.com

Češi stále více řeší dědictví, pozůstalostní řízení se komplikují

Zánovní občanský zákoník platný už třetím rokem sice zavedl stovky nových paragrafů, které se v praxi nepoužívají, protože jsou životu na hony vzdálené, ale na druhou stranu do zavedených principů vnesl spoustu nejistot. Nová možnost sepsání smluv u notáře ještě za života, kdo a jak bude po mne dědit, je vlastně k ničemu, protože kryje jen 3/4 majetku a když poté potomci podmínky smlouvy nedodrží, tak se vlastně nic moc neděje.

Vyplynulo to z vystoupení soudců a právníků na nedávném pražském sympoziu o dědictví v rámci Stálé konference českého práva. Důsledkem nejistot je narůstající počet odvolání proti výsledkům pozůstalostních řízení u notářů.

„Téměř každý den, když jdu po ulici nebo jedu metrem či tramvají slyším lidi, jak řeší dědictví, respektive pozůstalostní věci,“ potvrdil fakt, že Češi dědictví řeší stále více soudce Městského soudu v Praze Ladislav Muzikář. Jen na tomto soudě počet odvolání proti výsledkům pozůstalostního řízení vzrostl s nástupem nového občanského zákoníku ze čtyř podání v roce 2014 na bezmála šest desítek v loňském roce.

Varoval před pořizováním laických závětí bez účasti notáře. Pokusy o laické výklady nového dědického práva končívají velmi špatně, zdůraznil. Ale ani lidé, kteří spoléhají na právníky a zákony nemají předem jasno, v jakých mezích se bude pozůstalost řešit. Když se totiž jeden z dědiců rozhodne, že to ostatním opepří, čistě účelově, tak klidně z dědického řízení udělá řízení o odpuštění soudního poplatku, jak konstatoval Muzikář.

JE TOHLE VŮBEC MOŽNÉ?

Účastník podá v poslední den řízení odvolání a nezaplatí soudní poplatek. Je vyzván, ať ho zaplatí. Podá si žádost o odpuštění poplatku. Soud prvního stupně mu nevyhoví.

Podá si odvolání. Odvolací soud zamítnutí potvrdí. Kverulant znovu poplatek nezaplatí a řízení je zastaveno. Poslední den další lhůty odvolání zaplatí, a tak soud musí zrušit rozhodnutí ve věci odvolání vůči poplatku. Pak účastníka vyzve k doplnění. Pak posílá k vyjádření. Teprve se pozůstalost může řešit věcně. Mezitím klidně uplynou dva roky.

V řízeních se běžně stává, že účastníci, kteří všechny soudy prohrají, ve skutečnosti reálně dosáhnou svého, protože řízení tak dlouho blokovali, až se majetek, o nějž šlo, se mezitím už rozplynul.

Zablokovat někomu z dědiců například nemovitost lze i tak, že kverulant podá k soudu žalobu na špatné zapsání nemovitosti, i když jde na první i druhý pohled o očividný nesmysl a cíl je jen jeden: Účelově soudním řízením zablokovat nakládání s nemovitostí. Pak žádá o odročení, podává odvolání, dovolání a na další rok dva například rodinný dům tzv. právně zamrzne. I to je možné v Česku, údajně právním státě.

VÝHRADA SOUPISU MAJETKU

Dalším problémem jsou dědictví, kde je více dluhů než majetku. „Předlužených pozůstalostí přibývá,“ potvrdil na sympoziu náměstek pro právní službu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových JUDr. Vladimír Kremlík.

Ví, o čem mluví. Když totiž dědictví pozůstalí odmítnou nebo není pozůstalých, následuje odúmrť. Majetek, i bez větší hodnoty, připadne státu, respektive tomuto úřadu. Stát pak dluhy z odmítnutého dědictví nehradí. Jednotlivec však ano, pokud dědictví přijal. A buď za dluhy nabyvatel ručí jen do výše hodnoty dědictví nebo dokonce i svým majetkem. Pěkná chalupa v jižních Čechách tak může přijít pěkně draho a jsou zaznamenány i případy, kdy kvůli zatoulaným dluhům otce musela dědička prodat svůj vlastní byt.

„Místo pozdravu, hned ve dveřích u notáře, by měl každý dědic říci: Uplatňuji výhradu soupisu majetku. Jinak člověk ručí neomezeně celým svým majetkem, nejen do výše hodnoty dědictví,“ upozornil soudce Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Jindřich Kolomazník

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *