Půlhodinka na oběd nám pije krev

Poradna
Chvilka na cigárko, pauza na kafíčko a navrch svačinka. Kdo by si nezpestřil pracovní dobu? A pak se rozčilujeme, že namísto osmi hodin musíme denně strávit v práci o půlhodinku déle, i když si oběd nosíme v krabičce z domova a zhltneme ho raz dva. Tak jakápak půlhodinová pracovní přestávka na jídlo či oddech? Vždyť za měsíc je to přes deset hodin v práci navíc.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejpozději po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Ilustrační foto: Pixabay.com

Kdo by se však chtěl domluvit na tom, že pracovat bude bez přestávky a nají se až doma, tak neuspěje především proto, že zavedení pracovní přestávky nezáleží na rozhodnutí zaměstnavatele, ale stanoví ji zákoník práce (č. 262/2006 Sb., § 88 a 89, pozn. aut.).

Někdy je pauza placená

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejpozději po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut.

Mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce.

Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. Tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí být přestávka na jídlo a oddech poskytnuta vždy.

Za peníze i bezpečnostní přestávky

Přestávka o minimální délce 30 minut platí pro osmihodinovou, ale i dvanáctihodinovou směnu. Jiná pravidla však mají např. profesionální řidiči, kteří musejí mít po nejpozději 4,5 hodinách přestávku minimálně 45 minut dlouhou. Také si však mohou rozdělit.

Rovněž zaměstnancům, kteří pracují za ztížených podmínek či vykonávají monotónní práce, při nichž si pracovní tempo nemohou sami určit anebo upravit, náleží tzv. bezpečnostní přestávka, v tomto případě každé dvě hodiny v délce pět až deset minut. Když budou činnosti střídat, nebo je někdo vystřídá, bezpečnostní přestávku mít nemusejí.

Všechny bezpečnostní přestávky jsou součástí pracovní doby a zaměstnanci za ně náleží mzda. Pokud bezpečnostní pauza padne na dobu, kdy má pracovník čerpat přestávku na jídlo a oddech, budou i přesto proplacené.

PSALI JSME:
Přestávky na oběd jsou většinou povinné a neplacené

Kdy zákon neplatí?

Půlhodinovou pracovní přestávku sice zařizuje zákon, ale přesto se najdou situace, kdy toto nařízení není třeba respektovat. Týká se to např. provozů, kde z technologických důvodů nelze práci přerušit, zaměstnance z organizačních důvodů vystřídat, anebo má zaměstnanec i během pracovní doby dostatek prostoru si odpočinout a najíst se.

Ani při pouze šestihodinové pracovní době si zaměstnanec nemusí brát přestávku, která je zákonem určena po nejdéle šesti hodinách práce. Zaměstnavatel však má právo nařídit pauzu dříve, v tom případě je nutné odpočinkovou půlhodinu (či kratší dobu) napracovat.

Na organizaci nezáleží

A jak zaměstnanec bezpečně pozná, kdy mu za pracovní přestávku náleží mzda, a nemusí si tento čas napracovat, a kdy jde o zákonem stanovenou půlhodinovou neplacenou přestávku? Obvykle těžko, v případě pochybností by dal odpověď inspektorát práce.

PSALI JSME:
Čeští zaměstnanci si nejčastěji nosí k obědu jídlo z domova

Rozhodující je charakter práce, nikoli její organizace. Posuzuje se především to, zda ji lze či nelze přerušit z důvodů technologických, či jde o skutečnou nezastupitelnost nebo činnost vyžadující např. průběžnou kontrolu.

I při vykonávání práce, která nemůže být přerušena, musí být zaměstnanci zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo (není to totéž, jako přestávka na jídlo a oddech). Zaměstnanec se v té době nemůže vzdálit z pracoviště, ale je v pohotovosti a přiměřenou dobu na odpočinek má placenou.

O pauze osobní volno

Pokud však jde o půlhodinovou přestávku na jídlo a odpočinek, kterou při běžné pracovní směně nahrazujeme a je neplacená, tak se během ní zaměstnanec může věnovat jakékoli formě oddechu, vyřizovat si soukromé záležitosti a zaměstnavateli nemusí být k dispozici.

PSALI JSME:
Dejte pozor, kde se v pracovní době opaříte čajem

Úraz utrpěný při úkonech obvyklých v době přestávky na jídlo a oddech konaných v objektu zaměstnavatele je úrazem pracovním. Stejně tak je pracovním úrazem cesta za stravováním konaná v objektu zaměstnavatele, z přímé souvislosti je ale vyloučeno vlastní stravování (např. popálení polévkou).

Jako pracovní rovněž není posuzován úraz, k němuž došlo mimo budovu zaměstnavatele.

Zakázat zaměstnanci opustit o přestávce pracoviště zaměstnavatel může jen kvůli bezpečnosti práce nebo ochraně objektu (mělo by být uvedeno v interním předpise). Nesmí však zaměstnance pověřit plněním pracovních úkolů, nebo nutit jej být v pohotovosti.

Pak by se z neplacené přestávky stala placená pracovní doba.

PSALI JSME:
Pracovní pohotovost se může stát vymahatelným závazkem

Zavřít reklamu ×
  1. Mě dost štve hlavně u přestávek na oběd, že o čas přestávky okrádají všelijaké fronty např. na detektory, turnikety, pak taky třeba cesta 500 m do jídelny a zpátky, samozřejmě fronty v jídelně. Kolik potom zbyde na vlastní konzumaci jídla….

  2. U nás v práci obědy nemáme,z domu nic nenosím a tak jdu automaticky o půl hodiny dřív domů. Z 20 lidí to tak děláme 2 a zatím nikdo nic neřekl(za 2 roky)….

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.