Své o tom ví paní osmašedesátiletá paní Bohumila z Jižní Moravy. Do ordinace ji přivedl přetrvávající kašel. Lékařka neváhala, odeslala snímky z CT ke konzultaci do specializovaného centra a aktivně hledala dostupnější termíny pro další vyšetření mimo „domovské“ léčebné zařízení pacientky.
Díky tomu mohla brzy navázat následná odborná léčka. „Vděčím tomu, že se moje lékařka nespokojila s dlouhými termíny, ale snažila se vše urychlit,“ řekla pacientka. Díky tomu podstoupila paní Bohumila nutnou operaci do šesti týdnů od diagnózy.
Nádor byl typický pro nekuřáky, což potvrdil i genetický rozbor. Na jeho základě jí byla nasazena cílená (biologická) léčba. „Cítím se dobře a vážím si toho, že i při pravidelných kontrolách se můžu kdykoliv na cokoliv zeptat. Lékaři mi vždy všechno jasně vysvětlili,“ dodala žena.
Bohdan Kadlec, plicní onkolog z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno uvedl, že pokud se nádor zachytí v raném stadiu – tedy malý a bez metastáz – je šance na pětileté přežití až 80 procent. „Řada těchto pacientů je po léčbě trvale bez známek onemocnění a k jeho návratu už nedojde – z medicínského hlediska je tak možné je považovat za vyléčené,“ konstatoval Kadlec.
Pokud však nemoc odhalí lékaři až při výskytu příznaků, jako je kašel, dušnost nebo vykašlávání krve, obvykle už jde o pokročilé stádium. „Ve čtvrtém stadiu přežívá pět let méně než deset procent pacientů,“ sdělil onkolog.
Preventivní program pro kuřáky
V Česku byl v roce 2022 spuštěn Program časného záchytu karcinomu plic, který je určen současným i bývalým kuřákům ve věku 55 až 74 let. Právě tito lidé mají vyšší riziko vzniku nádoru a mohou se zapojit přes svého praktického lékaře, který vystaví žádanku na konzultaci u pneumologa. Plicní lékař s pacientem provede rozhovor, základní vyšetření a odešle ho na nízkodávkové CT.
Jde o šetrné vyšetření, které dokáže zachytit i velmi malé nádory dříve, než způsobí příznaky. „CT vyšetření je bezbolestné a trvá jen několik minut. Díky účasti v programu získá pacient kontrolu nad svým zdravím, protože prohlídky probíhají v pravidelných ročních až dvouletých intervalech,“ uvedl profesor Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Podle aktuálních dat ze screeningu mělo 96,8 procent vyšetřených pacientů negativní nález, tedy bez známek nádorového onemocnění. „Pravděpodobnost, že je pacient v pořádku, je vysoká,“ konstatoval onkolog.
Pokud CT objeví novotvar, jde v drtivé většině o počáteční stádium s dramaticky lepší prognózou, než při pozdější diagnóze. „To by měl uvážit každý, kdo se vyšetření obává ze strachu z výsledku,“ uvedl profesor Sova.
Pokud CT zachytí podezřelé ložisko, následuje bronchoskopie – vyšetření dýchacích cest pomocí tenkého nástroje s miniaturní kamerou. Lékaři využívají stále sofistikovanější navigační systémy s umělou inteligencí, které kombinují snímky CT a magnetické rezonance a vytvářejí 3D model dýchacích cest.
„Díky tomu dokážeme přesně naplánovat cestu bronchoskopu k nádoru a odebrat vzorky hned napoprvé – bez nutnosti opakování, které by prodlužovalo cestu pacienta k zahájení léčby,“ vysvětlil Milan Sova.
Umělá inteligence navíc umí s vysokou spolehlivostí rozpoznat i normální nálezy – pokud označí snímky ze zobrazovacích metod za fyziologické, s velkou pravděpodobností je nález skutečně neškodný.
Léčba přizpůsobená pacientovi
Pokud je nádor zachycen v časném stádiu, lze jej obvykle zcela odstranit chirurgicky nebo pomocí přesného ozařování. Jestliže laboratorní analýza nádorové tkáně odhalí takzvané řídicí mutaci, přichází na řadu cílená léčba – podává se po operaci a případné chemoterapii po dobu tří let.
„Cílená léčba je určena pacientům, u kterých se v nádoru vyskytují specifické genetické změny. Tato terapie umožňuje léčbu skutečně na míru a podle aktuálních dat vede k výrazně lepším výsledkům než samotná chemoterapie,“ uvedl Bohdan Kadlec z Fakultní nemocnice Brno.
U velké skupiny pacientů se dnes uplatňuje předoperační léčba – kombinace chemoterapie a imunoterapie ještě před zákrokem. Ta nádor zmenší, případně zcela odstraní a snižuje riziko jeho návratu.
„Z výzkumů víme, že předoperační léčba přináší v mnoha případech lepší výsledky než terapie nasazená až po operaci. U některých pacientů ale imunoterapii využíváme i v pooperační fázi,“ dodal doktor Kadlec.
Přibližně 50 procent pacientů přichází k lékaři až ve čtvrtém stadiu onemocnění, kdy je nádor rozšířený. Cílem léčby je pak prodloužit život a zachovat jeho kvalitu. Imunoterapie může přežití prodloužit až na dvojnásobek oproti chemoterapii, cílená terapie dokonce až na trojnásobek.
„Ačkoli úplné vyléčení ve čtvrtém stadiu zůstává vzácné, díky moderní léčbě dnes část pacientů žije více než pět let – s rakovinou plic jako s chronickým onemocněním. Přesto, že se léčebné možnosti velmi posouvají, nadále je zásadní zachytit onemocnění co nejdříve,“ uzavírá doktor Kadlec.
Plicní nádor u nekuřačky
Specialisté upozorňují, že vedle kuřáků by rakovinu plic neměli podceňovat ani nekuřáci, protože onemocnět mohou i ti, kteří si nikdy nezapálili. Jako se to před několika lety stalo Iloně Mančíkové, která se loni svěřila faei.cz se svým příběhem.
„Začala jsem se zadýchávat, a protože jsem aktivně sportovala, bylo mi to divné a vyhledala jsem pro jistotu lékaře,“ vzpomíná Ilona. Ukázalo se to jako správné rozhodnutí, které jí dost možná zachránilo život.
Po sérii vyšetření se totiž dozvěděla, že má rakovinu plic. Byl to pro ni šok. Nikdy nekouřila a žila zdravě. Genová zátěž se u ní rovněž nepotvrdila, i když oba její rodiče zemřeli v mladém věku právě na rakovinu.
„Měla jsem totiž štěstí, že lékaři objevili nádor ve stadiu, kdy se dal operativně odstranit,“ popisuje Ilona. Na podzim 2021 podstoupila operaci, při níž ji lékaři odstranili část plíce, kde se nádor nacházel – takzvanou lobektomii.
Nyní je Ilona třetím rokem v remisi (vymizení všech známek onemocnění – pozn. red.), dochází na pravidelné kontroly k pneumologovi a onkologovi. Dvakrát ročně absolvuje kontrolní CT plic a jednou za rok spirometrii.
„Jediný moment, kdy mi tělo připomene, že jsem zákrok podstoupila, je zadýchání při fyzické zátěži, sportu nebo rychlejší chůzi do schodů,“ řekla Ilona. „To mě ale nutí stále na sobě pracovat, pravidelně se hýbat, a cvičit dech.“
