Sdružení rodičů a přátel školy existovala v nějaké podobě i před revolucí, ale až nový režim jim přiřknul právní subjektivitu a jasné směřování. SRPŠ byla podle zákona o sdružování občanů č. 83/1990 Sb. definována jako občanská sdružení. Změna nastala v roce 2014, kdy došlo k jejich přeměně na spolky prostřednictvím nového občanského zákoníku č.89/2012, konkrétně § 214–302.
1. Všechna SRPŠ jsou definována jako spolky s jasně určenými právy a povinnostmi. V rejstříku si můžete ověřit, kdo je oprávněný za SRPŠ jednat.
2. Spolky slouží k materiálnímu zajištění pomůcek a akcí, na které nejsou v rozpočtech škol peníze (výlety, odměny, sportovní vybavení atd.).
3. Účast v SRPŠ ani placení příspěvků nejsou povinné a nikdo vás k nim nesmí nutit. Na druhou stranu je třeba zvážit, zda tím vaše dítě nebude ochuzeno o možnost čerpání těchto prostředků.
Pro existující SRPŠ to znamenalo povinnost upravit své stanovy tak, aby byly v souladu s nově zavedeným občanským zákoníkem. Zároveň se sjednotila pravidla, neboť v letech předešlých šlo v mnoha případech o partyzánštinu, kdy vše fungovalo jen na dobré slovo.
Na výlety i odměny
SRPŠ vznikají při jednotlivých školách (mateřských, základních i středních, pozn. aut.), zpravidla těch státních. V soukromých zařízeních jsou většinou tyto poplatky ukryty již v rámci školného.
Výši příspěvků si určuje každý spolek sám a může být velmi odlišná. Zatímco na menších školách se platí v řádu menších stokorun, jinde může roční příspěvek přesahovat tisícovku. A proč jsou tedy Spolky rodičů a přátel školy zakládány? Jednoduše slouží k zajištění věcí a akcí, které škola nehradí. Cílem je zlepšování materiálních podmínek školy, podpora aktivit, na které v rozpočtech školy nejsou prostředky.
Zároveň by SRPŠ mělo být propojovacím kanálem mezi rodiči, školou a případně dalšími institucemi. Konkrétně může jít o úhradu výletů, kulturních akcí, nákup knih a dalších pomůcek, sportovního vybavení či odměn pro děti za dobré výsledky či při návštěvě Mikuláše.
Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen a jež má definovány ve svých stanovách. SRPŠ není odepřena ani výdělečná činnost, ovšem pouze jako vedlejší působení. Typicky půjde o prodej výtvorů na školních jarmarcích či výdělek ze sběru papíru.
Cest je mnoho
O přesném využití financí rozhoduje řídící orgán SRPŠ, ale vždy by mělo vycházet z domluvy s učiteli či vychovateli, kteří mají nejlepší představu, jaké pomůcky nakoupit a na jaký výlet děti (vzhledem k jejich věku a schopnostem) vzít.
Autor článku se v loňském roce stal předsedou SRPŠ na nově vzniklé mateřské škole, kam nastoupila jeho dcera. Z příspěvků byly hrazeny akce konané přímo ve školce (divadélko, kouzelník, mobilní planetárium), tematické dny (pečení pizzy či svatomartinských rohlíčků), dárečky pro děti (Vánoce, závěr roku) i výlety mimo školku (hrad, Dinopark či návštěvy cukrárny).
Příspěvek byl stanoven na 1 200 korun za školní rok, což se může zdát hodně, ale rodiče byli na začátku roku vedením školky upozorněni, že jakékoli nadstandardní činnosti a akce bude nutné hradit z rozpočtu SRPŠ.
Zjistěte si, jakým způsobem jsou vaše příspěvky spravovány. Na některých školách jsou všechny směřovány na společné účely celé školy, jinde je vedeno účetnictví za každé jednotlivé dítě a pokud se dané akce neúčastní, jsou rodičům peníze vráceny.
Zlatou střední cestou je pak rozdělení po jednotlivých třídách. Tento způsob přišel jako nejlogičtější i autorovi článku – učitelky v jednotlivých třídách si mohou řídit akce s ohledem na věk dětí, zároveň přesně vědí, kolik peněz má třída k dispozici.
Nikdo také není ublížený, že starší děti čerpaly větší podíl peněz apod. Pokud se akce zúčastní třídy všechny (například divadelní představení, které do školky dorazí), rozpočítají se náklady jednoduše mezi všechny třídy stejným dílem.
Povinnost platit nemáte
Rodiče často získávají kvůli úzkému propojení školy a SRPŠ pocit, že jsou členství a stanovené příspěvky povinné. Většina si tak vůbec není vědoma, že nejde o stejnou kategorii poplatků, kterým se vyhnout nelze – například školkovné nebo úhrada za stravu.
Účast v SRPŠ není v žádném případě povinná pro všechny rodiče, jejichž děti školu navštěvují. V občanském zákoníku stojí: „Nikdo nesmí být nucen k účasti ve spolku a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho.“
Totéž platí také o placení příspěvků. Pokud jste členem spolku, příspěvek je považován za členský poplatek a nemůžete si ho odečíst od základu daně. Pokud se rozhodnete členem spolku se nestát, ale přesto SRPŠ nějaké peníze věnujete, nechte si vystavit potvrzení o daru a můžete jej zahrnout do svého daňového přiznání.
Zajímejte se o to, kam konkrétně budou peníze směřovat. SRPŠ je povinné vést jednoduché účetnictví, jako to zákon ukládá i pro jakoukoli jinou právnickou osobu. Pokud vás odpověď neuspokojí, můžete platbu odmítnout.
Je možné, že v takovém případě na vás paní učitelka či vedení školy bude mít tendence vyvinout nátlak, že se vaše dítě nebude cítit dobře a ostatní na něj budou koukat skrz prsty. Je pak jen na vás, jestli mu podlehnete, nebo ne. Důležité je, že případným nezaplacením nesmí být ohrožena kvalita poskytované výuky.
Co s neplatiči?
Dalším hlediskem je, že SRPŠ je samostatným subjektem, fungujícím nezávisle na škole. Proto by v rámci ochrany osobních dat učitelé neměli mít ani přehled o tom, kdo příspěvky zaplatil a kdo ne. To je ovšem možné jen v teoretické rovině.
Autor článku bohužel musel přistoupit k upozornění některých rodičů, že v případě nezaplacení se jejich dítě divadelního představení či výletu na farmu nebude moci zúčastnit. A to je situace, kdy je spolupráce učitelů prostě nevyhnutelná. Těžko lze za spravedlivé považovat, pokud by rodič svůj příspěvek zaplatit odmítl a dítě přesto čerpalo výhody, které jsou přímo z rozpočtu SRPŠ hrazeny.
V rámci školky samozřejmě tyto akce povinné nejsou, ale ve škole už je to spornější – zde je možné i mimoškolní aktivity, jako jsou návštěva galerie nebo divadla, považovat za součást osnov. V případě, že si rodiče nemohou vzhledem k finanční situaci příspěvek dovolit, je možné jejich situaci řešit individuálně.
Založení spolku
Jestliže se chystáte SRPŠ zakládat, dobře si zjistěte, co všechno budete potřebovat. Administrativě se bohužel nevyhnete. Na založení spolku jsou třeba alespoň tři osoby. Způsoby, jak založit SRPŠ, jsou dva – shodou zakladatelů na obsahu osnov, nebo usnesením ustavující schůze.
Zásadním dokumentem každého SRPŠ jsou stanovy, ve kterých je jasně definován účel spolku a také práva a povinnosti jeho členů a také určování statutárního orgánu. Ten jedná za spolek navenek – buď individuálně (předseda), nebo kolektivně (výbor). Nejvyšším orgánem spolku je členská schůze.
Pozor na to, že SRPŠ fakticky vzniká až zápisem do spolkového rejstříku, nikoli založením. Je tak třeba počítat s až měsíční prodlevou mezi založením a vznikem. A to za předpokladu, že máte všechny dokumenty v době ustavující schůze již nachystány.
Není toho totiž málo. Na rejstříkový soud je třeba doložit návrh na oficiálním formuláři, stanovy, zápis z ustavující schůze spolu s listinou přítomných nebo souhlas s obsahem stanov, souhlas majitele nemovitosti, kde se nachází sídlo spolku, čestné prohlášení osoby zapisované do rejstříku.
