Výzkumu s názvem „Proč je plýtvání potravinami problémem všech“ se zúčastnilo deset tisíc spotřebitelů a vedoucích pracovníků tisícovky velkých organizací z oblasti výroby a prodeje potravin.
Ukázalo se, že zatímco před rokem 2020 si problém s plýtváním potravinami uvědomovalo 33 procent lidí, v současné době je to 72 procent. Důvodem jsou rostoucí ceny potravin, problémy s dodavatelskými řetězci, pandemie a zvyšující se povědomí o udržitelnosti.
Veřejnost si přitom uvědomuje vlastní podíl viny na plýtvání (60 % dotázaných), téměř dvě třetiny z nich (61 %) má ovšem současně pocit, že by výrobci i prodejci měli dělat více, aby se plýtvání potravinami omezilo. A mírně nadpoloviční podíl spotřebitelů se cítí zklamán, protože se podle něj podniky o problém dostatečně nezajímají.
Málo srozumitelné informace
Ačkoliv 60 procent dotazovaných organizací prohlašuje, že se snaží svým zákazníkům pomoci omezit plýtvání potravinami, například vysvětlováním pojmů jako „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“, poskytnuté informace považuje za jasné a srozumitelné pouze 39 procent zákazníků.
Dotazovaní by si proto přáli zlepšení v oblastech, jako jsou inovace výrobků a jejich balení, srozumitelnost etiket či detailní informace o výrobku a jeho cestě na pulty, například prostřednictvím QR kódu na obalu.
„Podobná opatření mohou firmám pomoci získat důvěru zákazníků. Jednadevadesát procent spotřebitelů tvrdí, že k nákupu raději zvolí výrobce a prodejce, kteří zveřejňují informace o plýtvání potravinami, a padesát osm procent zvýší své útraty u těch firem, které k zamezení plýtvání potravinami podnikají aktivní kroky“ řekl Ondřej Valvoda, ředitel Capgemini Česká republika.
Hledání informací
S plýtváním a ztrátami přitom mohou pomoci moderní technologie. „Společnosti je mohou využít k tomu, aby spotřebitelům pomohli vyhnout se plýtvání, motivovali zaměstnance k proaktivnímu přístupu a posílili celkové veřejné povědomí o plýtvání potravinami,“ poznamenal Valvoda.
Zákazníci se ale také sami snaží hledat nové způsoby, jak plýtvání potravinami zamezit. Pouze třetina jich přitom získává potřebné informace o zvýšení trvanlivosti potravin přímo od výrobců či prodejců (například z etiket či reklam, pozn. aut.). Většina zákazníků se ale raději spoléhá na jiné zdroje – přátele, rodinu, internet a sociální média.
Vyhledávače na sociálních sítích evidují meziročně 80procentní nárůst dotazů ohledně prodloužení životnosti potravin. Mezi hlavní důvody zvýšeného zájmu patří především úspora nákladů (56 %). Dále jsou to obavy z hladu ve světě (52 %) a klimatické změny (51 %).
Kde všude se plýtvá
I když je snižování plýtvání potravinami ve fázi maloobchodu a spotřeby důležitým aspektem, větší část problému se odehrává mimo domácnosti a pulty prodejen. Daleko více potravin se totiž ztrácí během výroby a distribuce (1,5 miliard tun oproti 931 milionům tun, pozn. aut.).
Zpráva Capgemini uvádí, že důvodem je nekoordinovaný přístup k řešení potravinového odpadu a ztrát v celém potravinovém řetězci. Maloobchodníci a výrobci potravin zaměřují na snížení plýtvání ve fázi prvotní logistiky (44 % maloobchodníků a 50 % výrobců) a při zpracování a balení potravin (43 % maloobchodníků, 46 % výrobců).
Mnohem méně subjektů ale věnuje stejnou pozornost samotné zemědělské produkci (22 % maloobchodníků a 23 % výrobců) nebo finálnímu skladování na konci potravinového řetězce (18 % maloobchodníků a 21 % výrobců).
Vzhledem k mezinárodnímu pohybu potravin je pro výrobce i prodejce často složité získat přehled, kde, kdy a v jakém množství dochází ke ztrátám a plýtvání potravinami.
„Využívání technologických řešení, jako je předpovídání poptávky na základě dat, sledování teploty a řízení skladových zásob, pomůže podnikům zvýšit efektivitu a snížit náklady,“ uvedl Ondřej Valvoda z Capgemini Česká republika.Dodal, že agilní, inteligentní dodavatelský řetězec s ekosystémy pro sdílení dat a lepší spolupráce napříč širším hodnotovým řetězcem urychlí změny a sníží ztráty i plýtvání.
„Firmy si musí stanovit cíle, měřit pokrok a mít správnou strukturu řízení, aby pochopily základní příčiny plýtvání a mechanismy nápravy. Při správném využití technologií mohou organizace sledovat, vyhodnocovat, reportovat a snižovat plýtvání potravinami, a to v celém hodnotovém řetězci,“ uvedl.
Více než tři ze čtyř organizací v průzkumu (77 %) se zavázaly k naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN, které počítají s 50% snížením plýtvání potravinami na obyvatele v maloobchodě a u spotřebitelů a také na omezení ztrát potravin v rámci výrobních a dodavatelských řetězců včetně ztrát po sklizni, a to do roku 2030. Pouze 15 procent organizací však uvedlo, že svých cílů dosáhlo, nebo je na dobré cestě.
Potraviny jako kompost
Možností, jak omezit plýtvání potravinami, je přitom více. Například v českých jídelnách, restauracích nebo kavárnách se každý rok vyhodí až 27 tisíc tun jídla. Přitom by se dal přeměnit na kompost, který posléze poslouží k vypěstování dalšího jídla.
Spolek Kokoza, který pomáhá lidem, firmám, restauracím a dalším organizacím třídit ve městech bioodpad, kompostovat a pěstovat bylinky, ovoce a zeleninu, spustila nedávno celorepublikovou osvětovou kampaň na toto téma. Cílem je upozornit na uzavřený cyklus jídla a pomoci ho zavádět v kavárnách a restauracích ve všech krajích v republice.
„Kompostování v gastroprovozu je důležité a může s ním začít opravdu každý podnik,“ řekla při představování kampaně Denisa Lešková ze společensky prospěšného podniku Kokoza. Organizace připomněla, že z tisíců tun vyhozeného bioodpadu tvoří z 50 procent kuchyňské zbytky, z 30 procent nesnězené jídlo a z 14 procent jídlo neprodané.
Spolek představil videospot „Nesuď podle slupky a začni kompostovat“ zaměřený právě na třídění a opětovné využití biodpadu. Tento koncept je známý také pod anglickými výrazy „foodloop“ či „food cycle“.
Představuje cyklický život potravin/surovin od přípravy pokrmů v kuchyni, přes zpracování organických zbytků, kompostování, vrácení do půdy v podobě hnojiva a následnou sklizeň zdravých a lokálních potravin, které se opět dostávají na jídelní stůl.
