Podle organizace se sídlem v Bruselu, která se zaměřuje na finanční regulaci v Evropské unii, jde o půjčky před výplatou, leasing automobilů, revolvingové úvěry, peer-to-peer půjčky a programů typu „kup teď, zaplať později“.
Dlužníkům podle zjištění Finance Watch nejsou poskytovány žádné, nebo jen velmi omezené informace o skutečné ceně půjčky a o rizicích spojených s opomenutím splátek nebo nesplácením. Tyto produkty jsou také často poskytovány bez řádného posouzení úvěruschopnosti.
Nevládní organizace se při svých mystery shoppingových testech zaměřuje na různé evropské země; tentokrát testovala situaci ve čtyřech státech: Francii, Itálii, Dánsku a České republice. Největším problémem jsou podle Finance Watch chybějící informace o sankcích v případě nesplácení.
V České republice a ve Francii nebyly informace o důsledcích v případě nesplácení nebo opoždění plateb, jak zjistil poslední průzkum, viditelně uvedeny v reklamních materiálech ani u jednoho testovaného produktu; totéž platilo v 95 procentech případů v Itálii a v 85 procentech případů v Dánsku.
U všech případů ve Francii byly informace o důsledcích nesplácení a zpoždění plateb před uzavřením smlouvy nejasné, zatímco totéž platilo v 77 procentech případů v Dánsku a v 74 procentech případů v Itálii. V České republice byly poskytnuté informace nejasné téměř v polovině případů.
Na některé typy těchto finančních služeb, upozornila organizace, se v současné době nevztahuje směrnice EU o spotřebitelských úvěrech, což znamená, že spotřebitelé, kteří je využívají – často ti nejchudší ve společnosti – jsou nejméně chráněni před sankčními úroky a poplatky za pozdní platby.
Finance Watch proto vyzvala, aby probíhající revize směrnice EU o spotřebitelských úvěrech (CCD) zajistila ochranu zranitelných spotřebitelů tím, že bude řešit klíčové otázky, které vedou k nekalému prodeji a vystavují je riziku předlužení.
Nevládní organizace tvrdí, že pokud by se tak nestalo, porušila by EU svou povinnost pečovat o své občany a vystavila by miliony lidí riziku narůstajících finančních potíží, a to v souvislosti s krizí rostoucích životních nákladů, kterou způsobila pandemie covidu-19 a která se ještě zhoršila v důsledku Ruskem vyvolané války na Ukrajině.
„Šokující výsledky naší analýzy zdůrazňují naléhavou potřebu zajistit, aby se revize CCD zabývala problémy na trhu spotřebitelských úvěrů v EU. Ty vedou k nekalému prodeji, kvůli němuž jsou spotřebitelé, včetně nejzranitelnějších občanů Evropy, ohroženi nezvladatelnými dluhy,“ infomoval naši redakci Peter Norwood, vedoucí výzkumu a advokacie Finance Watch.
Nárůst předluženosti může podle něj poškodit důvěru spotřebitelů a vést ke zpomalení hospodářského růstu, a navíc zvyšuje stres v životě již tak zranitelných lidí. „EU musí v jádru směrnice o spotřebitelských úvěrech prosadit ochranu chudších občanů, jinak hrozí, že se v době rostoucí krize životních nákladů ještě prohloubí chudoba a finanční problémy,“ prohlásil.
Mezi doporučeními Finance Watch je proto nová ochrana spotřebitelů, která by se vztahovala na všechny půjčky do 200 eur (zhruba 5 000 korun, pozn. red.), jednotná maximální roční procentní sazba (APR), lepší úlevy pro dlužníky, kteří mají problémy se splácením půjček, a přísnější regulace reklamy.
Organizace rovněž požaduje zpřísnění pravidel pro údaje používané k posuzování úvěruschopnosti, podle nichž musí posouzení zohledňovat údaje o měsíčním rozpočtu domácnosti spotřebitele, o jeho příjmech a základních výdajích, jakož i o běžných úvěrech a dluzích.
„Studie Finance Watch ukazuje, že ochrana nejvíce ohrožených spotřebitelů je stále nedostatečná. Evropská legislativa musí své obyvatele před různými nekalými praktikami ve spotřebitelském financování ještě více chránit,“ informoval naši redakci David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.
Podle něj klamavá, dravá reklama často vyvolává dojem, že půjčky s nízkou hodnotou, jako jsou půjčky do výplaty a programy „kup teď, zaplať později“ jsou jednoduché a bez rizika. „Ve skutečnosti jsou však pro typ spotřebitelů, kteří je obvykle využívají, naopak velmi rizikové,“ tvrdí Šmejkal.
V Česku podle Poradny při finanční tísni nyní čelí exekučnímu řízení, často v důsledku podobných predátorských praktik, zhruba 700 tisíc lidí. Přibližně 80 procent spotřebitelů s nízkými příjmy v ČR má v důsledku finančních potíží tendenci splácení půjček odkládat, nebo si brát více půjček do výplaty.
