V práci mrtvého brouka nehrajte. Prodraží se to

Poradna
Za chyby se platí, s tím většina z nás tak nějak počítá. Ale když opravdu dojde na placení, je rázem po vyrovnanosti. Zvlášť, když jsme udělali chyby v práci a namísto výplaty si domů neseme smutný účet jak z filmové komedie – vytažení, vysušení, odbahnění. Na náhradu za způsobenou škodu však zaměstnavatel nemá nárok automaticky. Na druhou stranu i pouhá nevšímavost nás může stát hodně draho.
Nedbalost je jednou z hlavních příčin vzniklých škod na pracovišti. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky, které jim svěřil zaměstnavatel a střežit a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Nesmějí ani jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Zaměstnanec proto odpovídá za škodu, kterou zaměstnavateli způsobil porušením svých pracovních povinností.

Připomeňme si však, že ne každé porušení pracovních povinností zakládá nárok, aby zaměstnanec nahradil vzniklou škodu. Musejí být totiž splněny současně tyto předpoklady: škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a existuje příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody.

Nedbalost prokazuje nadřízený

Tuto definici dokládá známý příklad se služebním vozem s nákladem, který pracovník zaparkoval před svým domem, aby uspořil čas před ranním odjezdem za povinnostmi. Do rána náklad někdo ukradl, ale pracovník škodu nehradil, protože předpoklad, že se v jeho bydlišti může krást, není prokázaná nedbalost.

Nedbalost je jednou z hlavních příčin vzniklých škod na pracovišti. Prokazuje ji zaměstnavatel, a pokud se mu to povede, pak náhrada škody může dosáhnout až 4,5násobek průměrného hrubého měsíčního výdělku nedbalého zaměstnance před způsobením škody.

Náhrada i bez limitu

Mohou však nastat okolnosti, které výši náhrady ovlivní. Jestliže zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, v opilosti, nebo pod vlivem návykových látek, horní hranice neplatí. Hříšník musí uhradit škodu ve výši, která zaměstnavateli reálně vznikla.

Pokud zaměstnanec podepsal tzv. dohodu o hmotné odpovědnosti, za podmínek stanovených zákoníkem práce odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Těmito hodnotami jsou např. hotovost, ceniny, zboží či zásoby materiálu.

PSALI JSME:
Útok na majetek zaměstnavatele znamená okamžitý vyhazov

Zaměstnanec se musí obhájit

V tomto případě vinu neprokazuje zaměstnavatel, ale je na zaměstnanci, aby dokázal, že např. při zjištěném manku nebo chybějícím materiálu ve skladu škodu nezavinil a zcela nebo částečně se dokázal odpovědnosti zprostit.

V některých případech může jít o společnou odpovědnost více zaměstnanců, přičemž vedoucí ji mají vždy vyšší. Na škodě mohl mít porušením svých povinností podíl také zaměstnavatel, pak se odpovědnost zaměstnance i výše úhrady poměrně snižuje.

Ztráta svěřených věcí

Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků apod., které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Předměty, jejichž cena je vyšší než 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Ale neznamená to, že pokud takové potvrzení chybí, zaměstnanec může svěřené věci beztrestně ztrácet. Stále ještě je tu obecná odpovědnost za svěřený majetek zaměstnavatele.

PSALI JSME:
Konzumace alkoholu na pracovišti už neznamená automatickou výpověď

Tato dohoda může být uzavřena jen s pracovníkem starším 18 let a je možné od ní odstoupit, jestliže zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených věcí proti jejich ztrátě.

Stejně jako u odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách se při ztrátě svěřených věcí zavinění zaměstnance automaticky předpokládá a zaměstnavatel je nemusí prokazovat. Neznamená to však vždy zásah do peněženky. Prvním krokem je svěřenou věc vrátit, až v případě její ztráty se platí.

Zaměstnanec si musí všímat…

Zatímco předchozí případy se týkaly modelu, kdy škoda vznikla v přímé souvislosti s jednáním zaměstnance, existují možnosti, kdy zaměstnanec nic přímo nezpůsobil, „pouze“ nekonal. Podle zákoníku práce (§ 249 odst. 1) je zaměstnanec povinen si počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ní upozornit nadřízeného. Podle odst. 2 nemusí tak učinit, kdyby tím vystavil sebe nebo ostatní nebezpečí.

PSALI JSME:
Konto pracovní doby. Neznáte? Možná se to už brzy změní

V praxi to znamená okamžitou oznamovací povinnost a aktivní jednání nejen při požáru, ale i při hrozícím podvodu, pletichách či krádeži apod., které by poškodily zaměstnavatele nebo kolegy a jiné fyzické či právnické osoby.

… a hlásit

Co hrozí tomu, kdo si hraje na mrtvého brouka? Podíl na náhradě vzniklé škody v rozsahu přiměřeném okolnostem. Při určení náhrady se přihlíží především k důvodům, proč zaměstnatel nesplnil svou zákonnou povinnost a na hrozící škodu neupozornil, a také k významu škody.

Naštěstí pro všechny pasivní pracovníky je výše náhrady škody limitována trojnásobkem průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Nejedná se totiž o vlastní náhradu škody, která by nevznikla, kdyby zaměstnanec dostál své povinnosti, ale o podíl na náhradě této škody.

I tak to může být citelný trest. A přitom na začátku bylo jen zdánlivě pochopitelné přání nekomplikovat si svou horlivostí vztahy na pracovišti.

PSALI JSME:
Rozbili jste něco v práci? A máte pojistku na „blbost“?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.