Stále platí, že Češi jsou v investování konzervativní a své volné peníze raději ukládají na spořicí účet než například do fondu? Anebo se to v posledních letech mění?
Češi jsou ve vztahu k penězům skutečně velice konzervativní. Roli v tom hraje jistě i to, že na rozdíl od zemí jako Velká Británie nebo i Německo u nás nemohla zakořenit tradice investování jako standardního způsobu budování majetku.
Lidé u nás často trpí předsudky, že investování je jen pro bohaté, kteří v tom „umějí chodit“, jsou experty či mají exkluzivní informace. Často se také nevyznají v obrovské nabídce produktů, a proto se někdy do investování ani nepustí. I z toho důvodu je naší filozofií nabízet jednoduché a transparentní produkty, kterým je schopen takřka každý porozumět během pěti minut u kávy.
A nezměnil se tento přístup ani v posledních inflačních letech, kdy se úspory výrazně znehodnocovaly?
Skutečně, v důsledku vysoké inflace v posledních letech naštěstí mnozí svůj přístup přehodnotili a pochopili, že investování je při dodržení základních pravidel dostupné úplně pro každého. A že to je jediný způsob, jak dlouhodobě překonávat inflaci a uchovávat či spíše zvyšovat hodnotu svého majetku. Zejména mladí jsou dnes vůči investování otevření a berou je za přirozenou součást fungování v dnešním světě.
A konečně posledním faktorem, který jistě sehrává svou roli, je nepříznivý výhled státního důchodového systému. Čím dál více lidí si uvědomuje, že stát je ve stáří nebude schopen finančně zabezpečit tak, jako současné důchodce, a vědí, že se o svou životní úroveň ve stáří musí již teď začít starat i oni sami.
U nemalé části veřejnosti ale stále panuje obava, že je investování do různých fondů nebo akcií příliš rizikové, že o své peníze mohou snadno přijít. Jaká je realita?
Ano, tyto obavy stále přetrvávají a zejména u starší generace jsou mimo jiné dozvukem problémů, které provázely kupónovou privatizaci v 90. letech. Od té doby ale došlo k obrovské změně podmínek fungování investičního trhu, který je nyní lépe regulovaný a s odborným dohledem České národní banky, a to včetně způsobu nabízení a prodeje investičních produktů.
Dnes si každý může najít na trhu produkty, které kombinují výnos a riziko podle jeho preference. Rizikovost každého investičního produktu vždy musí být uvedena na sedmibodové škále SRI a v případě, že si klient neví rady, je lepší, než na investování rezignovat, obrátit se na finančního poradce. Také jejich služby se v posledních letech výrazně zkvalitnily.
V čem jsou základní výhody a nevýhody spořicích účtů, a naopak výhody a nevýhody investic do fondů?
Ukládání finančních prostředků na spořicí účty není investováním. Pokud je lidé využívají za účelem finančního zajištění na důchod, je to nevhodný a neefektivní způsob. Více než polovina Čechů drží své nevyužité prostředky pouze na spořicích účtech bank, u kterých mají většinou i běžný účet.
Již třetím rokem se nacházíme v situaci, kdy nám úspory výrazně znehodnocuje inflace. Jestliže o ně nechceme přicházet, musíme hledat cesty, jak jejich znehodnocování alespoň minimalizovat. Pokud si však necháme úspory na běžných spořicích účtech, vedle omezeného úroku zaplatíme z veškerých úroků ještě daň: U fyzických osob 15 procent, u firem dokonce 19 procent.
Jak je to třeba u cenných papírů nebo investičních fondů?
U investic do cenných papírů, včetně investičních fondů, to ale funguje jinak – oproti spořicím účtům mají velkou výhodu, že je při splnění určitých podmínek – takzvaného časového testu – klient je schopen svůj výnos od daně osvobodit úplně.
V průměru se dnes úroky u spořicích účtů pohybují do pěti procent ročně, ale toto úročení se obvykle vztahuje pouze na omezenou částku nebo je podmíněno čerpáním dalších služeb. Drtivá většina klientů bank je pod touto hodnotou.
Může investovat také člověk, který nemá volné miliony korun, ale třeba jen desítky nebo dokonce jednotky tisíc korun?
Samozřejmě. Většina našich fondů je určena pro drobné investory a v souladu s myšlenkou, že je klíčové s investováním začít. Proto jsme minimální částku nastavili na 100 korunách, ať už jednorázově, nebo pravidelně.
Jedním z mýtů ohledně investování je představa, že většinu těch, co investují, tvoří milionáři. Je to přitom právě naopak – drtivá většina majetku na trhu kolektivního investování připadá na drobné investory. Investovaná částka se může v průběhu života zvyšovat nebo klidně i snižovat podle toho, jaké finanční možnosti daný klient právě má.
Počítá se však každá částka, protože už z psychologického hlediska je důležité s investováním vůbec začít. Jedním z našich cílů je, aby investice přestaly být chápány pouze jako doména těch, kteří mají na svých účtech milionové úspory nebo si sestavují komplikovaná portfolia. Investování nemusí být náročné a komplikované, ale také srozumitelné, jednoduché a každému přístupné.
Vaše společnost je známá zejména díky nemovitostnímu fondu Investika, který je největším nebankovním fondem tohoto typu pro drobné investory a zaměřuje se na nemovitostní aktiva v České republice a střední Evropě. Můžete objasnit, co to přesně jsou ona nemovitostní aktiva?
Jde o komerční nemovitosti od kancelářských budov, přes obchodní centra a trofejní rezidenční nemovitosti až po průmyslové a logistické areály, které realitní fond pronajímá. Kvůli snaze o co nejstabilnější zhodnocení má fond Investika v portfoliu jak retailové nemovitosti, tak i kanceláře, logistické nemovitosti a částečně i developerské projekty.
Abychom byli schopni doručovat stabilní zhodnocení, a my u realitního fondu míříme na čtyři až šest procent ročně, potřebujeme opravdu široký mix nemovitostí a bonitních nájemců z různých odvětví.
Postupně náš realitní fond Investika posiluje i v zahraničí, které často skýtá výnosnější příležitosti než v Česku. Působí v celkem čtyřech zemích, přičemž zahraniční nemovitosti v současné době tvoří již více než polovinu portfolia. Tím to ale nekončí – máme ambici expandovat na další zahraničí trhy především v regionu střední Evropy.
Které to jsou?
V hledáčku máme Rakousko, Německo či Slovensko. V zahraničí – konkrétně v Polsku – pořídil fond Investika před rokem také svou dosud nejdražší nemovitost. Za zhruba 2,5 miliardy korun získal v Katovicích administrativní komplex o více než 47 tisících metrech čtverečních. Mezi zajímavé nemovitosti v portfoliu patří například také apartmány v rámci cenami ověnčeného projektu Molo Lipno Residence.
Proč jste si pro svůj první fond vybrali právě oblast nemovitostí? V čem jsou její výhody?
V první řadě se na nemovitosti v Česku vždycky slyšelo. Naše filozofie je nabízet klientům srozumitelné investování, aby si dokázali představit, do čeho vkládají svoje peníze. Na nemovitosti se navíc můžete dívat nejen jako na investici do reálné hodnoty dané budovy či komplexu, ale současně i jako na investici do cenného papíru nájemce, který v ní sedí.
Buď si můžu koupit jeho akcie, jím vydané dluhopisy, anebo můžu koupit podíl na budově, kde tato společnost sedí. A zatímco u dluhopisu držíte jen cenný papír, tak u nemovitostí představuje nájemní smlouva úplně stejný cenný papír s podobným rizikem, ale pod tím máte navíc ještě i cihly.
Každá odborná literatura také uvádí, že v každém portfoliu by nemovitosti měly být zastoupeny. Liší se jen podíl, jaký by měly mít. Pokud máte správně nastavený investiční horizont, tak u investic do nemovitostí zkrátka nemůžete udělat zásadní chybu.
Od ledna začne platit novinka na investičním trhu – takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní investovat na stáří s daňovou úlevou i mimo penzijní fondy. O jak významnou změnu se z vašeho pohledu jde?
Považuji to za významnou změnu a nástroj, který pomůže řešit nepříznivý demografický vývoj. Lidí v produktivním věku bude v příštích letech a desetiletích příliš málo na to, aby svými odvody na sociální pojištění sami pokryli důchody, které by odpovídaly těm dnešním. Penze v poměru ke mzdě tak budou muset být nižší než dnes, a proto bude pro udržení životní úrovně nutné, aby si ji lidé dorovnávali z vlastních zdrojů a nespoléhali se již jen na stát.
A jaká je role DIP? Může zásadním způsobem změnit pohled většiny Čechů na investování svých úspor?
DIP by měl nově daňovou úlevou motivovat Čechy, aby si pro investování na stáří volili investiční produkty s vyšším výnosem, který na delším horizontu překonává inflaci a umožní jim budovat dostatečný majetek, z kterého by v důchodu mohli čerpat rentu ke státní penzi.
Pokud se DIP podaří prosadit mezi Čechy, může to být skutečně obrovský impuls pro trh kolektivního investování i pro celou ekonomiku. Zatímco současné penzijní fondy v současnosti investují většinou jen do státních dluhopisů, díky DIP by tu mohl vzniknout obrovský balík nových „dlouhých peněz“.
Ty by před tím, než budou vypláceny budoucím důchodcům, mohly být použity i na modernizaci země – například ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru financovat dobudování chybějící veřejné infrastruktury.
Staci si dohledat na justici kdo je mezi majitely spolecnosti. Takze dekuji. NE
To jsi uhodl!
Investování je pouze pro bohaté a to bez diskuze. Běžný střadatel co našetřil dejme tomu 2 mil. kč na důchod a při investici o tyto peníze přijde je zralý na sebevraždu. Bohatý prostě ty „ztracené“ 2 mil. oželí a jde se dál…..Pro „běžné“ střadatele je lepší koupit dům nebo byt a pronajímat. Zde riziko žádné nehrozí.