Horší výsledky stavebnictví nejsou až takovým překvapením, protože s poklesem ekonomiky obvykle toto odvětví trpí. Letos jeho situaci navíc komplikuje extrémní růst cen energií a stavebních materiálů, kterých občas byl dokonce i nedostatek.
Když k tomu připočteme i záměry některých investorů projekty v důsledku inflace a hrozící recese raději odložit, vyhlídky tohoto odvětví nejsou nijak růžové. Stojí nyní primárně na ochotě veřejného sektoru a na jeho schopnosti využívat dodatečné zdroje z EU.
Bytová výstavba jako nezanedbatelná součást pozemní výstavby je rovněž za vrcholem a dál klesá. Investoři zbrzdili rozjezdy nových projektů zejména v Praze, ve středních Čechách a na jižní Moravě. Jde mimochodem o největší kraje, co do výstavby, a z pohledu cen zároveň i nejdražší regiony v ČR.
Poté, co se začaly objevovat signály o slábnoucí poptávce, kterou asi nejlépe reprezentuje propad hypoték, došlo k rychlému obratu bytové výstavby. Útlum nabídky nových bytů a domů alespoň přispěje ke stabilizaci cen a v neposlední řadě přispěje k dalšímu rozvoji nájemního bydlení v ČR.
Vyhlídky stavebnictví pro následující měsíce nejsou příznivé. Existuje sice buffer v podobě dodatečných peněz z tzv. fondu obnovy, avšak je otázkou, jak rychle se je podaří aktivovat. Útlum, kterému stavebnictví čelí, by mohl napomoci k uklidnění cen stavebních materiálů i stavebních prací už na přelomu roku.
Podobně jako průmysl ovšem patří stavebnictví k energeticky náročným odvětvím, takže se musí vypořádávat nejenom se slabší poptávkou, ale i s cenami elektřiny a pohonných hmot. Je to tedy odvětví mezi dvěma mlýnskými kameny – poptávkou a náklady.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
