Do průměru se počítá jak váš plat, tak plat vašeho šéfa a jeho šéfů, poslanců, prezidenta… Daleko poctivější je tedy uvést takzvaný medián. To je veličina, která rozděluje řadu vzestupně seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Polovina hodnot je tedy menších nebo rovných a polovina větších nebo rovných mediánu.
Jinými slovy – půlka zaměstnanců bere méně, půlka více. A tady už jsme realitě blíž: medián mezd v České republice za 3. kvartál loňského roku dosáhl podle Českého statistického úřadu jen 27 719 Kč.
Co zařídili odboráři
Pokud pracujete ve firmě, kde funguje odborová organizace, máte nejspíš pro letošek vyjednané nějaké to platové přilepšení zaručené kolektivní smlouvou. Třeba zaměstnavatelé v zemědělství se na konci prosince loňského roku dohodli s odboráři na zvýšení minimálních mzdových tarifů pro letošek o 6,5 procenta.
České dráhy pro letošek zvýší svým zaměstnancům mzdy o 5,5 procenta a zvednou i některé příplatky. O pět procent si polepší také zaměstnanci Sokolovské uhelné, o osm procent letos vzrostou mzdy i zaměstnancům firmy Continental Barum. Po dohodě s odbory si polepší třeba také zaměstnanci obchodního řetězce Billa, a to v průměru o čtyři procenta.
Rejžo, přidali vám!
Na ostatní zaměstnance myslí zákonodárci stanovením takzvané zaručené mzdy. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify.
Pro rok 2019 musí třeba pokladní, číšníci, fotografové, nebo strojvedoucí metra brát minimálně 16 280 korun za měsíc. Na bezmála 18 000 si přijdou zedníci, instalatéři, ale i kormidelníci. Minimálně 19 850 pak musí mít řidiči autobusů, nebo porodní asistentky. Dirigenti, psychologové, nebo režiséři mají zaručenou mzdu ve výši 131 korun na hodinu, zubaři 145 korun a vědečtí pracovníci skoro 160 korun.
Přetahovaná o lidi
Stále je tu pochopitelně množnost sebrat se a vyrazit říct si o zvýšení platu. Vaši vyjednávací pozici posílí fakt, že firmy stále bojují s nedostatkem pracovníků a při jejich náboru se chovají trochu jako milionáři na večírku: Podle Hospodářské komory ČR například loni na 80 procent velkých zaměstnavatelů rozšířilo nabídku nejrůznějších benefitů.
Bodují zejména individuálními rozpočty na osobní rozvoj a prodlužováním placené dovolené na pět, případně i více týdnů. Stále populárnější jsou podle Hospodářské komory příspěvky na důchod, nebo možnosti zkrácení pracovního úvazku kvůli studiu či péči o děti. Zaměstnanci nepohrdnou ani finančními příspěvky a celými zdravotními programy.
Trendem je „job jumping“
Pokud se ale chcete poohlédnout po novém zaměstnání, výčitky mít nemusíte: S takovým projevem „neloajálnosti“ nebudete na trhu zdaleka sami.
Vyplývá to z mezinárodního průzkumu Paylab Compensation Monitor, který sleduje vývoj platů a odměn zaměstnanců zejména v nových členských zemích EU včetně ČR. Podle něj na popularitě získává strategie takzvaného „job jumpingu“, tedy přecházení z jedné společnosti do druhé za lepším platem.
Lidé zkrátka jdou raději za lepším do jiné firmy, než by podstupovali často složité vyjednávání o zvýšení platu s nadřízeným. Tento trend je patrný zejména u zástupců mladších ročníků.
Většina lidí dnes podle průzkumu vydrží u jednoho zaměstnavatele méně než dva roky. Jde o 50,3 procenta lidí. Loajálních zaměstnanců, kteří pracují u stejné společnosti více než pět let, je na trhu práce menšina, pouze 27,5 procenta dotázaných.
