Podle slov guvernéra ČNB Aleše Michla se již na příštím zasedání začátkem srpna pravděpodobně budou tuzemští centrální bankéři rozhodovat mezi snížením sazeb o 25 bazických bodů nebo jejich ponecháním na současné úrovni.
K opatrnému přístupu ohledně míry budoucího uvolnění měnové politiky bankovní radu vedou vnímaná proinflační rizika. Podle nás bude stav ekonomiky v kombinaci s inflací setrvávající v tolerančním pásmu cíle tlačit na další pokles úrokových sazeb.
Na zbývajících čtyřech letošních zasedáních proto čekáme trojí snížení repo sazby o 25 bazických bodů. Ta by tak na konci roku měla poklesnout na čtyři procenta. Terminální úroveň repo sazby ponecháváme na 3,5 procenta a její dosažení pak předpokládáme v prvním čtvrtletí příštího roku.
ČNB na čtvrtečním zasedání počtvrté v řadě rozhodla o snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu. Základní repo sazba tak klesla na 4,75 procenta. Toto rozhodnutí podpořilo pět členů bankovní rady, dva hlasovali pro snížení sazeb o 25 bazických bodů.
Naše prognóza i konsenzus analytiků přitom počítaly se zpomalením tempa na 25 bazických bodů. Finanční trh před aktuálním zasedáním zaceňoval vzhledem k nejasným vyjádřením členů bankovní rady snížení sazeb v rozmezí čtvrt až půl procentního bodu. Výraznější krok proto bezprostředně přispěl k oslabení koruny k 25 CZK/EUR.
Měnová politika byla ve druhém čtvrtletí přísnější, než implikovala prognóza ČNB. Květnová predikce centrální banky počítala pro letošní druhé čtvrtletí s průměrnou repo sazbou ve výši 5,1 procenta. Ve skutečnosti ale byl průměr o více než tři desetiny výše.
Členové bankovní rady vnímají rizika poslední prognózy centrální banky jako mírně proinflační. Mezi rizikové faktory řadí případné zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru, výraznější než předpokládaný růst cen služeb, možné přerušení dezinflace u obchodovatelných statků a výraznější oživení úvěrové aktivity. To částečně potvrdila poslední data.
Vyšší, než centrální banka očekávala, byl v prvním letošním čtvrtletí mzdový růst a proinflační vyznění měla rovněž struktura hrubého domácího produktu (HDP). Protiinflačně naopak působil silnější kurz koruny. Samotný růst spotřebitelských cen zhruba odpovídal prognóze ČNB.
Inflace v dubnu sice skončila (hlavně vlivem překvapivě silného nárůstu cen potravin, pozn. aut.) o 0,4 procentního bodu nad prognózou centrální banky, v květnu se však odchylka snížila na pouhou desetinu. Jádrová inflace pak v dubnu zcela odpovídala predikci ČNB a v květnu dokonce skončila o 0,2 procentního bodu pod ní.
Celkový stav ekonomiky i setrvání inflace uvnitř tolerančního pásma dvouprocentního cíle podle nás bude vyvolávat tlak na další pokles úrokových sazeb. Navzdory zvýšené dynamice reálných mezd a spotřeby domácností zůstávají tyto ukazatele hluboko pod předpandemickou úrovní z čtvrtého čtvrtletí 2019.
Jádrová i celková inflace se od začátku letošního roku pohybují uvnitř tolerančního pásma cíle centrální banky. Riziko zvýšení inflace nad jeho horní hranici podle nás neindikuje ani utlumená dynamika cen v primárních okruzích.
Na zbývajících čtyřech letošních zasedáních čekáme trojí snížení repo sazby o 25 bazických bodů. Klíčová sazba tak podle nás do konce roku klesne na čtyři procenta. Náš odhad terminální úrovně repo sazby ponecháváme na 3,5 procenta a její dosažení očekáváme v prvním čtvrtletí příštího roku.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
