Z hlediska příjmů je na tom státní rozpočet ke konci června o 38,9 miliardy korun lépe než vloni, kdy byly prozatímní příjmy o 4,2 procenta nižší. Zlepšení bylo taženo opět zejména daňovými příjmy (+36,1 mld. Kč), kde největší složku tvořil výběr pojistného (+30,4 mld. Kč).
U DPH stát vybral o 4,8 procenta více, u spotřebních a energetických daní pak o 9,8 procenta. Na příjmové straně se tak pozitivně projevuje oživení české ekonomiky, které bylo sice v prvním čtvrtletí slabší, než jsme očekávali, v průběhu zbylé části roku by však mělo zrychlovat.
Díky tomu dochází k růstu mezd, který umožnil meziroční zvýšení inkasa daně z příjmů fyzických osob až o 17,6 procenta (+9 mld. Kč). Vliv má také přijatý konsolidační balíček, který snižuje hranici příjmu pro uplatnění zvýšené daňové sazby, ale také např. změny v oblasti výher, které od roku 2024 podléhají zdanění již od výše 50 tisíc korun (dříve od 1 mil. Kč, pozn. aut.).
Dále se v červnu projevilo i čtvrtletní inkaso daně z neočekávaných zisků (+18,2 mld. Kč), které se vloni odvádělo až ke konci 3. čtvrtletí. U příjmů z Evropské unie došlo naopak k meziročnímu poklesu (-26,9 mld.), za kterým stála vyšší refundace z fondu NextGenEU v loňském roce. Celkové dosavadní příjmy letos dosahují 956,2 mld. Kč, což představuje 49,1 % plánovaných celoročních příjmů.
Z pohledu výdajů je hospodaření státu oproti minulému roku téměř beze změny, když došlo k nárůstu jen o 2,2 miliardy korun (vs. +0,9 mld. v květnu). Největší vliv na nárůst výdajů měla kategorie běžných výdajů, z toho zejména meziroční zvýšení neinvestičních transferů státním fondům ve výši +63,4 procenta (+17,3 mld. Kč).
Dále byl zaznamenán již mírnější růst výdajů na sociální dávky (+4 %), který však v absolutním vyjádření znamenal zvýšení výdajů o 17,2 miliardy korun, největší složku tvořily opět důchody (+14,7 mld. Kč).
K největšímu meziročnímu poklesu výdajů (-47,9 %) došlo naopak v případě neinvestičních transferů podnikatelům (-37,2 mld. Kč), což souvisí se snížením podpor v oblasti energetických výdajů (-35,5 mld. Kč).
Výrazně se snížily i některé kapitálové výdaje, zejména jde o investiční transfery státním fondům (-16,8 mld. Kč), polepšili si naopak podnikatelé, jimž byly transfery na investice zvýšeny o 18,9 procenta, ačkoli v absolutním vyjádření jde „pouze“ o +1,9 miliardy korun. Celkové dosavadní výdaje letos dosahují 1 134,8 miliardy korun, což představuje 51,6 procenta plánovaných celoročních výdajů.
V červnu rostly příjmy státního rozpočtu letos poprvé rychleji než výdaje, což pomohlo snížit dosavadní saldo z květnových -210,4 na -178,6 miliardy korun.
Naplňuje se tak předpoklad, že ve zbývající části roku dojde ke zrychlení růstu příjmů státního rozpočtu. To mírně zvyšuje optimismus ohledně snahy vlády o fiskální konsolidaci a schopnosti dodržet plánovaný schodek ve výši -252 miliard korun.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
