97 % účastníků ankety je rozhodně proti zavedení cenzury na internetu a jeho zdražení.zdroj: Koláž FAEI

ANALÝZA: Regulace hazardu přinese především cenzuru internetu

Český parlament – po poslanecké sněmovně minulý týden i senát – schválil přísnější regulaci hazardu. Zákon tak nyní čeká na podpis prezidenta republiky. Pokud jej podepíše, nová právní úprava bude platit od příštího roku a nahradí dosavadní více než čtvrtstoletí starý loterijní zákon z roku 1990. Norma ovšem vzbuzuje velkou nevoli kvůli cenzuře internetu.

Od začátku ledna příštího roku tak ministerstvo financí bude mít zákonnou pravomoc blokovat webové stránky s nepovoleným hazardem. A poskytovatelé připojení k internetu na území České republiky budou mít nově povinnost zamezit přístupu na internetové stránky, které ministerstvo financí bude evidovat na seznamu nepovolených internetových her.

A jsme hned u několika problémů, které spolu souvisejí. Kritikové uvádějí, že zákon umožní úředníkům ministerstva financí označovat internetové stránky za „nepovolený hazard“ a cenzurovat tak internet.

Přichází cenzor

Na webových stránkách www.prichazicenzor.cz probíhala před hlasováním v senátu anketa s otázkou: „Jste pro zavedení cenzury a zdražení internetu?“ Tento projekt podporují desítky, či spíše stovky tuzemských provozovatelů připojení k internetu a podporuje jej také Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Víkendový výsledek hlasování návštěvníků webu byl 97,3 ku 2,7. Jen necelá tři procenta účastníků ankety zvolila možnost „Je mi to jedno“.

Jedno by to ale nemělo být nikomu. Ondřej Filip, výkonný ředitel doménového sdružení CZ.NIC, který stojí za iniciativou Přichází cenzor, upozorňuje: „Rozhodnutím poslanců a senátorů došlo k narušení internetové svobody v této zemi. Díky tomuto rozhodnutí jsme se na mapě světa posunuli od demokratických zemí k těm, jimž slovo svoboda a svobodný přístup k informacím mnoho neříkají.“

Smích a poslední slovo

Řadě senátorů dávala během projednávání návrhu zákona najevo nelibost nad tím, že český internet bude mít pod kontrolou politik a zároveň jeden z největších podnikatelů u nás – Andrej Babiš, který stojí v čele ministerstva financí.

Senátoři z výboru pro místní rozvoj a další přítomní se před dvěma týdny upřímně zasmáli, když proti tomuto tvrzení oponoval náměstek ministra financí Ondřej Závodský slovy: „O zablokování stránky nebude rozhodovat politik, ale ministerstvo.“

Náměstek posléze přiznal, že poslední slovo bude mít ministr financí Babiš, který tak bude mít podle kritiků odpojování webových serverů zcela ve své moci. Sám Babiš uvedené námitky označil za liché. Podle něj se „o cenzuru internetu nejedná“.

Cenzura internetu je běžná

Internetová cenzura a dohled ve světě dle Reportérů bez hranic
Internetová cenzura a dohled ve světě dle Reportérů bez hranic

Systém, který umožňuje, aby o blokování vybraných stránek rozhodoval úředník ministerstva financí, nemá podle Filipa ze sdružení CZ.NIC v Evropě obdoby. Přesto v jiných evropských zemích existuje nemálo případů cenzury obsahu internetu, cenzura přitom může mít různou podobu.

Tak např. Francie a Německo filtrují stránky, které zpochybňují holokaust. Z materiálů zveřejněných na WikiLeaks vyplývá, že Austrálie, Finsko a Dánsko zneužívají problému dětské pornografie k tomu, aby zcenzurovaly legitimní internetové stránky.

Ale z jiného soudku už je Bělorusko, kde byl před čtyřmi lety uvalen zákaz přístupu na veškeré zahraniční servery, přičemž zodpovědnost nesou poskytovatelé připojení. Spojené arabské emiráty blokují přístup na všechny izraelské webové stránky (.il), v Jemenu blokují slovo „sex“, v Íránu a v Súdánu pak „nahotu“. V Číně pak podléhají cenzuře tamní vlády veškeré výsledky hledání v Googlu.

Nemělo by zůstat bez poivšimnutí, že Reportéři bez hranic řadí mezi země, kde je cenzura internetu všudypřítomná, na stejnou úroveň jako Čínu a Rusko také Spojené státy a Velkou Británii, tu jako jedinou zemi EU.

Blokování lze obejít

Filipa mrzí, že nebyly vyslyšeny argumenty týkající se technických aspektů blokování internetu. Blokování internetových stránek je podle odborníků prakticky nerealizovatelné a vždy se najdou možnosti, jak ho obejít.

Také vládní koordinátor digitální agendy Tomáš Prouza soudí, že „návrh na blokování webů podezřelých z provozování nelegálních hazardních her úředníky ministerstva financí je technicky nedomyšlený“. Myslí si to i předseda ČTÚ Jaromír Novák: „Navrhovaný způsob regulace nedokáže zamezit přístup účastníků k předmětným stránkám, a tudíž nesplní deklarovaný cíl.“

Náklady na blokování se podle Nováka mohou ve svých důsledcích promítnout do cen účtovaných spotřebitelům za poskytnuté služby. Na to už delší dobu upozorňuje např. doménové sdružení CZ.NIC.

Zákon nepočítá s náklady

Návrh vůbec nepočítá s náklady, kterými blokování zatíží poskytovatele připojení. Ředitel sdružení NIX.CZ Adam Golecký uvedl, že „může jít o stovky miliónů až miliardu korun“. Jakub Rejzek z Výboru nezávislého ICT průmyslu dokonce mluví o vyšší sumě.

„Číselný odhad nákladů na blokaci takových webů se včetně pořízení hardwaru, nákladů na provoz, údržbu a platy lidí pohybuje mezi třemi a šesti miliardami korun,“ tvrdí Rejzek. Dodává přitom, že jeho výbor bude náklady na blokaci požadovat po státu.

„Jsme připraveni dovést spor až k Ústavnímu soudu. Stát nesmí po podnikatelích v elektronických komunikacích požadovat, aby nesli náklady na regulaci hazardních her,“ říká Rejzek. V podobném duchu se vyjadřují také zástupci firem UPC nebo Seznam.cz.

Na Ústavní soud se chtějí obrátit také Piráti. „Poté, co doběhne legislativní proces, budeme hledat cestu, jak to napravit,“ reaguje koordinátor Prouza na schválení normy v senátu. Ve svých aktivitách chtějí pokračovat i po přijetí normy také další odpůrci blokování webů, kteří nyní zvažují své možnosti.

Jak je to s cenzurou v Česku

V ČR je jakákoli cenzura, a tedy i internetová, zakázána Listinou základních práv a svobod. Zatím neexistuje žádný platný a účinný zákon, který by ustanovoval oprávnění nebo povinnost kohokoli zasahovat do internetové komunikace a omezovat nebo měnit přenášené informace. Zakázat zpřístupnění informací na Internetu může pouze soud, a to prostřednictvím rozsudku nebo předběžného opatření.

„Jak je možné, že u tak prokazatelně škodlivé věci, jako je dětská pornografie na internetu, musí rozhodovat soud, a tady to může být klidně bezejmenný úředník bez odpovědnosti,“ ptá se senátor Jan Horník.

Trumfy do karet poskytovatelům internetového připojení přidává již platná legislativa – zákonem 480/2004 Sb. obecně je vyloučena odpovědnost poskytovatele internetového připojení za přenášená data je. Není povinen dohlížet ani na obsah přenášených informací, ani aktivně vyhledávat skutečnosti, které by mohly svědčit o protiprávním obsahu.

Přestávka na 15 minut

Dlužno dodat, že zákon má i své pozitivní stránky. Nově má zavést opatření proti patologickému hráčství. Prostřednictvím rejstříku budou mít hazard zakázaný například lidé, kteří pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi. Zákon také umožní příslušníkům Celní správy vstupovat do heren, kontrolovat je a vymáhat sankce. Budou kontrolovat i to, zda hráč si po dvou hodinách dává povinnou patnáctiminutovou přestávku?

Jak vyplynulo z vládní zprávy o tuzemském hazardu za rok 2014, v ČR bylo problémovým hráčstvím ohroženo téměř půl milionu lidí, z toho by asi sto tisíc potřebovalo kvůli své závislosti lékařskou péči. Problémy s gamblerstvím už má, nebo by je mohlo mít v budoucnu, celkem 168 000 lidí.

Vládní koalice při nástupu k moci ve svém prohlášení uvedla, že Česko chce s hazardními hrami bojovat podobně jako s drogami. Na základě rozhodnutí kabinetu je problematika gamblerství zahrnuta do protidrogové strategie Úřadu národního protidrogového koordinátora.

Co je opravdu podstatné

Z hlediska obyvatel této země není až tak podstatné, zda ministerstvo financí navrhovalo tři sazby pro zdanění hazardu a že poslanci a senátoři schválil jen sazby dvě. Dokonce ani to, zda se ministr Babiš setkával se senátorem Ivo Valentou, zároveň majitelem sázkařské a loterijní společnosti Synot, případně na čem se domluvili, jak spekulovala média.

Podstatné je to, že zákon počítá s tím, že stát bude moci zablokovat jakékoliv internetové stránky, na nichž objeví nabídku nelegálního hazardu. „Blokování stránek je velmi citlivá věc a dá se zneužít. Jak máme schválit zákon, když nevíme, jakým způsobem se bude internet blokovat?“ ptá se senátorka Jitka Seitlová.

„Naprosto nejpodstatnějším dopadem zákona je to, že se kvůli němu zdraží přístup k internetu každému uživateli internetu v této zemi a ne jen odhadovanému půl milionu hráčů a gamblerů,“ říká předseda Finančního a ekonomického institutu (FAEI) Přemysl Souček. A jak dodává, zákon čekají ještě dvě překážky – posouzení ze strany Evropské komise a povinnost ministerstva financí vypsat výběrové řízení na monitorovací systém.

Lukáš Petřík

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *