Jak sdělila Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), právě cirkulární ekonomika může firmám pomáhat s řešením problémů s drahou energií, materiály a inflací.
Hlavní snahou cirkulární ekonomiky je snižovat množství vyprodukovaného odpadu v oběhu a ten zbylý recyklovat. Význam tohoto principu připomíná Světový den recyklace, který připadá na 18. března.
Přechod na oběhové hospodářství pro firmy znamená nejen zelenější přístup, ale také ekonomický zisk. Díky efektivnějšímu využívání zdrojů a prodlužování životního cyklu produktů mohou firmy snižovat náklady, což pro řadu společností v době inflace a drahých energií představuje zásadní strategický cíl. Letos se prosazují i nové cirkulární business modely.
Pomalý přechod k cirkulaci
Přechod firem na tento způsob hospodaření je ale podle expertů zatím velice pozvolný. Převážně se soustředí na vhodné nakládání s odpady, přitom je ideální cirkulární ekonomiku zapojit do celého procesu výroby.
„Firmy se nyní potýkají se složitou ekonomickou situací – inflace, drahé energie, nedostatek pracovních sil, proto se snaží šetřit a řešením je i cirkulární ekonomika. Všechny investice do úspor musejí dávat ekonomický smysl, zvláště v současné době velmi nelehkého podnikatelského prostředí.
Největšími překážkami zavádění cirkulární ekonomiky je dle názoru některých nedostatek pracovních sil, informací a zkušeností,“ sdělila FAEI.cz Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků ČR.
Jak vyplývá z průzkumu asociace, téměř tři čtvrtiny malých a středních podniků buď již principy cirkulární ekonomiky mají ve své strategii implementovány, nebo to plánují.
S přechodem na cirkulární hospodaření pomáhá i společnost Rema Systém v rámci projektu Zelená firma či Zelená škola. Zapojeným partnerům nabízí vedle bezplatného zpětného odběru elektrozařízení i poradenství a odbornou podporu v oblastech nakládání s odpadním elektrozařízením a platné legislativy.
„V loňském roce jsme začali jako první organizovat sérii seminářů, které mají firmy motivovat ke zvýšení zavádění aktivit spadajících do oběhového hospodářství.
Největší výhodou tohoto konceptu je sdílení informací a zkušeností mezi podniky,“ uvedla Lydia Stanková ze společnosti Rema Systém, která díky sběru vysloužilých elektrozařízení a jejich šetrné recyklaci významně přispívá k opětovnému využití drahých materiálů.
Elektroodpad jako hrozba
Právě vysloužilé elektrické spotřebiče a další zařízení patří mezi nejrychleji rostoucí odpad na světě. A není se čemu divit, poptávka po nových elektrozařízeních neustále roste. Ke zvýšené spotřebě přispívají zejména firmy. Ročně se ho ale ve světě vytřídí jen necelá pětina.
„Například u mobilních telefonů dochází k jejich obměně podle statistik jednou za dva až tři roky, a to nejen kvůli opotřebení, ale i z důvodu rychlého vývoje technologií.
Naprostou většinu materiálů z mobilních telefonů lze sice velmi úspěšně recyklovat, problém je však v chování spotřebitelů, kteří již nepoužívané telefony netřídí, ale ponechávají si je doma pro případ, že by je někdy v budoucnu mohli využít,“ řekla Zuzana Holá, ředitelka komunikace a udržitelného podnikání společnosti Vodafone Czech Republic.
Odběr a recyklace elektroodpadu jsou klíčové jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak udržitelného využití cenných surovin, které se při výrobě elektroniky používají.
„Abychom dosáhli skutečného pokroku v této oblasti, je nezbytné správně zpracovávat odpad a rovněž mapovat vstupní zdroje. To nám umožní identifikovat potenciál pro úspory surovin již na začátku životního cyklu produktu. Jedině pak je recyklace plně efektivní,“ sdělil ke Světovému dni recyklace David Chytil ze společnosti Rema Systém.
Místo nákupu pronájmy
Místo lineárního modelu „vyrobit, použít, vyhodit“ oběhové hospodářství vyzývá k modelu „vyrobit, použít, opravit, znovu použít a teprve pak recyklovat“. Soustředit se pouze na třídění odpadu už nestačí. Letošní rok přináší nové strategie, které mohou výrazně změnit například právě množství vyřazeného elektra.
Společnosti mohou například místo prodeje elektroniku spotřebitelům za poplatek pronajímat. Jakmile zařízení dosáhne své maximální životnosti, výrobce zařízení odevzdá k recyklaci kolektivnímu systému.
„Tyto nové cirkulární business modely, ve kterých nejde jen o nákup elektrospotřebiče, ale také pronájem nebo sdílení, jsou významným pomocníkem v této situaci. Dokážou totiž zajistit větší návratnosti vzácných kovů a materiálů používaných technologií.
Souvisí s tím i využití digitálních pasů, které udávají informace o opravitelnosti či správném nakládaní s materiály při likvidaci,“ řekla Michaela Kloudová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.
Čím dál více je kladen důraz i na takzvaný ekodesign, kdy se už při samotném vývoji produktu přemýšlí nad jeho dopadem na životní prostředí. Výrobky jsou jednak navrhovány s minimálním množstvím surovin a energií potřebných k jejich výrobě, jednak tak, aby bylo možné je snadno demontovat, prodloužit jejich životnost a recyklovat jejich součástky.
Ministerské rokování
Cirkulární ekonomika byla také jedním z témat setkání ministrů a ministryň životního prostředí zemí visegrádské čtyřky spolu se zástupci Bulharska, Rumunska, Slovinska, Rakouska a Německa, které se uskutečnilo 12. března v Brně.
„Chceme vetknout větší procento recyklátů do nových výrobků. Preferujeme to slovně, ale nemáme zatím žádné legislativní opory,“ uvedl český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„V tomto bychom rádi otevřeli v celé sedmadvacítce možnosti pro fiskální a daňové nástroje pro výrobu nových výrobků z recyklátu – my jako Česko navrhujeme snížení sazby DPH u produktů s podílem recyklátu. Vyzval jsem přítomné zahraniční kolegy, aby se k iniciativě připojili,“ doplnil Hladík.
Dodal, že se probírala také podpora cirkulace materiálů, jako je dřevo, plast či textil, a to i v souvislosti s otázkou bezpečnosti. Podle ministerstva je možné využít například systém zeleného nákupu, který upřednostňuje výrobky bezpečné pro životní prostředí nebo s obsahem recyklovaných materiálů.
„To může vytvořit poptávku na trhu po ekologičtějších alternativách a motivovat společnosti k inovacím v této oblasti. Je nutné také rozšiřovat odpovědnost firem, protože musí odpovídat i za to, co se stane po ukončení životnosti konkrétního výrobku.
Bez toho budou stále vyrábět věci, které nejsou recyklovatelné a v odpadovém hospodářství působí jen problémy,“ uvedl vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí na ministerstvu životního prostředí David Surý.
