Kašna nestačí. Města dostala návod, jak bojovat s vysokými teplotami

Analýza
V České republice, podobně jako v celé střední Evropě, se v důsledku klimatické změny pomalu zvyšují teploty a přibývá extrémních projevů počasí. Města jsou vzhledem k vysoké koncentraci obyvatel a současně vysokému zastoupení nepropustných povrchů vůči projevům změny klimatu obzvláště zranitelná.
Zatravněné kolejové pásy pro tramvaje jsou v tuzemsku často osázeny výhradně sukulenty, kde pod vrstvou půdy jsou pouze kameny železničního náspu a kde vazba na podloží chybí. Ilustrační foto: Pixabay.com

Celá řada českých měst se během horkých vln potýká s velmi vysokými teplotami. Tuzemští výzkumníci se jim proto rozhodli pomoci. Na základě důkladných analýz zpracovali sadu odborných doporučení. Pokud se jimi budou města řídit, může se současná situace zlepšit. Dvouletý projekt finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) částkou přes dva miliony korun.

Petr Konvalinka, předseda agentury upozornil, že „v budoucnu bude velmi pravděpodobně docházet k častějšímu výskytu tropických dnů nebo vln veder. Z tohoto důvodu je nutné příčiny vyšší teploty ve městech řešit, a to zejména na místní úrovni“.

Na společensky významném projektu spolupracoval Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., (CzechGlobe) a Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Aktivně se do projektu zapojili zástupci měst Brna, Olomouce, Ostravy a Plzně, kteří výzkumníkům poskytli potřebné podklady, data a zpětnou vazbu.

Na konci projektu města získala soubor doporučení, jak na svém území vysokým teplotám čelit, včetně podkladů ve formě GIS databází a mapových podkladů s vyznačenými lokalitami, které jsou nejvíce náchylné k výskytu vysokých teplot, uvedla Technologická agentura v tiskové zprávě s tím, že souvisejícím projevem klimatické změny je zvyšující se frekvence a intenzita výskytu horkých vln.

PSALI JSME:
Zelené střechy. Měly by získat větší podporu?

„Teplotní extrémy mají negativní dopad na životní prostředí, kvalitu života a zdravotní stav populace. Mezi lokality nejvíce ohrožené vysokými teplotami vzduchu patří především města, kde je nejvyšší koncentrace obyvatel a teplotní extrémy jsou zde zesilovány efektem tzv. tepelného ostrova, což jsou oblasti zvýšené teploty vzduchu ve městech,“ informoval Jan Geletič z CzechGlobe.

Podle Technologické agentury ČR čím dál více měst přistupuje k problematice změn klimatu zodpovědněji. A to buď přípravou vlastních adaptačních strategií, čímž navazují na národní strategii přizpůsobení se změně klimatu, potažmo na Adaptační strategii Evropské unie, nebo realizací konkrétních adaptačních opatření vedoucích ke zmírnění dopadů teplotních extrémů.

„Nicméně adaptační strategie se často neopírají o sofistikovaná data a realizace konkrétních opatření postupuje velmi pomalu, nahodile a bez předchozí analýzy potřebnosti a efektivity takového opatření. Účinnost adaptace měst na změny klimatu se tím bohužel výrazně snižuje,“ uvedla agentura.

Do územních plánů jsou podle ní nejčastěji integrována velmi obecná a vágně formulovaná adaptační opatření realizovatelná převážně ve volné krajině (např. územní systémy ekologické stability, výstavba vodních nádrží, přírodě blízká protipovodňová ochrana, pozn. red.), nebo obecná opatření pro zlepšení kvality povrchových vod a podporu zasakování vody v urbanizovaném území.

PSALI JSME:
Zelené střechy oteplování města nezastaví, pomůže jen dostatek nezastavěných ploch

Naopak malou pozornost podle TA ČR věnují města adaptaci lesních a zemědělských ploch. „Strategické dokumenty měst se věnují intenzivně tématu dopravy a zeleně. Klimatická funkce zeleně je ale opomíjena a převažuje především její estetická a rekreační funkce,“ informovala Tereza Aubrechtová z CzechGlobe. Výrazné nedostatky podle ní přetrvávají v nakládání se srážkovou vodou.

Zajímavá jsou v tomto kontextu zjištění výzkumníků ohledně efektivity jednotlivých adaptačních opatření. „Například stromy na otevřeném prostranství v centrech měst v denní dobu způsobují snížení pocitové teploty o 8,3-10,9 °C ve stínu stromů oproti osluněné zpevněné ploše. V ulicích mají stromy menší efekt, typicky v intervalu 2,8-7,6 °C,“ Michal Lehnert z UPOL.

V noci stromy naopak pocitovou teplotu o 0,1-1,3 °C zvyšují. „Stromy obecně teplotu vzduchu snižují po celý den, v závislosti na denní době se snížení pohybuje mezi 0,4-2,1 °C. Pokropení otevřených prostranství během horkých vln sice sníží pocitovou teplotu o 1,3-3,1 °C, avšak maximálně na dobu dvaceti minut. Doba účinku se mění v závislosti na charakteru počasí,“ doplnil Lehnert.

Prvky tzv. modré infrastruktury, zejména malé umělé vodní plochy na otevřených prostranstvích (např. kašny na náměstích), mají podle doporučení minimální efekt. Vodotrysky nebo mlžné brány, snižují teplotu vzduchu přibližně o 1,2 °C v závislosti na denní době a charakteru vodního prvku, a v případě těchto prvků se ochlazující efekt váže pouze na jejich nejbližší okolí.

PSALI JSME:
Stát dělá málo pro ochranu klimatu, rozhodl soud v průlomovém rozsudku

Travní porosty v centrech měst podle odborníků vedou ke snížení teploty vzduchu průměrně o 0,9 °C oproti osluněným vydlážděným plochám. Zavlažovaný trávník může mít výrazně (až o 20 °C) nižší povrchovou teplotu, než nezavlažovaný trávník. Ta vykazují povrchové teploty blízké holé půdě. Pokud trávník nemá vazbu na spodní vrstvy půdy, tak se povrchová teplota blíží betonovým plochám.

Jaká jsou obecná doporučení, která výzkumníci dávají a která jsou díky výsledkům projektu aplikovatelná v tuzemských aglomeracích? „Města by měla vyhodnocovat potřebnost a efektivnost konkrétních adaptačních opatření analýzou území. Ta není vhodné umísťovat v území nahodile, bez analýzy zranitelnosti území, která ukáže na konkrétní opatření v daném území,“ řekl Geletič.

Podle českých výzkumníků tak musí města pro uskutečnění adaptačních opatření vytvářet nejen finanční nástroje, ale také prostory k jejich uskutečnění. „Adaptační opatření by se měla stát běžnou součástí regenerace veřejných prostranství měst a měla by být zahrnována do jejich investičních plánů,“ zdůraznila Aubrechtová.

Naprosto zásadní je podle jejího názoru stanovení vhodné péče o uskutečněná opatření, doplněné monitoringem jejich stavu a efektu, které v území mají. „Jedině tak může dojít k postupnému učení a město se může dále zlepšovat v procesu adaptace na dopady klimatických změn,“ dodala Aubrechtová.

PSALI JSME:
Lesních požárů bude přibývat, krajina je k nim náchylnější

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Technologie

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB