Opravené dlaždice jsou nyní v barvě i struktuře velmi podobné originálu. Součástí opravy byla i analýza historických dlaždic a následná výroba replik, jejíž postup vědci publikovali v prestižním časopise Case Studies in Construction Materials.
Vedle toho, že byla keramická dlažba v nejvíce namáhaných částech chrámu prošlapaná nebo poničená a bez původní engoby (barevné hlinky používané k dekoraci – pozn. aut.), byly už dříve ve středové části kostela poškozené dlaždice nahrazeny mramorovými deskami.
Ty ale nevyhovovaly ani tvarem, ani materiálem.
Unikátní metoda opravy
Podle expertního týmu bylo řešením této situace vyměnit nepůvodní dlaždice za nové keramické, dále využít unikátní geopolymer ke spojení a zpevnění popraskaných kusů a doplnění chybějících částí původních dlaždic.
„V laboratoři jsme testovali různé druhy surovin a agregátů a jejich vzájemný poměr tak, aby byl ve výsledku materiál co nejvíce podobný originálu,“ vysvětlila vedoucí výzkumného týmu Ivana Perná z Oddělení struktury a vlastností materiálů Ústav struktury mechaniky hornin (ÚSMH).
Dodala, že v další fázi výzkumu přidávali vědci další látky tak, aby směs urychleně tuhla při teplotách v kostele, tedy při zhruba osmi stupních Celsia. Probarvovali ji také různými anorganickými pigmenty. Po úspěšných laboratorních experimentech pracovali přímo na poškozených dlaždicích vyjmutých z podlahy kostela.
Rekonstrukce při prohlídkách
Dlaždice rozbité na kusy v laboratoři postupně spojili geopolymerní hmotou, konečnou barevnou úpravu povrchu prováděli v laboratoři restaurátoři. Opravené dlaždice i vyrobené repliky následně restaurátoři společně s kameníky ukládali do mozaikového vzoru podlahy.
Na závěr pracovali vědci z ÚSMH na opravě poškozených dlaždicích přímo v kostele, a to často i v době, kdy se v chrámu konaly turistické prohlídky. Přivezli si ingredience na již vhodnou a vyzkoušenou směs a míchali ji na místě na improvizovaném pracovišti. Chybějící části dlaždic doplňovali touto hmotou přímo na podlaze chrámu.
„Rekonstrukce kostela svatého Jana Nepomuckého, který je od roku 1994 zapsán na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, je velmi rozsáhlá a složitá. Vážíme si toho, že jsme k ní mohli přispět alespoň malým dílem. Mimo jiné to pro nás byla jedna z ojedinělých možností, jak využít geopolymery v praxi,“ poznamenala Ivana Perná.
Cena za architekturu
V Česku je více památek, které v poslední době prošly nákladnou, ale ceněnou rekonstrukcí. Jednou z nich je středověký hrad Helfštýn na Přerovsku, kde oprava trvala dlouhé tři roky. Výsledkem pak bylo nejen zpřístupnění jedenácti hradních místností, ale také nové průchozí ochozy a vyhlídková plošina z hradního paláce, která nabízí jedinečné pohledy do Moravské brány.
„Za mimořádně citlivou rekonstrukci historické památky doplněnou o současné prvky, provedené s velkou pokorou, respektem a snahou o maximální zachování původního historického charakteru celého objektu, získali architekti Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z kanceláře atelier-r prestižní ocenění Cena za architekturu 2021,“ uvádí cestovatelský web Kudy z nudy.
Hrad byl založen na počátku 14. století. K jeho významnému rozšíření došlo nejpozději na přelomu čtrnáctého a patnáctého století. V pozdějších dobách byl využíván pouze k vojenským účelům a od druhé poloviny osmnáctého století chátral.
