Evropské firmy obchodovatelné na burze by měly mít od roku 2026 ve svém vedení alespoň 40 procent žen. V kombinaci s výkonnými pozicemi by pak tato kvóta měla činit 33 procent. Začátkem června se na tom shodli zástupci členských zemí a Evropského parlamentu.
Češi na to ale mají jiná názor, jak ukázal „průzkum“, který si nechala zpracovat poradenská skupina Moore Czech Republic. Více než 60 procent lidí si zavedení kvót určující podíl žen ve vedení podniků nepřeje.
„Průzkum“ bohužel nelze považovat za reprezentativní, neboť se jej účastnila zhruba jen polovina (525) respondentů potřebných ke skutečně věrohodnému průzkumu v českých podmínkách. Už jsme o tom nesčetněkrát psali.
Naopak k zavedení kvót se prý přiklání jen necelá čtvrtina Čechů. Zajímavým výsledkem výzkumu je, že šest z deseti dotázaných se kloní k názoru, že větší počet žen ve vedení podniku je prospěšný pro jeho fungování. Ale berme to s rezervou, vzhledem k výše uvedenému. Při oslovení více než tisícovky lidí by totiž výsledek takovéhoto reprezentativního průzkumu zřejmě doznal výrazných změn.
Marketingové šetření, které zveřejnila společnost Moore Czech Republic, současně odhalilo, že lidé pochybují o autoritě žen, které funkcí dosáhly prostřednictvím kvót. Pro případné zavedení kvót do volených politických funkcí se vyslovilo téměř 30 procent lidí.
Obecně však mezi oslovenou veřejností (525 lidí, pozn. aut.) nejsou kvóty důležitým tématem: Skoro 60 procent účastníků uvedlo, že se s diskuzí o tomto problému vůbec nesetkává.
Podle „průzkumu“ nepodporuje kvóty určující podíl žen ve vedení firem ani čtvrtina dotázaných. Mezi muži dosahuje tato hodnota 20 procent, ani u žen však není podpora nijak výrazná – s tímto opatřením souhlasí přibližně 30 procent oslovených žen.
„Pro širokou veřejnost jde o zástupné téma, které v diskuzích svého okolí vnímají spíše výjimečně, šest z deseti se jich s tématem kvót vůbec nesetkává. Z šetření je také zřejmé, že podpora kvót je mezi širokou veřejností minoritní, nevnímají je příliš pozitivně,“ řekla Marcela Hrdá, partnerka skupiny Moore Czech Republic.
Dodala, že výraznější odchylky se neobjevily ani při srovnání věkových skupin, či na základě dosaženého vzdělání. Vysvětlení je nasnadě: Při vzorku pouhých 525 respondentů to znamená, že v každém kraji bylo osloveno maximálně celkem 14 mužů a 14 žen všech věkových kategorií od 18 let až po důchodce.
Otázka profesní autority
Z dotázaných osob, které se v „průzkumu“ vyjádřily k případné autoritě žen ve funkcích získanou s pomocí kvót, ji za srovnatelnou s autoritou dosaženou profesním růstem s jistotou považuje pouze 12 procent žen a osm procent mužů. Abychom si ukázali nereprezentativnost „průzkumu“ na vzorku 525 respondentů, jde o názor 32 žen a 21 mužů z celé ČR.
„Nejenže 72 procent dotázaných mužů, ale také 59 procent žen, se přiklání k názoru, že by autorita žen v kvótami určených pozicích nebyla srovnatelná se situacemi, kdy ženy dosahují skvělých profesních úspěchů a vysokých pozic přirozenou profesní cestou,“ uvedla Lucie Krejčová, HR & Recruitment manager společnosti Moore Advisory CZ.
„Je pravděpodobné, že se připravovaná evropská legislativa vůči ženám do značné míry obrátí. Může například vést k narušení systémů nástupnictví ve firmách a nabourání postupně budované firemní kultury. U žen ve funkcích dosažených díky kvótám dojde k oslabení přirozené autority ve prospěch té vnucené, o to většímu tlaku mohou čelit ze strany podřízených.“
Součástí „průzkumu“ byla také otázka na případné zavedení kvót do volených funkcí. „Když se politická reprezentace zasazuje o zavedení kvót ve firmách, je otázkou, proč se tato problematika s ještě větší intenzitou neřeší u veřejných volených funkcí, když tito reprezentanti zastupují ženy a muže, jejichž zastoupení v populaci je zhruba padesát ku padesáti,“ řekla Hrdá.
Ženy určitě ano, ale bez kvót
Pro zavedení kvót v této oblasti se podle ní vyslovilo více respondentů, i když stále se tato podpora neblíží ani k polovině oslovených. Celkem 525 respondentů se k zavedení kvót staví odmítavě i přesto, že považují větší množství žen ve vedení firem za prospěšné. Na toto téma se vyjádřily tři čtvrtiny respondentů, z nichž 58 procent větší množství žen ve vedení firem podporuje.
„Ženy do vedení podniků patří, ale kvóty nejsou ten správný způsob, jak je tam dostat. V tomto směru je třeba postupovat pomocí kroků, které ženám umožní souběžné budování kariéry a péči o rodinu, pokud o to mají zájem,“ sdělila Marcela Hrdá.
„Flexibilita pracovních úvazků, práce z domova, jednoduché postupy a procesy pro start podnikání, různé podpůrné programy péče o dítě jsou jenom některými z oblastí, kde je co zlepšovat, abychom ženám umožnili lepší profesní realizaci,“ řekla.
Dodala, že významnou roli hraje rovněž samotný systém výchovy a vzdělávání, který by neměl podporovat letité stereotypy, ale naopak podporovat co nejrozmanitější rozvoj mladé generace. Hrdá uvedla, že mezi tuzemskými manažery tvoří ženy pouze 29 procent.
V Evropské unii je na tom hůře jen sedm zemí. Průměr celé EU je 34 procent. Největší podíl byl zaznamenán v Lotyšsku, a to 45 procent. Za Lotyšskem následovalo Polsko a Bulharsko. Naopak nejméně žen ve vedoucích pozicích mají v Chorvatsku se 24 procenty. Málo manažerek je také v Nizozemsku, nebo na Kypru.
Rozdíl v platech
Velmi diskutovaným evropským tématem je rovněž rozdíl v odměňování mezi ženami a muži. Podle českého ministerstva práce a sociálních věcí se v tuzemsku tento podíl dlouhodobě pohybuje okolo 20 procent.
V roce 2019 činil podle statistik Eurostatu rozdíl mezi průměrným výdělkem ženy a muže 18,9 procent, což představuje zhruba 7,5 tisíce korun měsíčně. V mezinárodním srovnání je Česko mezi členskými státy EU na pátém místě od konce, pokulhává i za Slovenskem a Maďarskem.
Podle ministerstva rozdíl ve výdělku dopadá i na životní úroveň celých rodin. V přepočtu přicházejí v průměru o 90 tisíc korun ročně. Nerovné odměňování se promítá rovněž do rozdílné kvality života seniorek. Rozdíl ve výši důchodů činí v současné době 17 procent v neprospěch žen.
