V globální ekonomice je moc peněz a moc se žije na dluh. Nemáte strach z astronomických dluhů?
Jedná se o riziko, s nímž se musí počítat. Do určité míry žít na dluh je ale zdravé, to ekonomice může pomoci.

To se lidem vštěpuje pomalu už od školky, aby dnes utráceli i své budoucí příjmy, ještě za to zaplatili něco navíc (úroky a poplatky), a že se pak budou mít lépe. Není to už ale moc?
Když státy vytvářejí dluhy dlouhodobě, je to pak velmi rizikové. Líbí se mi politika Angely Merkelové, že razí alespoň vyrovnaný státní rozpočet. Německo snižuje zahraniční dluh a některé rozpočty má dokonce přebytkové. To je oblast, kde bychom se Německem měli inspirovat.

Nezdá se zatím, že by se Česko vrátilo ke své už skoro zapomenuté tradici ve světě nic nedlužit a hospodařit vyrovnaně. Co by proto vláda musela udělat?
To, že stát stáhne část peněz z ekonomiky, tedy nebude například dávat tolik do státních stavebních zakázek, se nakonec vyrovná tím, že budou nahrazené soukromými investicemi. Není důležité dívat se jen na to, že se bude šetřit, ale kdy to udělat, a jak přitáhnout do ekonomiky více investory.

Hitem ekonomických zpráv jsou hypotéky. Tak fantasticky levné! Za necelá dvě procenta. Ale nemohly by být ještě levnější?
Toto je dno úrokových sazeb. Mohou ještě o nějaké desetiny procenta zlevnit, ale už nijak významně.

Řada centrálních bank už zavedla záporné úrokové sazby, nedalo by se to zavést i u komerčních bank a pro běžné občany?
(smích) To by se klientům určitě líbilo. To by ale základní úrokové sazby musely jít do mínusu na pět procent. Zatím je nulová šance, že by se klientské sazby dostaly do záporu.