Aktuálním tempem by se letos povolilo skoro šest tisíc bytů. Bohužel stále není důvod hýřit optimismem. Je to totiž přinejmenším o čtyři tisíce méně, než město podle studie IPR Praha a ČVUT potřebuje.
Stavebnictví a velkým dílem právě bytová výstavba má přitom obrovský význam pro rozpočet a je tahounem celé ekonomiky. Díky multiplikačnímu efektu stavebnictví se každá koruna do něj investovaná vrátí do ekonomiky třikrát. Jen bytové stavby povolené ve druhé polovině loňského roku mají potenciál přinést do rozpočtu přes 303 miliardy korun.
Oproti předchozímu pololetí to je nárůst o třicet procent, meziročně dokonce o 55 procent. Největší podíl mají na tomto přínosu bytové stavby povolené v Praze (26 %). Ukazuje to tzv. Barometr bytové výstavby, který je součástí analýzy Central Group a KPMG.
V Praze je v různých fázích schvalovacího procesu uvázlých přes 130 tisíc nových bytů. Ty by dokázaly nejen pomoci řešit současnou bytovou krizi, ale navíc by do napjatého státního rozpočtu přinesly více než 170 miliard korun, a to jen na DPH. Na každém postaveném bytě stát velmi vydělává. V Praze veřejná správa inkasuje z každého nového bytu v průměru více než 1,5 milionu korun.
Stavebnictví je klíčem z krize. Může zahojit covidem i válkou poškozenou ekonomiku. Nová vláda by proto měla dělat vše pro urychlení a hlavně zjednodušení výstavby. Mnoha změnami nově schváleného stavebního zákona a prodlužováním absolutní nejistoty stát sám sobě škodí.
Autorka je výkonná ředitelka společnosti Central Group
(Redakčně upraveno)
