Na nebezpečí růstu teplot a častějšího sucha na snižování výnosu chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě kvůli postupující změně klimatu upozornili vědci z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR v prestižním časopise Nature Communications. Varovali také před tím, že vedle výnosu se rovněž snižuje obsah takzvaných alfa látek, které určují chuť a hořkost piva.
Vědci předpokládají, že výnos chmele by se do roku 2050 mohl snížit v rozmezí od čtyř do osmnácti procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent proti současnosti. Aby si pěstitelé udrželi produkci, která uspokojí poptávku, mají několik možností.
„Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy centra CzechGlobe.
Unikátní aplikace
Regionů pro pěstování chmele není v Evropě mnoho, protože rostlina je náročná na specifické klimatické i přírodní podmínky. Globální oteplování ovlivní tyto oblasti nerovnoměrně. Nejhůře na tom budou jižněji položená místa, jako je Slovinsko nebo jižní Německo poblíž Bodamského jezera. Naopak o něco lépe by na tom měly být severnější regiony včetně Žatecka.
To ale neznamená, že například ve zvláště suchých rocích se výnos chmele razantně sníží, jak už se to ostatně stalo před několik lety. Pěstitelé teď získávají unikátní aplikaci – vůbec první na světě –, která jim přesně určí, jak a kdy zavlažovat. Jde o výsledek výzkumného projektu PRO CHMEL iniciovaný Plzeňským Prazdrojem, který je na dodávkách kvalitní suroviny pro výrobu piva bytostně závislý.
Uživatelsky přívětivou aplikaci, která funguje v běžném smartphonu, vyvinuli čeští vývojáři ze studia Ackee na základě stovek milionů údajů ze senzorů umístěných v půdě i na rostlinách, z meteostanic i ze satelitních snímků a dalších zdrojů. V pilotním provozu bude aplikace k dispozici desetině tuzemských chmelařů. Testovat ji budou na 28 chmelnicích.
„Vyvinuli jsme aplikaci, která pomáhá chmelařům a ukazuje jim, jak efektivně nakládat s vodou. Umí poradit, kde, kdy a jakým množstvím vody mají zavlažovat, a to až do úrovně konkrétní chmelnice,“ řekl Ivan Tučník, vedoucí projektu PRO CHMEL z Plzeňského Prazdroje.
Dodal, že chmelaři si v aplikaci zadají souřadnice své chmelnice i požadovaný výnos chmele na konci sezóny, který by měl odpovídat dlouhodobému průměru. „Na základě detailních dat z předchozích dvou let měření, předpovědi počasí i údajů o zalévání v uplynulém období vidí, kolik vody je třeba použít, aby chmel prospíval,“ vysvětlil Tučník.
Až 800 litrů vody
Právě kvůli dlouhodobému problému s nedostatkem vody na českých chmelnicích, který ohrožuje úrodu a kvalitu chmele, Plzeňský Prazdroj spolu s Chmelařským institutem, Microsoftem a dalšími partnery v roce 2021 projekt PRO CHMEL spustil. Šest zapojených chmelnic bylo osázeno půdními senzory, meteostanicemi a dalšími chytrými technologiemi.
Za dva roky měření vznikla rozsáhlá databáze kompletně mapující podmínky na polích, která posloužila jako základ pro tvorbu modelů vlivu počasí na růst chmele – a stala se jádrem aplikace. Klíčovou funkcí aplikace je přehled o vodní bilanci na konkrétní chmelnici.
Na základě předchozích srážek, půdní vlhkosti a zavlažování vypočítává aplikace množství potřebné (chybějící) vody, kterou je ideálně třeba chmelu dodat, aby pěstitel získal požadovaný výnos a obsah alfa kyselin.
Díky dlouhodobému sběru dat z vybraných chmelnic výzkumníci poprvé v historii zjistili, že jedna rostlina chmele potřebuje na sezónu až 800 litrů vody. Chmelařům nová aplikace nejen napoví, jak zavlažovat v příslušném týdnu, ale pomůže i odhadnout, kolik vody celkem budou pro svoji chmelnici potřebovat od jara až do sklizně.
Kolik vody je zapotřebí pro zvýšení výnosu a jak může projekt PRO CHMEL pomoci rostlinám, se ukázalo poprvé již před rokem. Poznatky z prvního roku měření využil k úpravě závlahy na některých chmelnicích Václav Burger, jeden ze zapojených pěstitelů z farmy Lupofyt v Chrášťanech.
„Na základě dat jsme loni začali zavlažovat už v dubnu, tedy dřív než je obvyklé, a vláha pak v půdě vydržela i v době, kdy ji chmel potřeboval a kdy ji nemáme možnost získat z vodního toku. Díky tomu byl výnos v místech, kde se využila data z projektu PRO CHMEL, o čtyřicet procent vyšší, než jaký byl průměr předchozích tří let,“ řekl Václav Burger.
Práce českých vývojářů
Přestože je PRO CHMEL projektem, na němž spolupracují odborníci z celého světa, vlastní aplikace je nakonec dílem českých vývojářů ze studia Ackee, které uspělo ve výběrovém řízení. „Aplikace je optimalizována tak, aby byla přístupná z počítače, tabletu i mobilu, uvedl David Bilík, technický ředitel studia Ackee.
Dodal, že vývojáři využili také umělou inteligenci. „Díky umělé inteligenci jsme schopni poskytnout předpovědi i těm chmelařům, kteří na své chmelnici nemají žádné senzory,“ konstatoval David Bilík.
Projekt PRO CHMEL bude pokračovat i v dalších měsících. „Po celou letošní sezónu budeme pokračovat v měření na chmelnicích a zároveň analyzovat všechny údaje ze zapojených chmelnici. Prediktivní model se tak bude učit a upravovat svůj algoritmus na základě skutečnosti,“ řekl Ivan Tučník z největšího tuzemského pivovaru.
„Zároveň získáme zpětnou vazbu přímo od pěstitelů, jak se jim aplikace používá a jaké výsledky jim poskytuje. Do budoucna bychom pak chtěli nabídnout aplikaci i dalším českým chmelařům,“ dodal.
