
Na tuto část roku poměrně teplé počasí dokonce přes víkend umožnilo navýšit naplněnost evropských zásobníků na plyn. Ta totiž stoupla z 82,9 na 83,1 procenta, což je pro tuto část roku nadprůměrná hodnota.
K poklesu ceny plynu přispívá také vyšší výkon evropských větrných elektráren, jenž rovněž umožňuje s plynem ještě více šetřit. Dodávky plynu ve zkapalněné podobě jsou tak nyní plně dostačující, což obchodování na burze zklidňuje.
Vysoká naplněnost zásobníků je příznivou zprávou nejen pro nejbližší týdny a měsíce, ale také pro příští topnou sezónu. Čím naplněnější budou na konci probíhající topné sezóny, tedy na počátku jara 2023, tím snazší bude je plně naplnit během jara a léta příštího roku a připravit se tak na další topnou sezónu.

Psali jsme
Průlomová dohoda EU na zastropování cen plynu, a tedy i elektřiny, znamená prohru Německa
Ta podle mnoha expertů měla být ještě kritičtější než ta probíhající. Když nyní toto riziko slábne, klesá také samotná cena plynu.
Pro vlády zemí EU i daňové poplatníky členských zemí jde pochopitelně také o příznivou zprávou. V zásadě totiž platí, že čím níže je burzovní cena plynu, tím nižší budou mimořádné náklady spojené ze zastropováním cen energií, plynu i elektřiny, domácnostem i podnikům.
V Česku zastropování vstupuje v platnost v lednu 2023. Celkové náklady na něj vláda vyčísluje na 170 miliard korun ročně, pokud však se budou ceny na burze vyvíjet i nadále příznivě, mohlo by jít o něco nižší částku.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Zemní plyn do budoucna nedává žádný smysl.
I kdyby cena plynu spadla na nulu tak je to jedno.Dodavatelé nakupují dopředu a tak ještě rok 2024 bude hodně drahý. Tak,tak naše „drahé“ Česko.