Ekonomika České republiky roste nyní o procento rychleji, než průměr Evropské unie. Její meziroční růst totiž dosáhl 1,8 procenta, kdežto ten tuzemský 2,8 procenta. Na růst ekonomiky měl příznivý vliv především velmi úspěšný zahraniční obchod (kladné saldo 94,2 miliardy korun), se kterým souvisí i velmi dobrá kondice zpracovatelského průmyslu, jež sám rostl o 4,8 procenta. Dobrých výsledků dosáhly i služby. Rostla také spotřeba domácností a to o 2,2 procenta. Na tom měl svůj podíl růst mezd i pokles nezaměstnanosti. A také spotřebitelská důvěra.
Naopak poklesly investice do budov a staveb. Za poklesem těchto investic stojí pokles investičních dotací. Celkově investice meziročně klesly o 4,4 procenta. Samotné stavebnictví pak o 5,5 procenta. Příznivým číslům o tuzemské ekonomice odpovídají i údaje o důvěře v ni a o spotřebitelské důvěře.
Důvěra v českou ekonomiku však neprovází všechny podnikatele. Ve službách rostla, v obchodě, stavebnictví a průmyslu poklesla.
„I přes toto snížení je však jejich důvěra na vyšší úrovni, než tomu bylo před hlasováním Britů o jejich setrvání v Evropské unii. Průmyslové firmy v Česku se tak s velkou pravděpodobností nenechaly dopady tohoto rozhodnutí zneklidnit. Průmyslníci jsou téměř ve všech sledovaných oblastech naladěni na stejné vlně jako v srpnu,“ upřesňuje čerstvé údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) analytik Moneta Money Bank Filip Fyrbach. Výjimkou je pouze pohled podnikatelů na tempo výrobní činnosti, u kterého očekávají jeho zpomalení.
Nálada mezi stavebními firmami v září uvadla o více než pět bodů a její vzdálenost od sedmdesáti bodové hranice se zkrátila na pouhých 2,5 bodu. České stavebnictví se po boomu v loňském roce vyrovnává se slabými výsledky, které negativně ovlivňují očekávání stavařů do budoucna.
„Úroveň důvěry v českou ekonomiku se v září vrátila zpět na začátek letošního roku. Souhrnný indikátor důvěry se zvýšil na 97,1 (bazický index). Tento stupeň důvěry je srovnatelný s letošním únorem. Stejně dobře, respektive ještě o něco lépe se cítí spotřebitelé. Jejich nálada se vyhoupla na 106,4 bodů,“ vysvětluje data ČSÚ analytik.
Podle jeho názoru se na důvěře spotřebitelů ale může výhledově negativně odrazit růst cen. Ty v srpnu meziročně zdražily o 0,6 procenta a růst by měly vykázat i v září. Česká národní banka však předpokládá, že zářijový růst bude o 0,2 procenta nižší.
„Informace Českého statistického úřadu ukazují, že třetí čtvrtletí zakončili nejoptimističtěji spotřebitelé. Už od začátku letošního roku jsou do nich vkládány velké naděje, jakožto hlavního podporovatele ekonomické aktivity. A je více než pravděpodobné, že stejně tomu bude i po zbytek roku,“ doplňuje statistické údaje o spotřebitelích Filip Fyrbach.
(prs)
