bool(false)

Čeští turisté preferují známé prostředí a bezpečí

Ve většině zemí za dovolenou letos oproti loňsku ušetříme. Levněji než v tuzemsku ale letos nakoupíme jen v Bulharsku, Turecku a Maďarsku. Nejdražší jsou naopak Rakousko a Francie, jak vyplynulo z analýzy českých dovolených, kterou představila UniCredit Bank.

I letos prý budeme podle analýzy s velkou pravděpodobností preferovat lenošení u moře. Foto: FAEI.cz

Chuť Čechů cestovat neklesá, loni jsme meziročně podnikli o necelá dvě procenta více delších zahraničních cest, tedy 4,3 milionu. To je nejvíce za posledních sedm let. „Nejrychlejší růst reálných mezd za posledních osm let i klesající nezaměstnanost se promítají do zájmů Čechů cestovat za hranice naší země,“ vysvětluje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

I letos prý budeme podle analýzy s velkou pravděpodobností preferovat lenošení u moře. Loni totiž po roční pauze obsadilo Chorvatsko opět nejvyšší příčku v žebříčku populárních destinací. Díky 15% meziročnímu růstu počtu cest přeskočilo Slovensko. O našeho východního souseda loni zájem jako o jedinou ze zemí z první šestky klesl, dokonce o celou třetinu (2016: 555 tisíc cest). Slovensku v počtu cest na paty dýchala třetí Itálie (552 tisíc cest), následovalo Rakousko (373 tisíc), Řecko (265 tisíc) a Španělsko (182 tisíc).

Z prvních šesti míst nejpopulárnějších zahraničních cílů Čechů je jasně vidět, že Český turista preferuje známé prostředí a bezpečí. „Zájem o dovolenou byl v předprodejích na letošní léto enormní. Na základě dosavadních výsledků očekáváme rekordní sezónu. Hitem letošního léta bude Řecko, velmi výrazně se na scénu vrací i Egypt, u kterého registrujeme vůbec největší meziroční nárůst,“ říká Jan Bezděk z cestovní kanceláře Fischer. Na obnovení poptávky po cestách do zemí jako Egypt nebo Turecko má vliv i nižší cena zájezdů, díky které jde o velmi atraktivní destinace zejména v poměru cena/výkon.

Jen ve třech z jedenácti zemí, do kterých Češi vyrážejí nejčastěji, letos nakoupíme levněji než doma – a to v Bulharsku, Turecku a Maďarsku. V Bulharsku dokonce pořídíme za českou tisícovku zboží či služby v hodnotě 1 370 Kč.

„Ve zbylých destinacích se Čechům nákupy v porovnání s tuzemskými spíše prodraží. Vlivem nízkých životních nákladům doma je pro Čechy zahraničí dražší v průměru o 15 %. Příznivou zprávou ale je, že v Chorvatsku a na Slovensku je příplatek jen zanedbatelný. Naši sousedé na východní hranici jsou dokonce cenově atraktivnější než východní jadranské pobřeží,“ říká Sobíšek. Patrné jsou podle něj také významné cenové rozdíly mezi městy jednotlivých zemí a často prý platí, že oblíbené turistické cíle jsou celkově dražší než ostatní města.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Cestování

O prázdninách se cestovním pasům věnujte víc

Kontroly na hranicích, na to jsme si alespoň v rámci Evropské unie (EU) a schengenského prostoru rádi odvykli. Ale jak se zdá, budeme si muset zase zvykat. Kdo se naučil cestovat po Evropě jen s občanským průkazem …

Český kempařský comeback

Kempování je v posledních letech opět na vzestupu. Za posledních pět let se počet návštěvníků vyšvihl ze zhruba 800 tisíc ročně téměř o polovinu. Loni tak podle Českého statistického úřadu naše kempy navštívil 1,2 …

Nejčtenější

Brigádníky nenaláká ani 150 korun na hodinu

Firmy už od konce dubna hledají brigádníky na nadcházející letní měsíce. Jenže zájem je malý, klesá. Lidé, kteří mají přece jen o brigády zájem, nedokáží zdaleka pokrýt všechna volná pracovní místa. Podle údajů …

Příští sčítání lidu chceme udělat co nejkomfortnější, říká statistik Robert Šanda

Rozhovor
Zapojit se do sčítání v roce 2021 bude mnohem jednodušší. Kromě toho, že si občané budou moci vybrat, jakou formou budou vyplňovat sčítací formuláře, nebudou o sobě muset uvádět citlivé údaje. „Například nebudeme nic zjišťovat o příjmech, majetku nebo zdravotním stavu,“ vysvětluje Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ (Český statistický úřad).
Rolovat nahoru