bool(false)

Kolem pohraničí bude pořád někdo kroužit, říká ministr životního prostředí Richard Brabec

Rozhovor

Suroviny jako třeba zlato, cín, lithium v Českých horách budou pořád někoho lákat. To ale samo o sobě ještě nic neznamená. Každopádně se už nikdy nevrátí kyselina sírová vtláčená do země a už nikdy se nesmí stát, že by nějaká cizí mocnost z nás vytěžila poklad a nám nechala jen obří ekologickou škodu, říká v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz) ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Brabec Richard, ministr životního prostředí. Foto: MŽP/Dorian Hanuš

Nabyl jsem dojmu, že většina pohraničí v Čechách vypadá pořád jako po odsunu Němců záměrně. Spekuluji o tom, že pod rouškou ochrany přírody se nechává toto rozsáhlé a dříve velmi hustě obydlené území schválně téměř liduprázdné. Důvod: suroviny. Na Šumavě zlato, v Krušných Horách cínovec, lithium a další nerostné suroviny, které jsou ve světě i díky nástupu elektro-mobility stále žádanější. Nevytěží se naše hory?
Myslím, že ne. Otázka je to zajímavá, ale domnívám se, že tato spekulace nemá reálný podklad. Vždyť vysidluje se i pohraničí na Německé straně. V roce 2014 se v bavorské Železné rudě narodilo jedno dítě. Je tam přitom krásně. Mladí Němci zkrátka z pohraničí odcházejí přirozeně do měst. Tam jsou byty tak levné, že tam byty už kupují i někteří Češi. Je to tak i na severu od našich hranic.
Jsou to přitom krásná místa, ale lidé tam nejsou. Souhlasím s tím, že naše pohraničí se v mnoha oblastech až na výjimky neprobralo. Jde o to zlomit všeobecné vnímání třeba Ústeckého kraje a Krušných Hor. Mnozí turisté si řeknou, že jsou zničené těžbou. Přitom jsou tam překrásná místa. 

Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Třeba 800 let starý klášter s vynikajícím pivovarem Osek u Litvínova nebo parádní cesty na kole či pěšky po zarostlých německých cínových dolech kolem Přebuze u Nejdku za Karlovými Vary. Jenže. Není to málo?
Samozřejmě. Navíc tam byly v minulosti přesunuty desítky tisíc sociálně vyloučených občanů. Ale abychom se vrátili k otázce surovin. Je možné, že vysoká poptávka po nerostných surovinách znovu nastartuje zájem v našich horách těžit. Už to ale nikdy nebude moci být v takovém rozsahu jako dříve.
Tlaky těžařů budou pořád, ale doba pokročila a surovinová politika státu jasně říká, že nepokračuje ani průzkum – co se například zlata na Šumavě týče. Navíc toho zlata tam není zase tak moc. Kdyby se vytěžilo všechno zlato v ČR, tak podle odhadů má hodnotu 150 miliard korun. Navíc by s tím byly spojené obří náklady. Dnes by obce ani neumožnily těžbu. A když už by se někde těžilo, tak relativně šetrnou moderní metodou; ne tím šíleným loužením pomocí kyseliny sírové.

Nevylučujete tedy, že ještě za našeho života bude třeba kolem Šumavy někdo brousit a tvrdit, že to „opatrně“ vytáhne?
Vždycky tam bude někdo brousit. Lákadlo je to pořád. Záleží na politicích.

Podívejme se na staré ekologické zátěže. Před dvaceti lety jsem si spočítal, že když se bude do rekultivací dávat tolik, kolik se dává, tak budou odstraněny v roce 3050. Urychlilo se to o něco?
Ano. Ekologických zátěží jsou tisíce. Těch velkých bylo 320 a ty jsou kryté zárukami ministerstva financí. Za 25 let se jich sanovalo 160. Jsme tedy v půlce. V posledních letech byl sice stát kritizován za to, že ne to neuvolňuje peníze, jenže na druhou stranu ty akce nebyly připraveny.
Mezi lety 2008-2014 se nepřipravovaly téměř žádné nové sanační akce. Od minulého roku to zase najelo. V dalších letech by na staré ekologické škody měly jít zhruba tři miliardy ročně. Je reálná šance, že do patnácti let bychom se starých ekologických škod mohly zbavit.

To myslíte i čtyř miliónů tun kyseliny sírové, která byla v Ralsku za Rusů v rámci těžby uranu natlačena do podzemí a dodnes ohrožuje zdroje pitné vody?
Tam je to problém spíše technický. Musí se vyndávat velmi pomalu, protože i kdyby to šlo všechno vyčerpat, tak za prvé, kam najednou s tím, a za druhé by došlo k obří hydrodynamické změně, protože do pomyslné kapsy by se začala tlačit spodní voda. To by naopak mohlo způsobit rozsáhlou kontaminaci okolí. Musí se to vyrovnávat postupně a složitě. Proto celý projekt je na další tři desítky let. Je to bolavá noha státu, musí se to samozřejmě rekultivovat.
Co už nesmíme nikdy dopustit je, že někdo cizí, v tomto případě Sovětský svaz, si u nás vytěží surovinu, a nám zůstane jen stará ekologická zátěž.

Kdy a kde bude v Česku vybudováno trvalé úložiště jaderného odpadu?
Stát vytipoval sedm lokalit, kde začal provádět geologické mapování. Vyvolalo to prudkou odezvu ve všech místech. Zanedbala se tam komunikace s lidmi. Zatím lokalita určena není. Určitě je to velké téma, a to hlavně pro nového ministra průmyslu a obchodu. V roce 2065 by mělo úložiště začít fungovat. To znamená – někdy kolem roku 2025 by se měla vybrat finální lokalita. Nedovedu si představit, že by to ale bylo proti vůli daného regionu. Někde nechtějí ani peníze na infrastrukturu.
Jsou však regiony mající zkušenosti s jadernou energetikou, kde se toho nebojí. Proto se zvažuje, že úložiště by bylo v blízkosti jaderných elektráren, protože už dnes v jejich areálech jsou mezisklady. Podle nás musí tento rok dojít ke zúžení počtu uvažovaných lokalit. Místa kolem Temelína a Dukovan jsou další dvě alternativy.
Je třeba také vycházet z toho, že dnešní vyhořelé jaderné palivo je pořád surovinou, a pokud zůstává v meziskladu, je snadno dostupná v případě inovací ve využívání jaderného paliva. Pokud ale bude zabetonované v hlubinném skladu, už se později k němu bude obtížně dostávat.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}
  1. Dobrý den. Rád bych věděl jak se vtláčí sýr s nějakou kyselinou do podzemí. .. je to v článku zmíněno několikrát, ale ani Wikipedia neví jak se to dělalo nebo dělá. Děkuji za vysvětlení. S pozdravem Ladislav Vacek

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubrik: [S] Opening a Ekonomika

Kdo vydělá na fotbalovém mistrovství v Rusku

Největší sportovní událost roku je tu. V Rusku začalo jednadvacáté mistrovství světa ve fotbale. Je nejdražší v historii, podle prvních odhadů vyjde na 12 až 14 miliard dolarů. Pro mnohé firmy je to ideální místo …

Nejčtenější

Brigádníky nenaláká ani 150 korun na hodinu

Firmy už od konce dubna hledají brigádníky na nadcházející letní měsíce. Jenže zájem je malý, klesá. Lidé, kteří mají přece jen o brigády zájem, nedokáží zdaleka pokrýt všechna volná pracovní místa. Podle údajů …
Rolovat nahoru