Anketa proběhla během týdne od 29. června do 5. července, tedy nedlouho po oznámení výsledků Eurostatu, podle kterých velmi těsně předstihla česká ekonomika ve své výkonnosti na jednoho obyvatele Slovinsko. To dlouhodobě – již od devadesátých let – zaujímalo místo premianta mezi státy s komunistickou minulostí.

I když údaje o zlepšování kondice české ekonomiky potvrzují i domácí data, přeskočení Slovinska jde možná více na vrub dlouhodobé krize v této bývalé jugoslávské republice, která řeší svůj churavý bankovní systém a vysoký dluh státu i rodin. To je racionální důvod, proč zatím většina účastníků ankety zcela objektivně neuvedla, že by zlepšování kondice domácí ekonomiky pociťovala na vlastní kůži.

Pravděpodobně to souvisí také s faktem, že i velmi výrazný růst o více než čtyři procenta v prvním čtvrtletí roku 2015 vedl teprve k tomu, že nyní – sedm let po krizi – se česká ekonomika dostala nad úroveň produkce z roku 2007 a z prvního pololetí 2008.

Nicméně mezinárodní srovnání je pro Čechy vcelku příznivé – i když samozřejmě mnoho lidí mělo na počátku devadesátých let představu, že úrovně tehdejšího západního Německa dosáhneme velmi rychle. Co se hrubého domácího produktu na hlavu týká (v grafu je označen jako GDP per capita), je česká ekonomika v rámci Evropské unie na šestnáctém místě.

Pro měření životní úrovně je ale lepším srovnáním druhý údaj, totiž individuální spotřeba na jednotlivce (AID per capita) – zde je ČR v unijním srovnání devatenáctá, a i když za sebou nechává Slovinsko, Slovensko, Polsko i samozřejmě relativně chudé Maďarsko, před námi jsou takové státy jako Portugalsko nebo bankrotující Řecko, Malta, Kypr a také Litva. Horší postavení České republiky v této tabulce ale není nutně na škodu a lze ho přičíst nízké poptávce domácností, která byla charakteristická pro poslední roky. Což lze interpretovat také tak, že Češi se krizi přizpůsobili lépe než některé jiné národy a jejich spotřeba začne nyní stoupat – což by mělo směřovat ke zlepšení pozice i v tomto srovnání. K tomu by měla vést rovněž zlepšující se situace na trhu práce, který je zjevně připraven absorbovat značný počet pracovních sil.