Sílu špionážních malwarů potvrdil skokem na osmé místo Vidar, který umožňuje krást z infikovaných zařízení citlivé bankovní informace, přihlašovací údaje, IP adresy, historii prohlížeče a kryptopeněženky. Vidar byl šířen přes falešné webové stránky Zoom.
Vydán byl i žebříček zemí, které jsou nejčastěji terčem kyberútoků. Česká republika se v září lehce posunula o čtyři příčky mezi bezpečnější země a patřila jí celosvětově 38. pozice. Slovensko se naopak posunulo o 13 míst směrem k méně bezpečným zemím na aktuálně 55. místo. Nejnebezpečnější místo obsadilo už několik měsíců po sobě Mongolsko.
„Válka pokračuje i v kyberprostoru. Není náhoda, že se za poslední měsíc zvýšil počet hrozeb v mnoha východoevropských zemích. Všechny organizace jsou ohroženy a musí používat preventivní bezpečnostní technologie,“ informoval Tomáš Růžička z kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies.
Největšímu množství kyberútoků podle něj nadále čelí vzdělávací a výzkumné instituce. Následují vládní a vojenské subjekty a na třetím místě jsou zdravotnické organizace. Check Point také analyzoval i malware útočící na podnikové sítě v ČR. Zlodějský malware FormBook byl sice nejrozšířenější hrozbou pro české organizace, ale jeho dopad klesl o více než polovinu.
Pravidelnou měsíční analýzy statistik provozu služeb FlowGuard zveřejnila také česká společnost ComSource, která se zaměřuje na kyberbezpečnost a síťovou infrastrukturu. Podle ní počet i objem DDoS útoků na české firmy v září již třetí měsíc v řadě klesl, hodnoty se ustálily na výši obvyklé před zahájením války na Ukrajině.
Čísla jsou tak několikrát menší, než byla v březnu, který byl historicky rekordní. Z aktuální analýzy za září vyplynulo, že útočníci napadající servery provozující služby či internetové stránky hledají úplně nové cesty svých DDoS útoků a začali využívat méně obvyklé internetové protokoly. Ty totiž obvykle nejsou tak dobře zabezpečené.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
