Na snížení dluhu obcí měl vliv pokles dluhu v kategorii největších obcí, přispěl k tomu zejména pokles dluhu Ostravy, Brna a Havířova. Na snímku pohled na Ostravu z Nové radnice.zdroj: Wikipedia.org

Starostové hospodaří lépe než vlády

Starostové obcí hospodaří výrazně lépe, než naše polistopadové vlády. Zatímco zahraniční dluh Česka se raketově zvyšuje a dosahuje už 40 procent HDP, tak naopak už pátým rokem se počet obcí s dluhem snižuje. Tři čtvrtiny obcí v ČR minulý rok hospodařily s přebytkem. Přes 1 300 obcí meziročně zlepšilo své ratingové hodnocení. Obce loni ušetřily deset miliard korun. Vyplývá to z nejnovější analýzy CRIF – Czech CreditBureau.

„Loni se pátým rokem v řadě snížil celkový dluh obcí – bez Prahy. Celkem 497 obcí bylo ve velmi dobré ekonomické kondici. Naopak 496 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení,“ uvádí analytička CRIF Věra Kameníčková.

Hospodaření třetiny obcí (34 %) je výborné či velmi dobré. Polovina obcí (49 %) hospodaří průměrně, se stabilním výhledem. Šestina obcí (17 %) by naopak mohla mít problémy s kvalitou poskytovaných obecních služeb.

„Loni pokračoval ozdravný proces obecních rozpočtů. Obce snížily dluh, opět zvýšily své kapitálové výdaje a přitom počet obcí s dluhem je téměř stejný. Na druhé straně se mírně zvýšil počet obcí se špatným ratingem C a C-. U těchto obcí existuje riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů,“ dodala Kameníčková.

Vývoj celkového dluhu obcí v letech 2011-2015
Vývoj celkového dluhu obcí v letech 2011-2015

Malé obce mají největší přebytky na počet obyvatel

Největší přebytek na obyvatele vykázaly nejmenší obce do 199 obyvatel, konkrétně 2 394 korun na obyvatele. Tyto obce také za posledních pět let ušetřily nejvyšší procento ze svých kumulovaných příjmů, konkrétně osm procent. U velkých (1000-4999 obyvatel) a největších obcí (nad 5000 obyvatel) to byla tři procenta.

Dluh obcí se snížil o 1,1 miliardy na 53,8 miliardy korun, což je nejnižší hodnota za posledních šest let. Na snížení dluhu obcí měl vliv pokles dluhu v kategorii největších obcí (-7,1 %), přispěl k tomu zejména pokles dluhu Ostravy, Brna a Havířova.

Ve všech ostatních kategoriích se průměrná výše dluhu naopak zvýšila, nejvíce v kategorii středně velkých obcí (+17,8 %). Počet obcí s dluhem se na konci roku 2015 meziročně mírně zvýšil. Dluh mělo 52 % obcí, zatímco o rok dříve to bylo 51 % obcí.

Příjmy z daní rostou, ostatní nikoliv

Celkové příjmy obcí se oproti minulému roku zvýšily o šest miliard na 209 miliard korun a jsou tak nejvyšší od roku 2011. Nejvíce rostly příjmy středně velkým obcím s 500-999 obyvateli (+10 procent) a malým obcím s 200-499 obyvateli (devět procent). Naopak nejmenším obcím se zvýšily pouze o procento a největším obcím dokonce o procento klesly.

Nejvíce se obcím přitom zvýšily daňové příjmy (+3,4 miliardy korun, respektive o tři procenta) a příjmy z investičních dotací (+3,4 miliardy Kč, respektive 14 procent). Naopak objem ostatních příjmových položek se mírně snížil

Nejvyšší dluh na Liberecku: téměř 10 tisíc na hlavu

Nejvyšší meziroční snížení dluhu v přepočtu na jednoho obyvatele zaznamenaly obce v Jihočeském (- osm procent) a v Královéhradeckém kraji (sedm procent), naopak nejvyšší nárůst dluhu v přepočtu na obyvatele registruje kraj Vysočina (plus devět procent) a Ústecký kraj (plus čtyři procenta). Přesto má Ústecký kraj nejnižší dluh na jednoho obyvatele (4 040 Kč). Následují obce v kraji Vysočina (4 054 Kč) a ve Zlínském kraji (4 409 Kč). Naopak nejvyšší dluh na jednoho obyvatele vykázaly obce v Libereckém (9 376 Kč), v Jihomoravském (7 854 Kč) a Plzeňském kraji (7 164 Kč).

Jindřich Kolomazník

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *