Starostové hospodaří lépe než vlády

Starostové obcí hospodaří výrazně lépe, než naše polistopadové vlády. Zatímco zahraniční dluh Česka se raketově zvyšuje a dosahuje už 40 procent HDP, tak naopak už pátým rokem se počet obcí s dluhem snižuje. Tři čtvrtiny obcí v ČR minulý rok hospodařily s přebytkem. Přes 1 300 obcí meziročně zlepšilo své ratingové hodnocení. Obce loni ušetřily deset miliard korun. Vyplývá to z nejnovější analýzy CRIF – Czech CreditBureau.

Na snížení dluhu obcí měl vliv pokles dluhu v kategorii největších obcí, přispěl k tomu zejména pokles dluhu Ostravy, Brna a Havířova. Na snímku pohled na Ostravu z Nové radnice. Foto: Wikipedia.org

„Loni se pátým rokem v řadě snížil celkový dluh obcí – bez Prahy. Celkem 497 obcí bylo ve velmi dobré ekonomické kondici. Naopak 496 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení,“ uvádí analytička CRIF Věra Kameníčková.

VIDEO AD HERE

Hospodaření třetiny obcí (34 %) je výborné či velmi dobré. Polovina obcí (49 %) hospodaří průměrně, se stabilním výhledem. Šestina obcí (17 %) by naopak mohla mít problémy s kvalitou poskytovaných obecních služeb.

„Loni pokračoval ozdravný proces obecních rozpočtů. Obce snížily dluh, opět zvýšily své kapitálové výdaje a přitom počet obcí s dluhem je téměř stejný. Na druhé straně se mírně zvýšil počet obcí se špatným ratingem C a C-. U těchto obcí existuje riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů,“ dodala Kameníčková.

Vývoj celkového dluhu obcí v letech 2011-2015
Vývoj celkového dluhu obcí v letech 2011-2015

Malé obce mají největší přebytky na počet obyvatel

Největší přebytek na obyvatele vykázaly nejmenší obce do 199 obyvatel, konkrétně 2 394 korun na obyvatele. Tyto obce také za posledních pět let ušetřily nejvyšší procento ze svých kumulovaných příjmů, konkrétně osm procent. U velkých (1000-4999 obyvatel) a největších obcí (nad 5000 obyvatel) to byla tři procenta.

Dluh obcí se snížil o 1,1 miliardy na 53,8 miliardy korun, což je nejnižší hodnota za posledních šest let. Na snížení dluhu obcí měl vliv pokles dluhu v kategorii největších obcí (-7,1 %), přispěl k tomu zejména pokles dluhu Ostravy, Brna a Havířova.

Ve všech ostatních kategoriích se průměrná výše dluhu naopak zvýšila, nejvíce v kategorii středně velkých obcí (+17,8 %). Počet obcí s dluhem se na konci roku 2015 meziročně mírně zvýšil. Dluh mělo 52 % obcí, zatímco o rok dříve to bylo 51 % obcí.

Příjmy z daní rostou, ostatní nikoliv

Celkové příjmy obcí se oproti minulému roku zvýšily o šest miliard na 209 miliard korun a jsou tak nejvyšší od roku 2011. Nejvíce rostly příjmy středně velkým obcím s 500-999 obyvateli (+10 procent) a malým obcím s 200-499 obyvateli (devět procent). Naopak nejmenším obcím se zvýšily pouze o procento a největším obcím dokonce o procento klesly.

Nejvíce se obcím přitom zvýšily daňové příjmy (+3,4 miliardy korun, respektive o tři procenta) a příjmy z investičních dotací (+3,4 miliardy Kč, respektive 14 procent). Naopak objem ostatních příjmových položek se mírně snížil

Nejvyšší dluh na Liberecku: téměř 10 tisíc na hlavu

Nejvyšší meziroční snížení dluhu v přepočtu na jednoho obyvatele zaznamenaly obce v Jihočeském (- osm procent) a v Královéhradeckém kraji (sedm procent), naopak nejvyšší nárůst dluhu v přepočtu na obyvatele registruje kraj Vysočina (plus devět procent) a Ústecký kraj (plus čtyři procenta). Přesto má Ústecký kraj nejnižší dluh na jednoho obyvatele (4 040 Kč). Následují obce v kraji Vysočina (4 054 Kč) a ve Zlínském kraji (4 409 Kč). Naopak nejvyšší dluh na jednoho obyvatele vykázaly obce v Libereckém (9 376 Kč), v Jihomoravském (7 854 Kč) a Plzeňském kraji (7 164 Kč).

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru