Směrem vzhůru byl navíc revidován údaj za třetí čtvrtletí, a to z mezičtvrtletního růstu o 0,2 na 0,7 procenta. V meziročním vyjádření však vlivem vyšší srovnávací základny čínská ekonomika zpomalila z 4,9 procenta na čtyři procenta. Za celý loňský rok pak zaznamenala nárůst o 8,1 procenta poté, co v roce 2020 v důsledku koronavirové pandemie její růstové tempo kleslo pouze na 2,2 procenta.
Pozitivně překvapil také vývoj v oblasti tamního výrobního sektoru. Růst průmyslové produkce totiž v prosinci zrychlil z 3,8 na 4,3 procenta, když se čekalo nepatrné zpomalení na 3,7 procenta. Jde tak pravděpodobně o další indikaci toho, že ke konci roku 2021 již došlo k částečnému zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích.
Za očekáváním na druhou stranu v prosinci výrazně zaostal vývoj maloobchodních tržeb. Jejich meziroční růst zpomalil z 3,9 na 1,7 procenta, když se čekal více než dvojnásobek.
Slabost domácí poptávky je spojena především s nulovou tolerancí čínské vlády vůči výskytu onemocnění covid, což s sebou velmi často přináší silná restriktivní omezení.
Negativně na výkon čínské ekonomiky působila také slabost tamního realitního sektoru, která je důsledkem jeho přetrvávajících finančních problémů.
V letošním roce očekáváme růst čínské ekonomiky o 4,8 procenta, rizikem ve směru nižšího růstu je však šíření varianty omikron. Její výkon by ale na druhou stranu měl být podpořen uvolněnou měnovou a fiskální politikou. To potvrzuje i snížení úrokových sazeb čínskou centrální bankou, ke kterému došlo krátce před zveřejněním dat HDP.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
