Pokud máte ve svém domě kotel na hnědé uhlí, můžete si prasátko s rodinnými úsporami před nastupující zimou zase schovat do kredence. Právě tento druh paliva totiž vychází podle aktuálních cen jako nejlevnější. Nic ovšem není černobílé. Klidně se může stát, že váš soused zaplatí za topení ještě méně, i když spaluje třeba dřevo. Jednoduše proto, že ho díky známosti sehnal za pár kaček. Uhlí může mít i další nevýhody. Ale popořádku.
Pokud se vezme aktuální obvyklá cena hnědého uhlí, rozpočítají se náklady na pořízení kotle, ohřev teplé vody, připočtou se poplatky za kontrolu komíny a další položky, vychází hnědé uhlí jako vítěz pomyslné soutěže o nejlevnější typ vytápění.
Celý rok vyjde na necelých 40 tisíc korun, přesně 39 387 Kč. Tak vyšel modelový výpočet specializovaného internetového portálu TZB-info, zaměřeného na stavebnictví včetně porovnávání jednotlivých druhů vytápění. Modelový výpočet zahrnuje mimo jiné čtyřčlennou rodinu v domě o tepelné ztrátě 7 kilowatt.
Hnědé uhlí je jediným palivem, které se vešlo pod 40 tisíc, nejbližším konkurentem je dřevo, pokud ho zplynujete v kotli (40 812 Kč), a tepelné čerpalo země-voda (41 575 Kč). Pokud si vezmeme naopak náklady na nejdražší druhy vytápění, vítězem je lehký topný olej (67 355 Kč), následovaný propanem (66 381 Kč). Poměrně rozšířený zemní plyn je někde uprostřed (49 605 Kč). V podobné relaci jsou i dřevěné brikety a pelety, štěpka nebo teplovodní elektrokotel.
NEJDE JEN O VYTÁPĚNÍ
Nutno poznamenat, že výpočet specializovaného webu zahrnuje nejen samotné vytápění, ale rovněž další položky: například náklady na ohřev teplé vody, spotřebovanou elektřinu v domě, různé poplatky související s vytápěním, cenu paliva nebo rozpočítané náklady na pořízení daného typu vytápění – například kotle a rozvodů po domě.
Hnědé uhlí: 39 387 Kč
Černé uhlí: 44 699 Kč
Koks: 48 983 Kč
Dřevo: 40 812
Štěpka: 47 275 Kč
Zemní plyn: 49 605 Kč
Přímotop (teplovodní elektrokotel): 50 646 Kč
Tepelné čerpadlo (země-voda): 41 575 Kč
Zdroj: TZB-info
Je to tak mnohem přesnější a více vypovídající, než když se v různých médiích uvádějí výhradně náklady na topení. Například ohřev teplé vody patří v současnosti k nezanedbatelným položkám rodinného rozpočtu, ročně jde o tisíce korun. A elektřina zase pohání tepelné čerpadlo.
Při pořizování nového kotle nebo jiného typu vytápění hraje podstatnou roli i to, kolik to stojí. A zde mohou být rozdíly v řádu desítek tisíc korun. Na druhou stranu se zase některé „drahé“ zdroje vyplatí z dlouhodobého hlediska. Prvotní vysoká investice se může za relativně krátkou dobu vrátit na úsporách za palivo. Například tepelné čerpadlo je oproti plynovému vytápění dražší až zhruba o 150 tisíc korun. Jenže každoroční provozní náklady jsou nižší až o 25 tisíc. Za šest let se tedy může investice vrátit.
KOTLÍKOVÁ DOTACE
Na palivu lze ušetřit nemalé peníze i v případě uhlí nebo dřeva – pokud si pořídíte modernější, úspornější, i když dražší kotel. Pomoci může takzvaná kotlíková dotace ministerstva životního prostředí. Podle jeho odhadů je v zemi více než 350 tisíc starých uhelných kotlů, které otravují vzduch ve vsích i městech. Ministerstvo by rádo do roku 2020 vyměnilo aspoň 80 tisíc kotlů a zájemcům.
Dotace může dosáhnout až 85 procent z pořizovacích nákladů z maximální částky 150 tisíc korun, přičemž další peníze mohou přidat kraje. K dispozici jsou miliardy korun, a zájem je ohromný.
U aktuálně nejlevnějšího paliva – hnědé uhlí – navíc hrozí, že s klesajícími domácími zásobami jeho cena poroste. Majitelé nejstarších, neekologických kotlů navíc musí počítat s tím, že od roku 2022 budou zařízení v nejnižší třídě zakázána.
Kotle na pevná paliva navíc musí do konce letošního roku stihnout povinnou revizi, která se bude každé dva roky opakovat. A pokud někomu moc čadí komín, může mu nově za určitých okolností přijít domů kontrola. A pokud zjistí spalování nekvalitního paliva nebo dokonce odpadků, může následovat pokuta v řádu desítek tisíc korun. To se pak „levné“ vytápění pořádně prodraží.