Za problémový úvěr (úvěr se selháním, non-performing loan, NPL) je považována pohledávka, u níž zpoždění se splácením překročilo 90 dnů, či u níž existují reálné pochybnosti, že bude plně splacena.

Kvalita úvěrového portfolia má silnou spojitost s výkonem ekonomiky, připomíná ČBA. Problémové úvěry snižují ziskovost bank, zdražují poskytování úvěrů a váží na sebe vysoké požadavky na kapitál. Tím dále omezují poskytování úvěrů a podvazují hospodářský růst. Evropská komise zdůrazňuje, že problémové úvěry brzdí hospodářský růst nejen v postižených zemích, ale i v celé eurozóně.

ČESKO VE SROVNÁNÍ S EVROPSKÝMI ZEMĚMI

Podíl problémových úvěrů v českém úvěrovém portfoliu činil 2,5 %, zatímco průměr EU byl více než dvojnásobný (5,1 %), uvedla asociace. Nižší podíl problémových úvěrů v celém portfoliu mělo oproti Česku v závěru roku 2016 pouze 5 evropských zemí: Švédsko, Lucembursko, Estonsko, Finsko a UK.

Objem problémových úvěrů na jednoho obyvatele ve výši 0,2 tis. eur (přibližně 5400 Kč) byl v Česku dokonce desetinásobně nižší než evropský průměr – na jednoho obyvatele EU připadaly více než dva tisíce eur problémových úvěrů. Evropské prvenství drží v tomto ukazateli Česko společně s Polskem a Rumunskem. Nad hranici jednoho tisíce eur problémových úvěrů na obyvatele se dostalo 16 evropských zemí.

KVALITA ÚVĚROVÉHO PORTFOLIA

Další výhodou českých úvěrů je vysoké pokrytí problémových úvěrů opravnými položkami (tzv. coverage ratio) ve výši 63 %, zatímco průměrná evropská hodnota činí jen 45 %. Krytí problémových úvěrů opravnými položkami je v Česku vyšší než v první pětici zemí, které jej předstihly v ukazateli podílu problémových úvěrů – ve Švédsku, Finsku a Spojeném království mají opravnými položkami krytých pouze 29 %, resp. 30 % problémových úvěrů.

Nízké hodnoty objemu i podílu problémových úvěrů v kombinaci s vysokým krytím těchto úvěrů opravnými položkami staví kvalitu úvěrového portfolia v Česku na evropskou špici, konstatuje ČBA. Dobrá kvalita úvěrového portfolia je podle ní hlavním důvodem toho, že české banky byly schopny generovat zisk i v roce 2016 navzdory stále přísnější regulaci a rostoucí konkurenci ze strany technologických společností.

JAKÝ BUDE ROK 2017?

Rok 2017 bude ve znamení ještě přísnější regulace a makroobezřetnostní politiky, které přitvrzují natolik, že banky budou mít v důsledku plnění kapitálových požadavků stále omezenější prostor k úvěrování ekonomiky, domnívá se Česká bankovní asociace.

Od počátku roku 2017 musí banky nově tvořit tzv. proticyklickou kapitálovou rezervu ve výši 0,5 % z celkového objemu rizikově vážených aktiv. Od ledna 2017 také platí pro některé systémově významné banky vyšší sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika.

Po téměř půlroční platnosti zákona o spotřebitelském úvěru přicházejí průběžně další zpřísňující doporučení pro poskytování hypoték. Od dubna 2017 musí mít 85 % nových zájemců o úvěr naspořeno minimálně 20 % vlastních prostředků s tím, že pouhým 15 % nových žadatelů bude poskytnuta hypotéka s ukazatelem LTV v intervalu 80-90 %. V souhrnu jde o celou řadu nových opatření, jejichž celkový efekt pravděpodobně povede k mírnému zpomalení růstu úvěrů v roce 2017, předpokládá ČBA.