Za jeho vzestupem bezprostředně stojí nová páteční data z amerického trhu práce. Míra nezaměstnanosti v USA v únoru stoupla na 3,9 procenta, nejvýše za dva roky. Její vzestup oslabuje inflační tlaky v oblasti mezd.
A jelikož mzdová inflace není kvůli růstu nezaměstnanosti tak silná, aby americkou centrální banku – Fed – vedla k odložení zahájení snižování úrokových sazeb, trh je v určité euforii. Trh se totiž utvrzuje v převažujícím názoru, že snižování sazeb v režii Fedu začne letos v polovině roku.
To je příznivá zpráva právě i pro bitcoin a obecněji rizikovější investice. S poklesem úrokových sazeb se totiž zvyšuje dostupnost financování aktiv obecně, i těch rizikovějších, přičemž současně klesá výnosnost bezpečnějších aktiv typu vládních dluhopisů zemí, jako jsou Spojené státy.
Nutno také v této souvislosti říci, že kvůli inflačnímu vývoji dosud stále rekordní reálná cena jednoho bitcoinu, takřka 69 000 dolarů z listopadu 2021, v současnosti, v březnu 2024, odpovídá zhruba 77 000 dolarů. Reálně, po zohlednění inflačního znehodnocení dolaru, tak bitcoinu k pokoření reálného rekordu ještě i dnes chybělo „zdolat“ dalších zhruba 7 000 dolarů.
Za vzestupem dolarové ceny bitcoinu bezprostředně stojí mocný růst technologických akcií. Bitcoin a další kryptoměny jsou podstatnou částí investorů vnímány jako svého druhu technologická akcie. Ukazatel Nasdaq Composite, vysoce zaměřený právě na technologické akcie, v pátek minulého týdne překonal svůj historický rekord, rovněž z listopadu 2021.
To však není jediný důvod růstu ceny bitcoinu. Počátkem letošního ledna úřady v USA po více než deseti letech schválily první tamní bitcoinové fondy. Ty umožňují drobným investorům v USA investovat do bitcoinu konvenční cestou, jak jsou zvyklí, skrze právě fond zaštítěný zavedenou finanční institucí typu BlackRock či Fidelity.
Růst poptávky související s investicemi drobných investorů do těchto fondů také mocně pohání cenu bitcoinu výše. Další vodou na mlýn bitcoinu je jeho letošní „půlení“, neboli „halving“, které nastává jednou zhruba za čtyři roky. Nastane v dubnu. Bude znamenat slabší přísun nových bitcoinů do oběhu, což podle některých expertů rovněž tlačí cenu kryptoměny vzhůru.
Poptávku po bitcoinu nakonec umocňuje také psychologický efekt FOMO („Fear Of Missing Out“, pozn. aut.) – tedy obava investorů, že pokud by do bitcoinu své peníze nevložili, nechali by se zbytečně utéci výrazné zhodnocení svých prostředků, dané právě zejména výše uvedenými příznivými okolnostmi.
Mimochodem, po dosažení uvedeného úterního maxima, oněch více než 69 000 dolarů, se bitcoin opravdu prudce propadl, byť jen přechodně. Což ale svět utvrdilo v tom, že investoři do nových bitcoinových fondů v USA budou docela solidními tzv. HODLery.
„HODLer“ je v hantýrce kryptoměnové komunity druh investora do bitcoinu (či jiné kryptoměny), který jej koupí a drží, aniž by jej k prodeji zviklaly prudké cenové výkyvy dolů či nahoru. Slovo kdysi vzniklo překlepem anglického slova „hold“, tedy „držet“.
V úterý tento týden, v den prudkého propadu ceny bitcoinu, z 69 000 k 60 000 dolarů, valná většina zmíněných bitcoinových fondů zaznamenala v čistém vyjádření přísun nového kapitálu. Bitcoinový fond BlackRocku přes pokles své ceny, daný právě propadem ceny bitcoinu, dokonce vykázal svůj do té doby rekordní čistý příliv nových peněz investorů.
Takže nejen, že investory propad bitcoinu většinově nevedl k úprku, ale někteří možná dokonce situace využili, aby nakoupili v přechodné slevě – v souladu s přístupem „buy the dip“.
Investoři do bitcoinových fondů mají zpravidla své portfolio z drtivé většiny, typicky zhruba z 85 procent, složeno konvenčně a nízkopoplatkově, například z akcií a dluhopisů. Pouze jeho malou část věnují rizikovějším, kolísavějším investicím typu té do bitcoinových fondů.
Proto je k úprku z bitcoinu jen tak nějaký propad nezviklá. Výraznější nárůst podílu tohoto typu investorů na celkovém „koláči“ investorů do bitcoinu by tak mohl představovat stabilizační prvek vývoje ceny bitcoinu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
