„Podíl tepláren na vytápění domácností se stále drží u hranice dvou pětin, konkrétně 38,1 procenta. Počty dalších odběratelů z řad průmyslových podniků a terciární sféry nejsou souhrnně evidovány, ale bude jich v řádu stovek až jednotek tisíc,“ informoval Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí Teplárenského sdružení České republiky.
Domácnosti odebírají přibližně polovinu vyrobeného tepla, zbytek směřuje do průmyslu nebo veřejných institucí.
Teplárny jsou zároveň pro zákazníky oproti individuálním formám vytápění pohodlným řešením.
Není třeba se starat o pravidelné revize nebo výměny zařízení, po zahájení topné sezóny stačí jen jednoduše zapnout topení.
Za deset let teplo podražilo o třetinu
I přes diverzifikaci zdrojů se ani sektoru teplárenství nevyhne zdražení. V porovnání s extrémními výkyvy na trhu s plynem a elektřinou je ale teplo stále poměrně stabilní komoditou. V roce 2012 činila jeho průměrná cena 484 Kč/GJ bez DPH, odhad pro rok 2022 je 648 Kč/GJ.
To znamená nárůst o 33 procent za deset let od roku 2010, přičemž do roku 2020 rostly ceny tepla mírně, v roce 2017 pak dokonce poklesly.
ČEZ Teplárenská už ohlásila záměr zvýšit od ledna 2023 ceny v průměru o 20 procent. Teplárny Brno zavedly zvýšení ceny už od listopadu 2022. Teplárna Zlín a Teplárna Kladno, které společně dodávají teplo 37 500 zákazníkům, plánují zdražení tepla o 3–25 procent v závislosti na zdroji.
Díky využití domácího uhlí a biomasy je zajištěna bezpečnost dodávek a zdražení zároveň není zdaleka takové jako u tepláren, které vyrábí z dováženého plynu.
Přeměnit odpad na teplo
Teplárny ve svém palivovém mixu stále využívají především fosilní zdroje – uhlí a plyn tvoří přibližně 80 procent paliva. Rychle se ale zvyšuje i podíl obnovitelných zdrojů, především biomasy.
Mezi roky 2010 a 2020 se podíl obnovitelných zdrojů v palivovém mixu tepláren zvýšil z 2,8 procent na 10,8 procent a dá se očekávat další nárůst. Biomasa je podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) pro rok 2022 zatím stále nejlevnějším palivem, ve srovnání s plynem nebo ropnými produkty až dvojnásobně.
„Do roku 2030 se počítá s významným snížením podílu uhlí při výrobě dálkového tepla, a naopak vyšším využitím biomasy, bioplynu a dalších využitelných obnovitelných zdrojů,“ uvedl Kaufmann.
Například v teplárně v Plané nad Lužnicí už ukončili spalování uhlí v srpnu letošního roku. „Aktuálně využíváme pro výrobu tepla odpadní dřevní biomasu,“ vysvětlil Ivo Nejdl, jednatel C-Energy Planá.
A dodal: „Při poskytování služeb výkonové rovnováhy (vyrovnávání výkyvů napětí v elektrické síti) pak používáme zemní plyn. Připravujeme se také na energetické využití dále nezpracovatelného odpadu z regionu.“
Odpady mohou hrát do budoucna v sektoru teplárenství velkou roli. Evropská legislativa požaduje zákaz skládkování dále nevyužitelného komunálního odpadu nejpozději od roku 2030. Odpady bude třeba dělit na recyklovatelný, biologicky rozložitelný, ze kterého je možné vyrábět bioplyn, a ostatní nerecyklovatelný odpad.
Energetické využití představuje jednu z možností, jak se zbývajícím odpadem naložit. „Například Teplárna Kladno využívá tuzemské hnědé uhlí a obnovitelnou biomasu, především dřevní štěpku ze stromů napadených kůrovcem,“ informovala Eva Maříková, mluvčí Sev.en Energy.
„V Teplárně Zlín pak využíváme další biomasu – slupky od slunečnicových semínek, které vznikají jako odpad při výrobě slunečnicového oleje,“ dodala s tím, že podíl odpadů v palivovém mixu tepláren letos činil 2,3 procenta.
Dnes mi přišel rozpis záloh tepla z tepláren Ústí nad Labem…žádné jednotky procent ale rovnou 78% navýšení. Skoro na 1.100 Kč/GJ!