Češi by chtěli spořit, ale nemají z čeho a jak, ukázal průzkum

Pouze 13 % Čechů ze svého platu nespoří ani korunu. Zbylých 86 % se o to snaží, i kdyby šlo jen o pár korun měsíčně. Ale shodují se v tom, že nemají jak. Aktuální sazby většiny spořicích produktů se totiž pohybují prakticky na nule. A investic do fondů, které slibují výnosy nad úroveň jednoho procenta, se bezmála 90 % lidí bojí. Ukázal to průzkum, který realizovala agentura Stem/MARK pro spořitelní družstvo Artesa.

Zlaté pravidlo spoření, tedy využívání státem podporovaných spořicích produktů, si Češi překvapivě vzali k srdci, a ve snaze vytvořit si potřebný finanční polštář, je využívají: penzijní připojištění (66 %), životní pojištění (44 %), stavební spoření (36 %).

Ale co dál? „Spořicí účet má dnes sice ještě 47 procent lidí, ale připouštějí, že na něm mají ze zvyku finanční prostředky, které naspořili v předchozích letech. Kdyby si měli vybírat dnes, už by je na něj nedali,“ komentuje výsledky průzkumu Ing. Pavel Ráliš, obchodní ředitel spořitelního družstva Artesa. Jak průzkum ukázal, termínované vklady a vkladní knížky dnes mají už jen 3 % Čechů.

Představu o výši částky, kterou by chtěli při odchodu do penze mít, mají Češi jasnou. Pro čtvrtinu z nich je stále onou pomyslnou hranicí 1 milion korun. Pro 23 % by bylo dostačujících 500 tisíc korun. Otázkou je, zda své vysněné sumy většina z nich dosáhne, neboť podle průzkumu 30 procent Čechů kvůli své finanční situaci zvládne spořit jen 500 korun měsíčně. Částku okolo jednoho tisíce korun pak spoří pouhých 17 % lidí.

Cílem spoření je pro 62 % Čechů finanční zajištění na stáří. „Lidé přitom chtějí mít především hotovost. Pro Čechy je stále nejvíc mít reálné peníze. Vlastnictví více nemovitostí, nebo investice například do zlata, pro ně představují až další možnosti, a to i navzdory tomu, že takto uložené prostředky slibují alespoň nějaké zhodnocení,“ upozorňuje Ing. Pavel Ráliš.

Stejně nedůvěřiví jsou také k investicím do podílových fondů, které nabízejí nadprůměrné zhodnocení uložených prostředků. O možnosti jejich využití je ochotno uvažovat jen 14 % dotázaných, a to i navzdory tomu, že podle průzkumu je výše úrokové sazby pro lidi tím nejpádnějším argumentem pro volbu spořicího produktu. „Investic do fondů se lidé po zkušenostech z doby finanční krize v roce 2008 stále obávají, a raději volí alternativy, které na trhu nabízejí právě spořitelní družstva, jež díky svému systému fungování mohou svým klientům nabízet spořicí produkty s úrokovými sazbami vysoce převyšujícími aktuální průměr,“ vysvětluje Pavel Ráliš a dodává, že podle průzkumu je nabídce spořicích produktů spořitelních družstev nakloněna třetina dotázaných.

Zdroj: Tisková zpráva

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *