„Dobrou zprávou je, že úbytek byl menší než v roce 2015, kdy stav devizových rezerv ČNB ve zlatě poklesl o půl tuny,“ okomentoval údaje analytik společnosti Zlato David Marášek. „Tou špatnou, že pokud by tento trend pokračoval tempem posledních roků i nadále, tak za nějakých dvacet let už v trezorech ČNB nebude zlato žádné,“ dodal.

Marášek připomíná, že i před necelými sto lety měla naše republika zlata více: „V roce 1919, krátce po vzniku Československa, jsme získali z bývalé Rakousko-Uherské banky 12 tun zlata. A v dalších letech pak český zlatý poklad rostl, a to i díky sbírce, inspirované sbírkou na Národní divadlo.“

Slováci mají o 22 tun zlata více

Není bez zajímavosti, že náš východní soused – Slovensko – je se svými 31,7 tunami zlata (41,4 % devizových rezerv) na celkovém 54. místě žebříčku stovky zemí, sestaveného organizací World Gold Council (WGC). V případě žebříčku sestaveném podle procentuálního podílu by Slovensko stanulo na 12. místě.

Česká republika, která je na 70. místě žebříčku, pokud jde o množství vlastněného zlata, většinu českého zlatého pokladu rozprodala v letech 1997 a 1998. Dodnes se spekuluje o tom, kde toto zlato skončilo, nejčastěji se hovoří o Švýcarsku a Německu. V listopadu 2010 média kritizovala ČNB, že se rozprodejem Česká republika ve vztahu k tehdejším cenám zlata připravila až o 27 miliard korun.

„Slovenská centrální banka se na rozdíl od ČNB nezbavovala v takové míře rozděleného československého zlatého pokladu. ČNB totiž za úřadování guvernéra Josefa Tošovského prodala téměř 56 tun zlata za cenu kolem 300 dolarů za trojskou unci,” připomíná Marášek s tím, že tehdy tyto obchody znamenaly pro ČR výnos 16,4 miliardy korun. Ten přitom mohl být o zhruba 27 miliard korun vyšší.

V průměru 30 % rezerv ve zlatě

Centrální banky po celém světě jsou největšími držiteli zlatých zásob a ve svých rezervách mají asi pětinu veškerého zlata, které kdy bylo vytěženo. O tom, že je v posledních letech čile nakupují, svědčí např. údaje marketingové organizace těžařů zlata WGC, které vychází z mezinárodních finančních statistik Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Ke konci roku 2014 držely centrální banky zhruba 30 900 tun zlata, v roce 2016 už to ale podle WGC bylo 33 248,5 tuny. „Centrální banky ve vyspělých státech mají v průměru více než 30 procent svých devizových rezerv ve zlatě. Česká republika se svým necelým půl procentem se s nimi v tomto ohledu bohužel porovnávat nemůže,“ upozorňuje Marášek.

Nejvíc zlata je v USA

Například eurozóna – včetně Evropské centrální banky (ECB) – drží ve zlatých rezervách 10 785,9 tuny, což představuje 54,5 % podílu zlata v rezervních aktivech. „I sama ECB, která už několik let měsíčně pumpuje do eurozóny 80 miliard eur, se ve čtvrtině svých rezerv nespoléhá na papírová eura nebo dolary, ale na zlato,“ konstatuje analytik.

Nejvíce zlata je koncentrováno ve vyspělých zemích západní Evropy a Severní Ameriky. Pokud jde o celkové množství zlata, které se nachází v trezorech centrálních bank v jednotlivých zemích, v čele žebříčku stovky států jsou Spojené státy americké. Americká centrální banka (Fed) skladuje 8 133,5 tuny zlata, druhé Německo pak 3 377,9 tuny zlata.

Zatímco ČNB má ve zlatě jen 0,4 procenta celkových rezerv, u lídra v podílu zlatých rezerv – Tádžikistánu – dělá tento podíl až 81 procent, u druhých USA 74,2 % a u třetího Německa 68,1 procenta. Stejný podíl zlata v rezervních aktivech jako ČR má i Maďarsko a Spojené arabské emiráty, což znamená až 97. až 99. místo mezi stovkou zemí, které vůbec nějaké zlato mají.