Podle posledních údajů Mezinárodní energetické agentury připadala na jednu osobu v Česku ročně spotřeba 6 453 kW/h elektrické energie. Tato hodnota naši republiku řadí na 11. místo v Evropské unii. Při porovnání se sousedními státy mají vyšší spotřebu Německo a Rakousko, naopak ze zemí Visegrádské čtyřky je tuzemská spotřeba nejvyšší.
Podle poslední analýzy ministerstva průmyslu a obchodu se však zatím povedlo tento cíl naplnit pouze ze třetiny, úspora totiž činila 17,7 petajoulu.
„Je otázkou, zda se Česku podaří závazek v oblasti energetických úspor naplnit. Programy na podporu zvyšování energetické efektivity přišly pozdě a jejich rozběh byl pomalý. Mimo jiné demotivačně působily administrativní bariéry spojené s čerpáním prostředků v operačních programech, ale také poměrně nízká cena elektrické energie v minulých letech,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Podle odborníků představují problém zejména starší veřejné budovy, jejichž provoz je často neekonomický. V zimě se musejí vypořádat s úniky tepla pláštěm budovy a v teplém období musí řešit dostatečné chlazení. To potvrzuje i loňská analýza resortu průmyslu a obchodu. Podle ní vlastní a využívá 37 ústředních institucí celkem 775 budov. Z nich ovšem 586 nesplňuje požadavky na energetickou náročnost, když nedosahují klasifikační třídy C, která značí úsporné budovy.
Lepšímu čerpání potenciálu úspor do budoucna by podle Sedláka pomohla zejména vyšší podpora pro tzv. EPC projekty. „Mezi nejdostupnější nástroje pro snižování spotřeby patří například výměna osvětlení ve firmách spolu s instalací chytrého způsobu jeho regulace. Další řešení spočívají v komplexní rekonstrukci budov – od zateplení, přes výměnu oken až po optimalizaci systému vytápění,“ doplnil.
