Dle průzkumu změnilo v uplynulých šesti měsících zaměstnání 18 % Čechů a zhruba pětina lidí si aktuálně novou práci buď aktivně hledá, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží. Nejčastěji měnili zaměstnavatele lidé pracující v potravinářské výrobě, bankovnictví a pojišťovnictví a v oblasti těžebního průmyslu a energetických firem. Se svým zaměstnavatelem je spokojeno 67 % českých zaměstnanců.

Kdo změnil zaměstnavatele a proč?

Během posledního půl roku vyměnilo zaměstnavatele 18 % lidí. Míra fluktuace byla mírně vyšší u mužů (18,6 %) než u žen (17 %). Nejvyšší podíl těch, kteří měnili práci (31 %), připadá na věkovou kategorii 25 – 34 let a tradičně na nejmladší kategorii zaměstnanců ve věku 18 až 24 let (30 %). S rostoucím věkem míra fluktuace zaměstnanců výrazně klesá (kategorie 35-44 let jen 12 %, 45-54 let jen 13 % a 55-67 let pouze 8,5 %). Jako nejčastější důvod pro změnu zaměstnavatele uvedli respondenti průzkumu získání lepších podmínek (40 %), nespokojenost se stávajícím zaměstnavatelem (27 %), a osobní touha po změně (18 %). Co se týče oborů, tak k největší fluktuaci zaměstnanců a změnám zaměstnavatele došlo v sektoru výroby potravinářských výrobků. „Výrobní provozy v potravinářském oboru nevynikají atraktivní mzdovou nabídkou, a jakožto sezónní výroba navíc pracují s poměrně velkou částí dočasných zaměstnanců, proto je míra fluktuace vyšší,“ komentuje Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad, a dodává: „Zaměstnavatele v tomto oboru čeká ještě větší tlak na úpravu mzdy i pracovních podmínek.

Kdo hledá novou práci?

Aktuálně aktivně hledá novou práci 6 % dotazovaných a 14 % po nových pracovních nabídkách a příležitostech pokukuje. Nové zaměstnání v současné době hledají nejčastěji lidé z oboru těžebního průmyslu a energetických firem (28 %) a z oblasti výroby potravinářských výrobků (20 %). „Větší aktivitu na trhu práce očekáváme zase v polovině prvního čtvrtletí. Nyní se lidé pomalu ladí do vánoční nálady a ta obvykle hledání nové práce nenahrává,“ doplňuje Alžběta Honsová.

Kdo se domnívá, že by mohl přijít o práci?

Oproti předchozím obdobím roste podíl zaměstnanců, kteří se domnívají, že by mohli přijít o svou stávající práci. „I když firmy stále intenzivně nabírají, v některých oborech již začíná být patrná stagnace. Díky automatizaci také firmy začínají hledat pracovníky jiných profilů než dříve, a tak lidem na určitých pozicích může skutečně hrozit i ztráta zaměstnání. Nejedná se přitom zdaleka jen o nekvalifikovanou manuální práci, robotizace se týká ve velké míře mechanických administrativních činností,“ okomentovala Alžběta Honsová s tím, že největší obavy o ztrátu práce mají lidé pracující v oblasti výroby potravinářských výrobků (20 %), distribuce a obchodu (15 %) a v oblasti těžebního průmyslu a energetických firem (14 %).