Výsledek je pro většinu ekonomů překvapivý, protože na jaře byl deficit tak hluboký, že se hodně blížil celoročnímu plánovanému deficitu. Výkon je i to, že v roce 2022 činil deficit neuvěřitelných 360,4 miliardy korun. I tehdy se přitom podařilo skončit rok s nižším než plánovaným deficitem.
Nutno přiznat, že rozpočtu pomohla EU. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 299,4 miliardy korun. I to je stále dobré proti tomu, jak vypadal rozpočet na jaře. Z čistě technického pohledu státu pomohlo to, že příjmy rozpočtu rostly o 17,8 procenta a výdaje o 11 procent.
Inkaso z daní
Příjmům rozpočtu pomohla především vysoká inflace. S tím, jak zboží výrazně podražilo, zvýšil se i základ mnoha daní. DPH je přitom objemově největších ze všech, když její výnos činil 365,1 miliardy korun.
Tady přišlo zklamání. Počítalo se s větším růstem než jen 5,8 procenta. Tady se projevil dramatický pokles reálných mezd. Lidé prostě neutráceli tolik. To je ostatně problém celé ekonomiky. Proto máme recesi.
Daleko větší růst zaznamenala druhá nejvýznamnější daň, a to daň z příjmů právnických osob. Ta rostla o 33,1 procenta s celkovým inkasem 202 miliardy korun. Jak je možné, že v recesi máme tak velký růst daně právnických osob? Podle teorie by to mělo být obráceně. Jenže tady se projevily obří zisky energetického sektoru a vysoká inflace. Normální je totiž, že při recesi je inflace velmi nízká.
Třetí největší daní je daň z příjmů fyzických osob. Tady máme růst o 20,4 procenta. To je zajímavé vzhledem k tomu, že mzdy rostly většině lidí o méně než deset procent.
Čtvrtou největší daní je spotřební daň. Tady inkaso překvapivě pokleslo o 3,4 procenta. To je pro stát nepříjemné. Za poklesem daně stojí to, že tak dlouho tlačil na kuřáky, že mnozí z nich opustili kouření tabáku a používají elektronické cigarety.
Navíc když si vezmu, kolik stojí tabák, ze kterého si lidé balí cigaretu, je i v drahém Německu levnější než u nás. Mnoho inkasa nám tedy utíká. Myslím, že si stát pod sebou podřezává větev. Ještě horší to bude, až bude mít většina lidí elektroauto nabíjené z vlastních solárů.
Zajímavou daní je Wind Fall Tax (WFT). Ta v roce 2022 ještě neplatila, takže nejde mluvit o růstu. Nicméně tato daň přinesla do rozpočtu jen 39,1 miliardy korun, což je podle mě fiasko, protože se počítalo s 85 miliardami korun. Takže nejsme ani na polovině. Tady se ukázalo, jak je trh vždy o krok před úředníky, když vymyslel, jak se efektivně dani vyhnout.
Kapitálové příjmy
Mimo daně má pak stát ještě pěkné inkaso z kapitálových příjmů. Tady zaznamenal rozpočet nárůst příjmů o 45,9 procenta, což je neuvěřitelně vysoké číslo. Díky tomu činily tyto příjmy 287 miliardy korun. Tady se projevily zejména obří dividendy ČEZ, které činily 54 miliardy korun.
U výdajů vidíme největší růst u položky investiční transfery podnikatelům, což je krásný název, který skrývá slovo dotace. Tyto výdaje rostly o 63,8 procenta na 105 miliard korun.
Druhým nejrychleji rostoucím výdajem rozpočtu jsou investiční transfery rozpočtům územní úrovně. Ty celkem činí 30,7 miliardy korun, takže jsou jen malou položkou a ačkoli rostly rychle na výsledku rozpočtu se podílejí zanedbatelně.
Třetí nejvyšší růst je u neinvestičních transferů podnikatelům, což je opět krásný název pro dotace. Tady stát vynaložil 137,8 miliardy korun. Takže když sečteme všechny dotace pro podnikatele, dostaneme se na částku 243 miliardy korun.
To je položka, kde se podle mě dalo hodně ušetřit. Nicméně představa, že je šlo škrtnout všechny, je lichá. Ve výdajích jsou totiž kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen, což činí 52,8 miliardy korun.
Čtvrtou nejrychleji rostoucí položkou jsou výdaje na obsluhu státního dluhu. Ty rostly o 37,4 procenta a celkově činí 68,3 miliardy korun. To je děsivé číslo. Přitom s tím, jak vláda počítá, že v příštích třech letech bude deficit stále nad 200 miliard korun, lze očekávat, že brzo budou náklady na dluh nad 100 miliard korun.
To jsou ovšem vyhozené peníze. Za ně by šlo postavit třeba 200 velkých škol pro devět ročníků s bohatým sportovním zázemím, a to každý rok. Tady je alarm, proč šetřit. Dluh by nás jednoho dne požral.
Všechny tyto výdaje jsou ale svou velikostí zanedbatelné, když je porovnáme se sociálními dávkami. Ty činí 868 miliard korun a rostou o 13 procent. To znamená, že rostou rychleji než všechny výdaje dohromady. Tady je další problém veřejných financí. Sociální dávky činí 39 procent všech výdajů státu. Tady je nutné držet výdaje na uzdě. Nemáme na ně.
Sečteno a podtrženo
Rozpočet dopadl mnohem lépe, než se obecně očekávalo. Vděčíme za to rychlejšímu růstu příjmů než výdajů. Na straně příjmů nám ovšem nejvíce pomohly jednorázové příjmy z ČEZ a WFT plus příjmy z EU.
Negativně zde ovšem překvapil pomalejší výběr DPH, kde se projevil pokles reálných mezd, což se snad už nebude opakovat. Na straně výdajů vidíme velké výdaje u sociálního systému a dotací. Tady je ohromný prostor pro úspory.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
