Rozpočet skončil lépe, než se čekalo. Pomohly jednorázové příjmy

Analýza
Ministerstvo financí zveřejnilo výsledek hospodaření státu za rok 2023. Ten činil deficit 288,5 miliardy korun. To je méně, než stát plánoval. Deficit měl původně činit 295 miliard korun.
Příjmům tuzemského státního rozpočtu pomohla především vysoká inflace. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Výsledek je pro většinu ekonomů překvapivý, protože na jaře byl deficit tak hluboký, že se hodně blížil celoročnímu plánovanému deficitu. Výkon je i to, že v roce 2022 činil deficit neuvěřitelných 360,4 miliardy korun. I tehdy se přitom podařilo skončit rok s nižším než plánovaným deficitem.

Nutno přiznat, že rozpočtu pomohla EU. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 299,4 miliardy korun. I to je stále dobré proti tomu, jak vypadal rozpočet na jaře. Z čistě technického pohledu státu pomohlo to, že příjmy rozpočtu rostly o 17,8 procenta a výdaje o 11 procent.

Inkaso z daní

Příjmům rozpočtu pomohla především vysoká inflace. S tím, jak zboží výrazně podražilo, zvýšil se i základ mnoha daní. DPH je přitom objemově největších ze všech, když její výnos činil 365,1 miliardy korun.

Tady přišlo zklamání. Počítalo se s větším růstem než jen 5,8 procenta. Tady se projevil dramatický pokles reálných mezd. Lidé prostě neutráceli tolik. To je ostatně problém celé ekonomiky. Proto máme recesi.

PSALI JSME:
Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 mld. Kč

Daleko větší růst zaznamenala druhá nejvýznamnější daň, a to daň z příjmů právnických osob. Ta rostla o 33,1 procenta s celkovým inkasem 202 miliardy korun. Jak je možné, že v recesi máme tak velký růst daně právnických osob? Podle teorie by to mělo být obráceně. Jenže tady se projevily obří zisky energetického sektoru a vysoká inflace. Normální je totiž, že při recesi je inflace velmi nízká.

Třetí největší daní je daň z příjmů fyzických osob. Tady máme růst o 20,4 procenta. To je zajímavé vzhledem k tomu, že mzdy rostly většině lidí o méně než deset procent.

Čtvrtou největší daní je spotřební daň. Tady inkaso překvapivě pokleslo o 3,4 procenta. To je pro stát nepříjemné. Za poklesem daně stojí to, že tak dlouho tlačil na kuřáky, že mnozí z nich opustili kouření tabáku a používají elektronické cigarety.

Navíc když si vezmu, kolik stojí tabák, ze kterého si lidé balí cigaretu, je i v drahém Německu levnější než u nás. Mnoho inkasa nám tedy utíká. Myslím, že si stát pod sebou podřezává větev. Ještě horší to bude, až bude mít většina lidí elektroauto nabíjené z vlastních solárů.

PSALI JSME:
Česko přestřelilo daň na tabák

Zajímavou daní je Wind Fall Tax (WFT). Ta v roce 2022 ještě neplatila, takže nejde mluvit o růstu. Nicméně tato daň přinesla do rozpočtu jen 39,1 miliardy korun, což je podle mě fiasko, protože se počítalo s 85 miliardami korun. Takže nejsme ani na polovině. Tady se ukázalo, jak je trh vždy o krok před úředníky, když vymyslel, jak se efektivně dani vyhnout.

Kapitálové příjmy

Mimo daně má pak stát ještě pěkné inkaso z kapitálových příjmů. Tady zaznamenal rozpočet nárůst příjmů o 45,9 procenta, což je neuvěřitelně vysoké číslo. Díky tomu činily tyto příjmy 287 miliardy korun. Tady se projevily zejména obří dividendy ČEZ, které činily 54 miliardy korun.

U výdajů vidíme největší růst u položky investiční transfery podnikatelům, což je krásný název, který skrývá slovo dotace. Tyto výdaje rostly o 63,8 procenta na 105 miliard korun.

Druhým nejrychleji rostoucím výdajem rozpočtu jsou investiční transfery rozpočtům územní úrovně. Ty celkem činí 30,7 miliardy korun, takže jsou jen malou položkou a ačkoli rostly rychle na výsledku rozpočtu se podílejí zanedbatelně.

PSALI JSME:
Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu

Třetí nejvyšší růst je u neinvestičních transferů podnikatelům, což je opět krásný název pro dotace. Tady stát vynaložil 137,8 miliardy korun. Takže když sečteme všechny dotace pro podnikatele, dostaneme se na částku 243 miliardy korun.

To je položka, kde se podle mě dalo hodně ušetřit. Nicméně představa, že je šlo škrtnout všechny, je lichá. Ve výdajích jsou totiž kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen, což činí 52,8 miliardy korun.

Čtvrtou nejrychleji rostoucí položkou jsou výdaje na obsluhu státního dluhu. Ty rostly o 37,4 procenta a celkově činí 68,3 miliardy korun. To je děsivé číslo. Přitom s tím, jak vláda počítá, že v příštích třech letech bude deficit stále nad 200 miliard korun, lze očekávat, že brzo budou náklady na dluh nad 100 miliard korun.

To jsou ovšem vyhozené peníze. Za ně by šlo postavit třeba 200 velkých škol pro devět ročníků s bohatým sportovním zázemím, a to každý rok. Tady je alarm, proč šetřit. Dluh by nás jednoho dne požral.

PSALI JSME:
Naplánovaný rozpočet se podařilo dodržet

Všechny tyto výdaje jsou ale svou velikostí zanedbatelné, když je porovnáme se sociálními dávkami. Ty činí 868 miliard korun a rostou o 13 procent. To znamená, že rostou rychleji než všechny výdaje dohromady. Tady je další problém veřejných financí. Sociální dávky činí 39 procent všech výdajů státu. Tady je nutné držet výdaje na uzdě. Nemáme na ně.

Sečteno a podtrženo

Rozpočet dopadl mnohem lépe, než se obecně očekávalo. Vděčíme za to rychlejšímu růstu příjmů než výdajů. Na straně příjmů nám ovšem nejvíce pomohly jednorázové příjmy z ČEZ a WFT plus příjmy z EU.

Negativně zde ovšem překvapil pomalejší výběr DPH, kde se projevil pokles reálných mezd, což se snad už nebude opakovat. Na straně výdajů vidíme velké výdaje u sociálního systému a dotací. Tady je ohromný prostor pro úspory.

Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Co premiér ve svém vánočním projevu národu neřekl

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Inflační tsunami je za námi, ale koruna trpí

Hádanka, jak dopadla lednová inflace, přeceňování zboží nebo zdražení elektřiny, je vyřešena. V lednu se totiž spotřebitelské ceny zvýšily pouze o 1,5 procenta. Meziroční inflace se tak dostává po téměř třech letech …

Na dohled od inflačního cíle centrální banky

Meziroční inflace klesla v lednu výrazněji, než se čekalo: Na úrovni 2,3 procenta je již na dohled dvouprocentního inflačního cíle. K tomu, že meziroční inflace v lednu klesla z prosincových 6,9 procenta na úroveň …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB