Proti očekávání vyšší březnovou inflaci trhy interpretovaly tak, že nebude třeba ze strany Fedu (centrální banky USA, pozn. red.) spěchat se snižováním sazeb.
Jak ale ukázal zápis z posledního jednání FOMC (Federální výbor pro otevřený trh), diskutovaly se argumenty, proč tento rok úrokové sazby snížit, i když inflace překvapuje spíše svými vyššími hodnotami. Zároveň ale byly zřejmé obavy centrálních bankéřů z toho, že se inflace nenachází na bezpečné a udržitelné cestě ke dvouprocentnímu cíli.
Poměrně volatilní týden zažila česká koruna. Její kurz vůči euru startoval na cca 25,30 CZK/EUR, aby v polovině týdne otestoval cca 25,45 CZK/EUR a v jeho závěru směřoval naopak pod 25,35 CZK/EUR. Kromě výše zmíněného vlivu globálně silnějšího dolaru byl kurz české koruny ovlivňován i tuzemskými daty.
Zde jsme se hned na počátku týdne dočkali spíše povzbudivých únorových dat z reálné ekonomiky v podobě silné meziměsíční dynamiky průmyslové a stavební produkce. K tomu potěšila i únorová průmyslová produkce z Německa.
Pokud jde o domácí inflaci, trhy se obávaly, že březnové číslo může skončit pod inflačním cílem, což se nakonec nepotvrdilo. Tuzemská inflace se již druhý měsíc v řadě držela přesně na dvou procentech, což odpovídalo průměrnému analytickému očekávání. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 0,1 procenta, tedy v souladu s naší prognózou, které zhruba odpovídala také struktura.
V březnu rostly hlavně ceny pohonných hmot a regulované ceny. Ve vyšší dynamice regulovaných cen se promítlo především výrazné zdražení roční dálniční známky o 53,3 procenta. Potraviny naproti tomu opět zlevnily. To částečně vyvažoval nárůst cen alkoholu a tabáku, ve kterém se promítl vliv vyšší spotřební daně na tabákové výrobky.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
