Jádrová inflace se pak v souladu s očekáváními zvýšila ze 4,8 procenta na 5 procent. Podrobnou strukturu inflace sice ještě neznáme, lze však předpokládat, že překvapivě silné zrychlení šlo z velké části na vrub vyšších cen energií. Ze čtyř největších ekonomik eurozóny meziroční inflace v říjnu zrychlila v Německu, Francii a Itálii, zatímco ve Španělsku zpomalila.
Poslední inflační čísla tak budou zřejmě argumentem pro Evropskou centrální banku, aby pokračovala ve svižném zvyšování úrokových sazeb. Po dvou po sobě jdoucích zvýšeních o 75 bazických bodů tak pravděpodobně bude v prosinci na stole buď další zvýšení o 75 bazických bodů, či mírné zvolnění tempa utahování měnové politiky na 50 bazických bodů. Finanční trh aktuálně zaceňuje spíše 50 bazických bodů.
Výrazný zůstává růst spotřebitelských cen také ve středoevropském regionu. Například polská inflace v říjnu zrychlila z meziročních 17,2 procenta na 17,9 procenta, což bylo o desetinu nad tržním konsensem.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
