Fungující registry chrání občany před exekucí: Dlužná částka po splatnosti v Registru fyzických osob SOLUS klesla pod hranici 50 miliard korun

V Registru fyzických osob SOLUS bylo ke konci prvního čtvrtletí zapsáno 624 tisíc dospělých občanů České republiky s nesplaceným závazkem po splatnosti. Je to o 10 tisíc občanů méně, než na konci roku 2017.

Fungující nová legislativa v oblasti ochrany spotřebitele a spotřebitelských úvěrů efektivně chrání české občany. 10 tisíc občanů, jimž se podařilo v průběhu prvního čtvrtletí splatit své dluhy po splatnosti evidované v Registru fyzických osob SOLUS, se vyhnulo potenciální exekuci či osobnímu bankrotu.

K 31. březnu 2018 evidovalo sdružení SOLUS v Registru fyzických osob 7,18 % dospělých občanů ČR (k 31. 3. 2017 to bylo 7,41 %). Dlužná částka po splatnosti evidovaná v největším negativním registru v Česku klesla pod hranici 50 miliard Kč, přesně na 49,8 mld. Kč.

Pozitivní vývoj zaznamenalo sdružení SOLUS stejně jako na konci loňského roku ve všech krajích ČR. Zatímco na Vysočině a v Olomouckém kraji se dlouhodobě pohybuje podíl osob se záznamem v registru SOLUS pod pětiprocentní hranicí, v Ústeckém kraji má negativní záznam v registru SOLUS 14 dospělých občanů kraje ze sta, v sousedním Karlovarském kraji pak 12 občanů ze sta.

Pravidla pro zařazení fyzické osoby do Registru fyzických osob SOLUS jsou mírnější, než umožňuje česká legislativa. Hlavními parametry pro zařazení do registru jsou:

Zápis do Registru FO provede členská společnost zpravidla po neuhrazení tří po sobě jdoucích splátek (u telekomunikačních operátorů při prodlení trvajícím minimálně tři měsíce od data splatnosti faktury). Výjimky tvoří začátek smluvního vztahu, kde lze dlužníka zařadit do registrů SOLUS již po dvou neuhrazených splátkách, na konci smluvního vztahu, kdy je dlouhodobě neuhrazena jedna poslední splátka, a v situaci, kdy věřitel v důsledku prodlení dlužníka odstoupil od smlouvy či zesplatnil úvěr.

U žádného z výše uvedených kritérií však není doba prodlení kratší než 30 dní, byť zákon umožňuje zařadit dlužníka do negativního registru hned poté, co byl na svůj dluh po splatnosti upozorněn. Členové sdružení SOLUS tak dávají dlužníkům dostatečný prostor pro to, aby na upozornění o dluhu po splatnosti mohli reagovat, své závazky po splatnosti uhradit, a tím se vyhnout zařazení do registru.

Výše neuhrazeného závazku musí dosáhnout minimálně 500 Kč, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nebudou do negativního registru zařazováni kvůli drobným dluhům v řádu jednotek či desítek korun.

Po uhrazení závazku po splatnosti je informace o úhradě dluhu v registru vedena jeden rok (u záznamů pocházejících z oblasti telekomunikačních služeb, distribuce elektrické energie nebo plynu) nebo tři roky (u záznamů pocházejících z finančních služeb: např. spotřebitelského úvěru, hypotéky apod.). I v tomto ohledu (výmaz 1 rok od úhrady dluhu) jsou pravidla Registru fyzických osob SOLUS mírnější, než umožňuje novelizovaný zákon.

Do Registru fyzických osob SOLUS mohou nahlížet pouze členské společnosti Sdružení, a to pouze v případě, že mají zákonem daný důvod. Tím je zejména snaha o prověření bonity a úvěrové historie klienta předtím, než mu umožní čerpat novou službu s odloženou splatností. Pravidla jsou tak mnohem přísnější, než například v případě Centrální evidence exekucí.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Další z rubriky Tiskové zprávy

Kuřáci ročně prokouří luxusní dovolenou all inclusive u moře

V Česku podle oficiálních čísel Státního zdravotního ústavu kouří alespoň příležitostně necelých 29 procent obyvatel starších 15 let. Kromě zdravotních problémů má tento zlozvyk velký dopad na rozpočet. Podle průzkumu* Broker Consulting 40 procent výše zmíněných českých kuřáků od 15 do 70 let vykouří měsíčně 20 a …

1. čtvrtletí 2018 pro ČSOB

Nárůst investic do odměňování zaměstnanců a zvyšující se počet klientů. Růst obchodních objemů a vynikající kvalita úvěrů.  Rozvoj služeb nejen v oblasti bankovních a pojišťovacích produktů.

Nejčtenější

„Investiční životní pojištění je hra pro střední třídu,“ říká respektovaný ekonom, profesor Jaroslav Vostatek

RozhovorTéma týdne
V poslední době se hodně mluví a píše o investičním životním pojištění. Požádali jsme proto o rozhovor jednoho z předních českých odborníků, profesora Jaroslava Vostatka. „Investiční životní pojištění není nic jiného, než investiční fond zabalený jako pojištění. To říkám svým studentům dlouhodobě. A kdyby se takové pojištění státu nelíbilo, tak je může zakázat,“ říká v rozhovoru, kterým dnes zahajujeme Téma …
Rolovat nahoru