Stejně jako v předchozím finančním období dosáhla společnost GSK růstu ve všech třech divizích. Nejlépe si z nich vedla divize Pharmaceuticals, která vyrábí léky na předpis. Její tržby dosáhly ve 2. čtvrtletí roku 2018 hodnoty 4,2 miliardy liber. Divize Consumer Healthcare se svými volně prodejnými produkty utržila 1,8 miliardy liber a dařilo se i divizi vakcín, která ve sledovaném období přispěla k dobrým obchodním výsledkům tržbami z prodeje ve výši 1,3 miliardy liber. Celkově tedy tržby dosáhly výše 7,3 miliardy liber. „Za těmito pozitivními čísly stojí především úspěch našich léčivých přípravků na nových trzích. Daří se nám zejména s léky na chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo na HIV,“ vysvětluje Emma Walmsley, výkonná ředitelka společnosti GSK.

„Inovace je spolu s důrazem na výkon a důvěru základním strategickým pilířem, který si společnost GSK vytyčila už v loňském roce. Realokace volných finančních prostředků do této sféry je počátkem nové éry, která má díky využití nejmodernějších technologií potenciál navázat na úspěšnou historii GSK v oblasti výzkumu, vývoje a inovací léčivých přípravků,“ komentuje Emma Boishardy, generální ředitelka české pobočky GSK.

„Pozornost upřeme především na základní biologii imunitního systému a genetiku. Ukazuje se totiž, že léky na genetické bázi mohou být až dvojnásobně účinnější,“ přibližuje Hal Barron, vedoucí vědecký pracovník a prezident výzkumu a vývoje společnosti GSK. Aktuálně mají vědečtí pracovníci GSK k dispozici 27 nových molekul, z nichž má více než polovina potenciál prvotřídních terapeutických možností pro řadu různých onemocnění, včetně onkologických. Skupina bude investovat i do funkční genomiky, která nalézá geny důležité pro funkci specializovaných fyziologických systémů a umožňuje ověření jejich využití pro vývoj nových léčivých přípravků.

Nové finanční prostředky budou v následujících letech směřovat mimo jiné do analýzy velkého množství sesbíraných genetických dat a pokročilých technologických platforem. Společnost využije i možností machine learningu neboli strojového učení. Toto spojení vědy a moderních technologií zvýší pravděpodobnost úspěchu vývoje a inovací nových léčivých přípravků, které budou mít jednoznačně významný přínos pro pacienty.