Goldman Sachs: Běžná česká domácnost bude v roce 2023 platit za energie 12 300 korun měsíčně

Názor
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně, prognózuje banka Goldman Sachs. Ilustrační foto: FAEI.cz

Goldman Sachs částku vypočítává pro běžnou domácnost v EU, tedy i tu v Česku. Napříč EU mají účty za energie počátkem příštího roku dosahovat právě v případě běžné domácnosti zhruba 500 euro měsíčně. Samozřejmě, číslo je třeba brát orientačně. Mezi jednotlivými členskými státy EU jsou citelné rozdíly v ekonomické výkonnosti a kupní síle obyvatelstva.

Nicméně například ceny elektřiny v České republice patří v rámci EU k těm citelně nadprůměrným i absolutně, tj. bez zohlednění parity kupní síly měny. Při srovnání s uplatněním parity kupní síly měny mají české domácnosti jednu z vůbec nejvyšších cen elektřiny v EU.

Evropská komise proto nyní navrhuje opatření, v jehož důsledku by prakticky všem elektrárnám jiným než plynovým byla „zabavována“ část jejich tržeb, resp. zisku, ta nad stanovenou kritickou hranicí čili stropem.

Největší část tržeb by v rámci tohoto opatření třeba v Německu, které jej podporuje, byla „zabavována“ elektrárnám větrným a solárním. Svým způsobem tak jde o masivní dotaci fosilních paliv ze zisků, které vytvářejí obnovitelné zdroje, případně jaderné nebo vodní elektrárny.

PSALI JSME:
Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě. Česko přitom patří k jejím největším vývozcům na světě

Zmíněná kritická hranice, onen strop, by měla podle dílčích informací, jež unikají do médií, činit například v případě jaderné elektřiny 200 eur za megawatthodinu. Při tržbách realizovaných v rámci okamžitého (spotového) burzovního obchodování, na den dopředu, by částku přesahující strop příslušné elektrárny odevzdávaly „eráru“.

Odevzdaly by tedy sumu odpovídající rozdílu mezi aktuální tržní (burzovní) cenou a stanoveným stropem. Ten by měl být určený pro jednotlivé zdroje zvlášť. Jiný strop by tedy měly obnovitelné zdroje, jiný jaderné elektrárny a zase jiný pak třeba elektrárny uhelné.

Z takto získaných peněz by pak „erár“, tedy vlády jednotlivých členských zemí, hradil programy úlevy od drahých energií domácnostem a firmám, ideálně samozřejmě hlavně těm nejzranitelnějším.

To by pomohlo utlumit neblahý sociální dopad dramaticky navýšených cen energií pro domácnosti, meziročně vyšších v průměru EU o zhruba 200 procent, které ve výše uvedené zprávě pro rok 2023 prognózuje banka Goldman Sachs.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Svět se bojí evropské energetické krize s globálními důsledky

Zavřít reklamu ×
  1. Takže elektrárny odevzdají svůj „nadlimitní“ rozdíl v cenách státu, který jej přerozdělí domácnostem, které tu vysokou cenu elektrárnám zaplatily. To je nějaký debilní.

  2. Přece vláda to může zastavit ČEZ je přeci státní voní si můžou účtovat za elektřinu přece min když se tady vyraby?

  3. Kovandovi už hrabe. Když jsem před časem četl jeho komentář, kdy jeho názor na mládež, která opustí střední, nebo vysoké školy hned všechno zvládá a umí. Tak jsem mu napsal, že co dělá on zvládnou levou zadní.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Třetina žen odmítá preventivní vyšetření na rakovinu děložního hrdla

Průzkum
Více než třetina českých žen odmítá pravidelné preventivní vyšetření na karcinom děložního hrdla, přestože je v rámci českého zdravotnictví toto snadno dostupné. Jako nejčastější důvody uvádí strach z případné nepříznivé diagnózy anebo to, že nepociťují žádné potíže. Vyplývá to z výzkumu odborníků z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který má redakce …