Goldman Sachs: Běžná česká domácnost bude v roce 2023 platit za energie 12 300 korun měsíčně

Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně, prognózuje banka Goldman Sachs. Ilustrační foto: FAEI.cz

Goldman Sachs částku vypočítává pro běžnou domácnost v EU, tedy i tu v Česku. Napříč EU mají účty za energie počátkem příštího roku dosahovat právě v případě běžné domácnosti zhruba 500 euro měsíčně. Samozřejmě, číslo je třeba brát orientačně. Mezi jednotlivými členskými státy EU jsou citelné rozdíly v ekonomické výkonnosti a kupní síle obyvatelstva.

Nicméně například ceny elektřiny v České republice patří v rámci EU k těm citelně nadprůměrným i absolutně, tj. bez zohlednění parity kupní síly měny. Při srovnání s uplatněním parity kupní síly měny mají české domácnosti jednu z vůbec nejvyšších cen elektřiny v EU.

Evropská komise proto nyní navrhuje opatření, v jehož důsledku by prakticky všem elektrárnám jiným než plynovým byla „zabavována“ část jejich tržeb, resp. zisku, ta nad stanovenou kritickou hranicí čili stropem.

Největší část tržeb by v rámci tohoto opatření třeba v Německu, které jej podporuje, byla „zabavována“ elektrárnám větrným a solárním. Svým způsobem tak jde o masivní dotaci fosilních paliv ze zisků, které vytvářejí obnovitelné zdroje, případně jaderné nebo vodní elektrárny.

Zmíněná kritická hranice, onen strop, by měla podle dílčích informací, jež unikají do médií, činit například v případě jaderné elektřiny 200 eur za megawatthodinu. Při tržbách realizovaných v rámci okamžitého (spotového) burzovního obchodování, na den dopředu, by částku přesahující strop příslušné elektrárny odevzdávaly „eráru“.

Odevzdaly by tedy sumu odpovídající rozdílu mezi aktuální tržní (burzovní) cenou a stanoveným stropem. Ten by měl být určený pro jednotlivé zdroje zvlášť. Jiný strop by tedy měly obnovitelné zdroje, jiný jaderné elektrárny a zase jiný pak třeba elektrárny uhelné.

Z takto získaných peněz by pak „erár“, tedy vlády jednotlivých členských zemí, hradil programy úlevy od drahých energií domácnostem a firmám, ideálně samozřejmě hlavně těm nejzranitelnějším.

To by pomohlo utlumit neblahý sociální dopad dramaticky navýšených cen energií pro domácnosti, meziročně vyšších v průměru EU o zhruba 200 procent, které ve výše uvedené zprávě pro rok 2023 prognózuje banka Goldman Sachs.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 7
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Pe Pepa

    Nemožné. Musí dojít ke krachu a k rozsáhlým demonstracím, k výměně vlády !!

  2. Ro Roman

    Takže elektrárny odevzdají svůj „nadlimitní“ rozdíl v cenách státu, který jej přerozdělí domácnostem, které tu vysokou cenu elektrárnám zaplatily. To je nějaký debilní.

  3. Ev Eva

    Počkáme a uvidíme. Nejhorší smrt je z vyděšení. Kdo ví, co bude za rok ? Nikdo.

  4. Do Dominik

    Přece vláda to může zastavit ČEZ je přeci státní voní si můžou účtovat za elektřinu přece min když se tady vyraby?

  5. va vašek

    Kovandovi už hrabe. Když jsem před časem četl jeho komentář, kdy jeho názor na mládež, která opustí střední, nebo vysoké školy hned všechno zvládá a umí. Tak jsem mu napsal, že co dělá on zvládnou levou zadní.

  6. PE PETR

    Pokud by tato situace nastala tak se vrátíme do pravěku kdo to sem vubec dává.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB